Dodavatel Applu i Samsungu využíval dětskou práci při těžbě kobaltu

Zpráva organizace Amnesty International ukázala, že jeden z dodavatelů mnoha velkých technologických firem včetně Applu, Microsoftu, Sony, Samsungu či například automobilek Daimler a Volkswagen využíval dětskou práci. Děti se v Demokratické republice Kongo podílely na těžbě kobaltu, který byl následně využíván při výrobě Li-Ion baterií. Ty pak byly využívány ve výrobcích těchto velkých značek.

Než se vytěžený kobalt dostane až k výše zmíněným technologickým gigantům, urazí pořádný kus cesty. Dětmi vytěžený kobalt nejdříve kupují místní obchodníci, kteří ho přeprodají těžařské společnosti Congo Dongfang Mining. Ta je pobočkou čínské společnosti Zhejiang Huayou Cobalt Ltd, jinak známé jako Huayou Cobalt. Tato firma kobalt zpracuje a prodává ho třem různým výrobcům komponentů do baterií. Těmi jsou Toda Hunan Shanshen New Material, Tianjin Bamo Technology a L&F Materal. Bateriové součástky jsou odkoupeny výrobci baterií a ti pak hotové akumulátory prodávají firmám, jako je Apple nebo Samsung.

Něco takového ovšem podle Marka Dummetta z Amnesty International tyto firmy neomlouvá a každý, kdo na takto získaném kobaltu profituje, by se měl na řešení neblahé situace aktivně podílet. Pro tak velké společnosti by neměl být problém těmto dětem pomoci.

cobalt-supply-chain

„Děti Amnesty Internation řekly, že v dolech pracovali až 12 hodin denně a nosily těžký náklad, aby si vydělaly částku mezi jedním a dvěma dolary denně. V roce 2014 podle organizace UNICEF v dolech v Demokratické republice Kongo pracovalo okolo 40 000 dětí, z nichž mnoho těžilo právě kobalt.“

Vyšetřování Amnesty Inernational je založené na rozhovorech s 87 lidmi, kteří v inkriminovaných kobaltových dolech pracovali. Mezi těmito lidmi bylo sedmnáct dětí ve věku od 9 do 17 let. Vyšetřovatelům se podařilo získat obrazové materiály, jež zachycují nebezpečné podmínky v dolech, ve kterých dělníci pracují, a to často bez základních ochranných pomůcek.

Děti obvykle pracovaly na povrchu, nosily těžký náklad a v prašném prostředí pravidelně zacházely s nebezpečnými chemikáliemi. Dlouhodobější vystavování kobaltového prachu přitom prokazatelně způsobuje plicní choroby s fatálními následky.

Trh s kobaltem není podle Amnesty International nijak regulován a ve Spojených státech není na rozdíl od konžského zlata, cínu a wolframu umístěn ani na seznamu „rizikových“ materiálů. Demokratická republika Kongo stojí minimálně za polovinou světové produkce kobaltu.

Apple, který již začal s prošetřováním celé situace, se pro BBC vyjádřil následovně: „Dětskou práci v našem dodavatelském řetězci nikdy netolerujeme a jsme hrdí na to, že jdeme průmyslu příkladem v zavádění bezpečnostních a ochranných opatření.“

Společnost také upozornila, že provádí přísné kontroly a každý dodavatel využívající dětskou práci je nucen zajistit pracovníkovi bezpečný návrat domů, zaplatit mu vzdělání, nadále mu platit dosavadní mzdu a nabídnout mu práci v momentě, kdy dosáhne potřebného věku. Apple vedle toho prý také pozorně sleduje, za jakou je kobalt prodáván cenu.

Tento případ není prvním, kdy bylo v dodavatelském řetězci Applu odhaleno využívání dětské práce. V roce 2013 firma oznámila, že ukončila spolupráci s jedním z čínských dodavatelů, když u něho objevila právě případy zaměstnávání dětí. V tom samém roce Apple ustavil speciální dozorčí orgán na akademické bázi, který od té doby pomáhá programu s názvem Supplier Responsibility. Ten má zajišťovat, aby všechny součástky koupené Applem pocházely z bezpečných pracovišť.

Zdroj: The Verge

  • Jenda

    Jedno oko asi nezustalo suche. Dobre, dopisu tento komentar, telefon rozbiju kladivek a vyrazim do lesa na sber korinku. Nekdo s tim zacit musi. Na druhou stranu telefony jsou cim dal „Kongo Children Friendly“. Rok co rok, model co model baterka mensi a mensi. Az budou telefony bez baterii tlusty 1mm, pak si konecne budou moci deti v Kongu vesele hrat. Treba na detske vojaky, coz je jejich oblibena narodni hra.