Michal Žďánský iPhoto je poslední člen rodiny iLife, který na iOS chyběl. Své premiéry se dočkal na středečním keynote a ve stejný den jej také bylo možné stáhnout. Stejně jako upravované fotografie má iPhoto své světlé a stinné stránky.
Příchod iPhoto byl už předvídaný dopředu a jeho příchod proto nebyl žádným překvapením. iPhoto v Mac OS X je skvělou aplikací pro organizování fotografií a jejich úpravu, byť spíše na základní či mírně pokročilé úrovni. Od iPhoto jsme organizaci momentek neočekávali, ostatně o to se stará aplikace Obrázky. V iOS nastává zajímavá situace, protože to, co na Macu obstarává jedna aplikace, je separováno do dvou a nedělá to zrovna pořádek. Abych trochu nastínil problém, pokusím se popsat, jak přístup k fotografiím funguje.
Matoucí práce se soubory
Na rozdíl od aplikací třetích stran si iPhoto neimportuje fotografie do svého sandboxu, ale bere si je z galerie přímo, alespoň na oko. Na základní obrazovce máte na skleněných poličkách rozděleny svoje fotky. Prvním albem jsou Upravené, tedy fotografie upravené v iPhoto, Přenesené, Oblíbené, Fotoaparát aneb Camera Roll, Photo Stream a dále vaše alba synchronizované skrz iTunes. Pokud připojíte Camera Connecton Kit s paměťovou kartou, objeví se ještě složky Naposledy importované a Všechny importované. A pak je tu ještě záložka Fotografie, která slučuje obsah některých složek.
Celý souborový systém je však hodně matoucí a ukazuje slabou stránku iOS zařízení, kterou je absence centrálního úložiště. Skvěle tento problém popisuje server MacStories.net, pokusím se jej ve zkratce popsat. V iPhoto na Macu, kde jediná aplikace spravuje a upravuje fotografie, ukládá změny tak, že nevytváří viditelné duplikáty (sice má uložené upravenou i původní fotografii, ale v iPhotu se tváří jako jeden soubor). V iOS verzi se však upravené fotografie ukládají do vlastní složky, jež je uložená v sandboxu aplikace. Jedinou možností, jak upravenou fotografii dostat do Camera Roll je export, který však vytvoří duplikát a v jednu chvíli zde bude mít fotografii před úpravou i po ní.
Podobný problém nastává v případě přenesených obrázků mezi zařízeními, což iPhoto umožňuje. Tyto obrázky se totiž objeví ve složce Přenesené, v záložce Fotografie ale ne v systémovém Camera Roll, který má fungovat jako jakýsi společný prostor pro všechny obrázky – centrální úložiště fotografií. Automatická synchronizace a aktualizace fotografií, kterou bych od Applu v rámci zjednodušení očekával, se nekoná. Celý souborový systém iPhoto se zdá být celkem nedomyšlený, ostatně je to ale pozůstatek z prvních verzí iOS, které byly mnohem uzavřenější než současný operační systém. Apple bude muset do budoucna zcela přehodnotit, jakým způsobem by měly aplikace k souborům přistupovat.
Co mě zcela zarazilo, je absence větší spolupráce s Mac aplikací. Sice můžete upravené fotografie exportovat do iTunes nebo do Camera Roll, odkud lze fotografii do iPhoto dostat, nicméně Mac OS X aplikace nerozpozná, jaké úpravy jsem na iPadu udělal, chová se k fotografii jako k původní. Když uvážíme, že z iMovie a Garageband na iPadu můžeme exportovat projekty do Mac aplikací, očekával bych u iPhoto to samé. Jistě, na rozdíl od zbylých dvou se tu jedná o jediný soubor, nikoliv projekt, ale nechce se mi věřit tomu, že by Apple nedokázal tuto synergii zajistit.
Export obrázků má ještě jednu velkou radu na kráse, která zaskočí především profesionály. Jediným možným výstupním formátem je totiž JPG bez ohledu na to, jestli zpracováváte PNG nebo TIFF. Obrázky ve formátu JPEG jsou samozřejmě komprimované, čímž pochopitelně fotografie ztrácí na kvalitě. K čemu je profesionálovi možnost zpracovávat až 19 Mpix fotografie, když je nemá možnost exportovat do nekomprimovaného formátu? Při sdílení do sociálních sítí to sice nevadí, ale pokud chcete použít iPad pro úpravy na cestách se zachováním 100 % kvality, je pak lepší fotografie zpracovat ve stolním iPhoto či Aperture.
Zmatená gesta a nejasné ovládání
iPhoto pokračuje v trendu napodobování předmětů ze skutečného života, jak to můžeme vidět na ostatních aplikacích, jako je kožený kalendář či adresář. Skleněné poličky, na nich papírová alba, štětce, číselníky a len. Zda je to dobře či špatně je spíše otázka osobních preferencí, zatímco mně se tento osobitý styl líbí, jiná skupina uživatelů by raději preferovala jednodušší, méně okaté grafické rozhraní.
