Jablíčkář Myšlenka, že Apple představí levnější telefon, je tu stejně dlouho jako iPhone samotný. Podíváme se, jakou by mohl mít pozici na trhu a co by znamenal pro Apple.
Tim Cook na nedávné konferenci D11 iPhone s jinými funkcemi a cenou kategoricky neodmítl. „Zatím jsme to neudělali, ale to neznamená, že se to v budoucnu nikdy nestane.“
Odhad společnosti Piper Jaffray z letošního února hovoří o tom, že cupertinská společnost později v tomto roce zahájí prodej levnějšího iPhone zacíleného na rozvojové trhy jako Čína a Indie. Důvodem má být objem peněz ve výši 135 miliard dolarů, které budou činit 60 % veškerých prodejů chytrých telefonů.
Apple sice prodává předchozí generace za nižší cenu – iPhone 4 koupíte za 450 dolarů a iPhone 4S za 550 dolarů, ale i tyto ceny jsou v kontextu nabídky nejvyšší třída. Proto nejsou schopny získat větší úspěch v oblastech, kde dominují předplacené karty (polovina Evropy, Čína a další rozvojové země). V těchto regionech mimo horní vrstvu, která si muže dovolit luxusní věci, je největší zájem o zařízení v hodnotě 150 dolarů. Kdo chce kvalitnější zařízení, koupí za 300 dolarů telefon s Androidem, za 150 dolarů koupíte „dostatečně dobrý“ telefon. Dá se čekat, že použitelné zařízení letos zamíří ke 100 dolarům a níže. Toto je velký trh, na který se Apple zatím vůbec nezaměřil.
Jsou zde tři hlavní diskutované okruhy otázek, jaký by levný Apple telefon mohl být:
- Zaměří se na 300 dolarů (střední třída), 150–200 dolarů (lepší předplacené), nebo půjde pod 150 dolarů, dokonce bez iOS, aby zasáhl masově trh předplacených služeb?
- Jak by se Apple zaměřil, aby minimalizoval kanibalizaci a fragmentaci platformy? U iPodu to bylo lehké – méně paměti. U telefonu nejsou možnosti tak zřejmé.
- Jak Apple splní své vlastní limity kvality a přitom při zachování marží okolo 25–30 % sníží cenu o polovinu?
Není zřejmé, z jakého úhlu se na otázky Apple podívá. Proto zkusíme použít odhad, za jakou cenu by Apple prodal určitý počet zařízení a kolik by mohl vydělat. Za předpokladu, že takový produkt vypustí na trh.
Za zhruba 80–85 miliard dolarů (Apple z toho balíku peněz získal 30,7 miliard) bylo za čtvrté čtvrtletí loňského roku prodáno 450 milionů telefonů. 48 milionů byly iPhony a zhruba 150 milionů zařízení mělo Android. 150–175 milionů bylo prodáno v ceně od 100 do 600 dolarů, tedy v nejširší kategorii, na kterou by se mohl Apple zaměřit.
Podíl a zisky, kterých by v tomto segmentu mohl dosáhnout, jsou kompletně závislé na zvolené ceně. Je jednoduché si představit, že kvalitního 150dolarového telefonu by se prodalo o 50 milionů více než dobrého telefonu za 300 dolarů. Ale levnější by měl nižší marži.
Čistě teoreticky by měl Apple prodávat telefon za 200 dolarů. Zaměří se tak na spodní a střední část trhu s dotovanými telefony a na vrchol předplaceného trhu. Dosáhne tak 30% hrubé marže a prodá zhruba 50 milionů kusů za čtvrtletí. To by zdvojnásobilo podíl Applu na prodaných telefonech na 20 procent, což se rovná třetině prodaných Androidů za Q4 a celému byznysu Samsungu mimo Galaxy S III. 50 milionů by bylo velké číslo. Také předpokládáme, že by takové zařízení nekanibalizovalo na současné nabídce iPhonů.
To by generovalo 10 miliard dolarů za čtvrtletí, při zisku tří miliard. Minulé čtvrtletí byl zisk Applu 21 miliard dolarů, v tom předchozím 14 miliard (relativně nízké, jelikož se čekalo na nové produkty). Levný telefon, který by byl hitem, zdvojnásobil prodeje a vypálil díru do středu nabídky Androidu, by zvedl zisky „jen“ o 20 procent. Což není málo, ale nejednalo by se nic, co by změnilo finance společnosti.
Na druhou stranu by se jednalo o běžný postup, který Apple udělal s PC, iPody i iPady. K telefonům se chová jinak, hlavně díky ohromným dotacím v některých zemích. Ale řekl bych, že se blíží čas, kdy by měl nasadit rozsáhlejší portfolio.
