Michal Žďánský Psal se rok 2006. Apple měl plné ruce práce s vyvíjením projektu Purple, o němž věděla jen hrstka zasvěcenců. COO Cingularu, společnosti, která se o rok později stala součástí AT&T, Ralph de la Vega, byl jedním z nich. Právě on dopomohl k dohodě mezi Applem a Cingularem o exkluzivní distribuci připravovaného telefonu. De la Vega byl v Cingular Wireless spojkou Steva Jobse, jehož myšlenky se obracely k revoluci v mobilním průmyslu.
Jednoho dne se Steve Jobs de la Vegy zeptal: „Jak z tohohle zařízení uděláte dobrý telefon? Nemyslím to, jak vyrobit klávesnici a tak podobně. Jde mi o to, aby vnitřní komponenty radiopřijímače fungovaly dobře.“ Pro tyto záležitosti mělo AT&T manuál o 1000 stránkách, ve kterém bylo detailně popsáno, jak by měli výrobci telefonů sestavit a optimalizovat radiopřijímač pro jejich síť. Steve si tento manuál vyžádal v elektronické podobě e-mailem.
Za 30 vteřin poté, co de la Vega e-mail odeslal, mu Steve Jobs volá: „Hele, co to…? Co to má být? Poslal jsi mi ten obrovský dokument a prvních sto stránek pojednává o standardní klávesnici!“. De la Vega se zasmál a Jobsovi odpověděl: „Promiň Steve, že jsme těch prvních 100 stránek nedali pryč. Ty se na vás nevztahují.“ Steve odpověděl jen „Fajn“ a zavěsil.
Ralph de la Vega byl v Cingularu jediný, který věděl, jak bude zhruba nový iPhone vypadat a musel podepsat smlouvu o důvěrnosti, která mu zakazovala cokoliv prozradit ostatním pracovníkům společnosti, dokonce i správní rada neměla ponětí, co bude iPhone vlastně zač a viděli jej až po podepsání smlouvy s Apple. De la Vega jim mohl sdělovat pouze obecné informace, mezi které rozhodně nepatřila ta o velkém dotykovém kapacitním displeji. Poté, co se zpráva donesla i technologickému řediteli Cingularu, okamžitě de la Vegovi volal a nazval ho bláznem, že se takto Applu odevzdává. Ten ho uklidňoval slovy: „Věř mi, tenhle telefon prvních 100 stránek nepotřebuje.“
Důvěra hrála v tomto partnerství klíčovou roli. AT&T byl největším americkým operátorem, přesto se potýkal s mnoha problémy, například se snižujícími se zisky z domácích telefonů, které byly do té doby zajišťovaly majoritní přísun peněz. Na paty mu zároveň šlapal druhý největší operátor, Verizon, a AT&T si nemohlo dovolit moc riskovat. Přesto společnost vsadila na Apple. Poprvé v historii výrobce telefonu nepodléhal diktátu operátora a nemusel přizpůsobovat vzhled a funkčnost jeho přáním. Naopak si jablečná společnost sama diktovala podmínky a dokonce pobírala desátky za využívání tarifu uživateli.
„Říkal jsem lidem, že nevsázíte na zařízení, ale na Steva Jobse,“ tvrdí Randalph Stephenson, CEO AT&T, který Cingular Wireless přebíral v době, kdy Steve Jobs poprvé iPhone představil světu. Tehdy začalo také AT&T prodělávat zásadní změny ve fungování společnosti. iPhone podnítil zájem Američanů o mobilní data, což vedlo jednak k zahlcení sítě ve velkých městech a jednak k nutnosti investic do budování sítě a získávání rádiového spektra. Od roku 2007 takto společnost investovala přes 115 miliard amerických dolarů. Od stejného data se také množství přenosů každým rokem zdvojnásobuje. Stephenson k této transformaci dodává:
„Dohoda o iPhone změnila všechno. Změnilo to naše rozdělení kapitálu. Změnilo to naše smýšlení o spektru. Změnilo to naše smýšlení o vytváření a navrhování mobilních sítí. Představa, že 40 000 anténních věží bude stačit, se náhle změnila v to, že tento počet budeme muset znásobit.“
Poté, co se zpráva donesla i technologickému řediteli Cingularu,
okamžitě de la Vegovi volal a nazval ho bláznem, že se takto Applu
odevzdává. Ten ho uklidňoval slovy: “Věř mi, tenhle telefon prvních 100 stránek nepotřebuje.”
pěkný kousek příběhu :) nemůžu se dočkat jak si přečtu biografii Steva Jobse od Waletra Isaacsona v AJ, kterou jsem dostal na Vánoce ;)
Pěkné.. Že si Apple nárokoval provizi z využitého tarifu se ani není čemu divit, když AT&T dopomohl k zajištění zisku na dalších x let.
Takovýhle příběhy jsou moc dobrý díky za něj:-)