Jablíčkář Studio Ypsilon připravilo ve své divadle nebývalou inscenaci. Představení „iJá“ pojednává o Stevu Jobsovi netradičně abstraktním dojmem a poskytuje nezvyklý náhled do „dokonalého“ světa Apple.
Po smrti Steva Jobse se jeho životní příběh začal objevovat snad ve všech médiích. Všemožné relevantní i zcela irelevantní informace zaplnily internetové deníky, televizi, rozhlas i bulvární tisk. Dlouho připravovaná biografie od životopisce Waltera Isaacsona byla vzhledem k aktuálnosti a tudíž nesporné atraktivitě tématu urychleně vydána a celosvětově i nekvalitně překládána. V současné době se také ve Spojených státech připravují hned dva celovečerní filmy. V jednom případě půjde o adaptaci již zmiňované knihy Steve Jobs z dílny firmy Sony, v druhém pak o nezávislý snímek jOBS: Get Inspired. Jejich uvedení bychom se měli dočkat ještě v letošním roce. Vyvztává proto otázka, jakých kvalit můžou tak narychlo spíchnuté projekty dosáhnout.
Když jsem se před časem doslechl, že pražské Studio Ypsilon připravilo divadelní hru iJá s tématem Steve Jobs, nemohl jsem se ubránit četným pochybám. Nepůjde pouze o další popisný příběh, kterých tu byl už tucet? O bezbřehou adoraci zesnulého CEO za skloňování slov génius, guru, vizionář? Stačí se však podívat na popis zmiňovaného představení na webu Ypsilonky a člověku dojde, že tady asi půjde o něco trochu netradičního:
Příběh člověka toužícího po dokonalosti. Příběh, na konci kterého je chyba. Může být dokonalost bez chyby? A je to pořád dokonalost? Kde končí produkt a kde začíná člověk? Víme, co chceme, nebo to vědí ti, co nám to nabízejí? Prodávají? Byl Steve Jobs marketingová superstar, nebo Bůh? A je v tom rozdíl? A co na to Adam a Eva?
Autorská inscenace inspirovaná životem a „dílem“ Steva Jobse. Pokus o vhled do operačního systému dnešního světa. Vhled do života jednoho uživatele v post-PC době. Svět, ve kterém není důležité, co používáte, ale jak to používáte. Svět, ve kterém neexistuje správně, nebo špatně… Milujete Apple? A miluje Apple vás? A je to láska? Je. iNení.
Video ukázka
[youtube id=1u_yZ7n8pt4 width=“600″ height=“350″]
I když se s ohlédnutím zpět vkrádá dojem, že představení zcela nepokrývá všechna výše nadhozená témata, obdiv si autoři stejně zaslouží. Podařilo se jim uvést hru, která se nesnaží být biografická, zbytečně nevyzdvihuje ani neshazuje žádnou z typizovaných postav a zejména ukazuje svět Apple z jiného úhlu pohledu, než jsou mnozí zvyklí. Režisér Braňo Holiček nepostavil inscenaci kolem Steva Jobse; hlavní postavou z té hrstky, kterou autor v zájmu čitelnosti použil, je běžný smrtelník (Petr Vršek).
A jelikož je tento uživatelem PC, hned v úvodní scéně jej vidíme v marném boji s Okny (Petr Hojer). Po zoufalém zápolení se jako vysvoboditel zjeví Jobs (Daniel Šváb) podávající našemu hrdinovi Jablko, které po všech směrech brilantně ztělesnila Vendula Štíchová. Té nechybí nic, na co je veřejnost u firmy Apple a jejích výrobků zvyklá: zvláštní přitažlivost, krása a inteligence. Kolem Jobse je pak cítit jakási neuchopitelná aura, kterou se jeho představiteli podařilo nejen skrze perfektně imitovaná gesta velmi umně vyjádřit. Zmíněné fluidum po celou dobu zůstává, co se ale mění, je pohled na Mac jakožto ztělesnění všech produktů od Applu. Z vítaného vysvobození a bezmezně zbožňovaného objektu se pomalu stává závislost, jejíž efekt je umocněn silnou personifikací a hlubokým vztahem s hlavním hrdinou–uživatelem.
Ten kvůli Applu opustí svou partnerku a Jablko se stane středem jeho světa. Vedle toho stále figuruje Jobs, postava s přátelskou tváří, na niž ovšem úsměv nejvíc ze všeho přináší finanční zisk. Různými „up-greaty“ se uživatelův objekt touhy stává více a více reálnějším a také lascivnějším, čímž jej neodvratně vtahuje do spirály applovského paradigmatu. Jablko tak de facto nahradí zpočátku hry opuštěnou ženu. V tu chvíli Jobs, konfrontován svým nezvratným osudem, dojde k překvapivému obratu a odkryje nám, jak absurdního a nekonečného honu za dokonalostí jakéhosi produktu se dopouštíme.
I přes mírně plytký závěr, který ovšem znázorňuje dokonalost člověka v jeho nedokonalosti, je představení iJá pozoruhodným počinem, který konečně nabízí radikálně jiný pohled na fenomén jménem Apple. Až dočtete Jobsovu biografii nebo třeba knihu Jak myslí Steve Jobs, zvažte návštěvu Studia Ypsilon – možná vám poodhalí, jak myslíte vy.
Galerie
Fotogalerie
Mám podobný názor jako auto článku, představení bylo originální a zábavné. Líbilo se mi to, ač jsem byl jako zarytý „jablíčkář“ hodně skeptický. Ale hodnotím jen z pohledu běžného smrtelníka, nejsem takový divadelní odborník jako pan Žitný níže.
Ja take souhlasim. Pan Zitny je zreme teatrolog…jen by me zajimalo co mu prislo „divadelne zle“ a k tomu dalsimu: to je jako kdyby jste rekl, ze Shakespeare okopcil v Richardovi III, jeho zivot, nebo jeho cast…takovyhle „vyzblept“ dokaze napsat kazdej…
Problém je, že drvivá väčšina predstavenia bola skopírovaná a preložená reč zo Standfordu..
No…drviva vacsina:). Hadat se nebudu. Videl jsem to 2x a to co pisete je nesmysl. Ta rec je tam myslim 4x a je hodne vyskrtana. Samotny predstaveni trva neco pres hodinu. Originalni rec je dlouha asi deset minut. Takze i kdyby tam byla cela, tak je to necela jedna sestina…coz musite uznat, ze roznodne neni Vase drviva vacsina:) Tesim se na nejakou Vasi inscenaci. Mejte se.
Mě se to nelíbilo, příjde mi to trapné, toť můj názor.