Filip Novotný V dnešní době se klasické point-and-click adventury už moc nenosí. Němečtí Deadelic Entertainment se však očividně herními trendy neřídí a vydávají jednu „oldschool“ adventuru za druhou. Jejich nejnovější počin Deponia pak v lecčems připomíná úplnou klasiku v podání série Monkey Island.
Děj této kreslené adventury je zasazen do zvláštního univerza, které je rozdělené do dvou diametrálně odlišných světů. Na jedné straně tu máme Elysium, moderní civilizovanou planetu, kterou obývá spousta mladých, krásných a inteligentních lidí. Na druhé straně, resp. daleko pod Elysiem, je tu Deponia. Jde o odporné a smrduté smetiště, které obývají různé podivné postavičky, které zrovna dvakrát rozumu nepobraly. Žijí si svůj prostý život a jen s povzdechem vzhlížejí k ráji, který asi zažívají ti nahoře v Elysiu. Tady se možná někomu nabízí přirovnání s českou realitou, my ale takový pohled na svět nesdílíme, a tak nebudeme politizovat a přejdeme radši k osvětlení děje.
Jeho vypravěčem bude mladík Rufus žijící právě ve špinavé a zapáchající Deponii. Přestože je kvůli své výřečnosti a neohrabanosti terčem posměchu celé vesnice a hlavně nenávisti svojí expřítelkyně Toni, dívá se na ostatní s nadhledem a jeho jediným cílem je utéct co nejdříve do Elysia. A tak se všemožnými způsoby snaží zkonstruovat prostředek, který by ho z toho zpropadeného smetiště dostal. Protože je ale nepředstavitelný nešika a budižkničemu, podařilo se mu i další ze svých pokusů o útěk zfušovat. Místo na Elysiu přistane na zvláštní vzdušné lodi, kde se stane svědkem pro Deponie zcela zásadního dialogu.
Představitelé Elysia totiž právě tuto loď vyslali s cílem prozkoumat, zda se v nevábné pustině pod nimi vyskytuje život. Pokud ne, bude Deponia zničena. A právě teď přichází do hry hlavní antagonista, Rufusovi ne nepodobný Cletus, který má v plánu zalhat svým vládcům o existenci života na Deponii a odsoudit ji tak k zániku. Aby toho nebylo málo, podařilo se do morku kostí nešikovnému Rufusovi s sebou při pádu z lodi stáhnout i krásnou Goal, do které se navíc okamžitě zamiluje. Náš hlavní hrdina tak během minuty získá řadu dalších úkolů, ke kterým musí napnout všechny svoje síly. Musí probrat Goal z kómatu, do kterého upadla po ošklivém pádu, musí se vypořádat se zlým Cletusem a hordami policejních goril z Elysia, a v neposlední řadě se rozhodnout, jestli nechá svou nenáviděnou Deponii lehnout popelem.
Scénáristi nám tedy připravili opravdu bláznivý, ale kvalitní příběh, díky kterému Deponia zkrátka chytne a nepustí. Hra nám vždy zřetelně vytyčí určitý úkol, díky čemuž nás neustále žene kupředu. Ano, jedná se stále o kombinování předmětů v rámci konceptu point-and-click adventury, po většinu času ale nejde o bezcílné, zběsilé klikání. Sice občas budeme kombinovat zdálnivě nezkombinovatelné předměty (kvůli vyrobení espressa k probuzení nemohoucí Goal jich spotřebujeme snad dvacet), ve výsledku ale do sebe všechno zapadá a dává smysl. Rufus nebo ostatní postavy nám navíc čas od času dají dialogem nějaké vodítko, abychom se mohli odpíchnout dál. A pokud už někdy dojde k proklínanému „zákysu“, bývá tomu tak následkem nedostatečného prozkoumání herních lokací.
Předměty, se kterými je možné interagovat, totiž díky krásnému kreslenému zpracování dokonale zapadají do prostředí, a tak je snadné nějakou důležitou maličkost přehlédnout. Naštěstí máme k dispozici zvláštní pomůcku: po stisknutí mezerníku se všechny důležité předměty a přechody mezi lokacemi zvýrazní, a tak není možné o nic přijít. Tuto možnost ale bohužel vývojáři nikde nezmínili.
Kromě už zmíněného příběhu si scénáristi dali práci i s dialogy (a monology) postav. Absurditu prostředí, kterou Deponia předsavuje, perfektně podtrhují komické charaktery jejích obyvatel. Namátkou na takové bězné cestě směrem na radnici narazíme na Rufusova slizkého a podvratného „kamaráda“ Wenzela, na růžovoučkého mutujícího transvestitu a nakonec na senilního starostu, který spí pod stolem ve svojí pracovně. Všichni tito sdílí k Rufsovi určité antipatie a jeho pokusy o útěk jsou jim zdrojem zábavy a posměchu. Pro takového outsidera tedy bude úkol v podobě záchrany celé Deponie znamenat ohromné obtíže a aby mu ostatní byli nápomocni, bude potřebovat hodně neortodoxních (a tím pádem pro nás zábavných) přesvědčovacích technik.
Pokud se chcete vrátit do dob Monkey Islandu a chcete na chvíli vidět svět očima starých dobrých kreslených adventur, Deponia stojí za vyzkoušení. Přináší spoustu skvělé zábavy a vtipných nápadů, navíc v líbivém zpracování a s kvalitním ozvučením. Jediným mínusem pro někoho může být poněkud zvláštní ukončení zprvu slibně rozjetého příběhu, i když poukázání na možné pokračování (THE END…?) autory omlouvá. Takže vzhůru na smetiště a ať už tu máme druhý díl!
[button color=red link=http://store.steampowered.com/app/214340/ target=““]Deponia – 19,99 €[/button]