Co ovšem bude mnohým uživatelům vadit, je poměrně nejasné ovládání, které často postrádá intuitivnost. Ať už to je spousta nepopsaných tlačítek, jejichž ikona o funkci moc neřekne, duální ovládání na liště x dotyková gesta či mnoho skrytých funkcí, které objevíte spíš na internetových fórech nebo v rozsáhlé nápovědě v aplikaci. Tu vyvoláte buď z hlavní obrazovky se skleněnými poličkami, což by se dalo považovat za hlavní nápovědu. Při práci s fotografiemi pak oceníte všudypřítomnou kontextovou nápovědu, kterou vyvoláte příslušným tlačítkem s ikonou otazníku (najdete ji u všech iLife a iWork aplikací). Při aktivaci se u každého elementu objeví malá nápověda s případným rozšířeným popisem. Naučit se na 100 % s iPhoto pracovat nějaký čas zabere a často se budete k nápovědě vracet, než si vše potřebné zapamatujete.
Zmínil jsem skrytá gesta. Těch je v iPhoto rozeseto snad několik desítek. Vezměme si třeba panel, který má při otevření alba reprezentovat galerii s obsaženými fotkami. Pokud kliknete na horní lištu, objeví se kontextová nabídka pro filtrování fotografií. Když prst podržíte a budete táhnout na stranu, panel se přesune na druhou stranu, ovšem pakliže se trefíte na roh lišty, tak měníte její velikost. Ale pokud chcete celý panel skrýt, musíte stisknout tlačítko na liště vedle.
Podobný zmatek panuje i při výběru fotografií k editaci. iPhoto má pěknou funkci, že dvojitým poklepáním na fotografii vybere všechny podobné, ze kterých si pak můžete vybírat, kterou chcete upravit. V tu chvíli se označené fotografie objeví v matici a v bočním panelu jsou označené bílým rámečkem. Pohyb ve vyznačených fotografiích je však velice zmatený. Chcete-li se kouknout na některou z fotografií víc zblízka, musíte na ní klepnout. Pokud použijete gesto Pinch to Zoom, tak se fotografie pouze přibližuje v rámci matice ve svém rámečku. Podobného efektu dosáhnete i dvojitým poklepáním na fotografii. A to nevíte, že podržením dvou prstů na fotografii vyvoláte ještě dle mého názoru zcela zbytečnou lupu.
Když klepnutím nějakou vyberete, ostatní fotografie budou jakoby pod ní přečnívat seshora a zezdola. Logicky byste měli přejít na další snímek tahem prstem dolů nebo nahoru, ale chyba lávky. Pokud táhnete prstem dolů, aktuální fotografii z výběru vyřadíte. Pohyb mezi fotografiemi tak provádíte tahem nalevo nebo napravo. Pokud však budete táhnout horizontálně při pohledu na celou matici, výběr zrušíte a přesunete se na snímek před výběrem nebo za výběrem, což poznáte na bočním panelu. Na fakt, že podržením prstu na libovolném snímku jej přidáte do aktuálního výběru, také jen tak nepřijdete.
Úprava fotografií v iPhoto
Abychom nebyli k iPhoto pro iOS jenom kritičtí, je třeba říci, že samotný editor fotografií se velice povedl. Skládá se celkem z pěti sekcí a několik funkcí naleznete i na hlavní stránce úprav bez vybrané sekce (rychlé vylepšení, otočení, označení a skrytí fotografie). První nástroj pro ořez je poměrně přehledně vyvedení. Způsobů ořezů je několik, ať už manipulací gesty na obrázku nebo na dolní liště. Otáčením číselníku můžete dle libosti natočit, podobného efektu docílíte i otáčením dvěma prsty na fotografii. Stejně jako ostatní nástroje má ořez v pravém dolním rohu tlačítko pro zobrazení pokročilých funkcí, což je v našem případě poměr ořezu a možnost obnovení původních hodnot. Vracet se v úpravách ostatně lze stále přítomným tlačítkem v levé horní části, kde jeho podržením získáte informace o jednotlivých krocích a lze díky kontextové nabídce také akci opakovat.
V druhé sekci nastavujete jas a kontrast a můžete také redukovat stíny a světlo. Můžete tak činit jezdci na dolní liště nebo gesty přímo na fotografii. Apple velmi šikovně smrskl čtyři různé posuvníky do jednoho, aniž by to mělo zásadní vliv na přehlednost nebo funkcionalitu. Pokud chcete využít gesta, stačí na fotografii přidržet prst a poté vertikálním nebo horizontálním posunem měnit atributy. Ona dvousměrná osa je však dynamická. Běžně umožňuje nastavit jas a kontrast, pokud však podržíte prst na výrazně tmavém nebo výrazně světlém místě, změní se nástroj právě na to, co je třeba upravit.
Stejně tak je tomu i u třetí sekce. Zatímco vertikálně vždy měníte sytost barev, v horizontální rovině si pohráváte s barvou oblohy, zeleně nebo pleťovými odstíny. Ačkoliv vše lze pomocí jezdců nastavit jednotlivě a nehledat příslušná místa na fotografii, dynamické úpravy pomocí gest mají něco do sebe. Skvělou funkcí je i vyvážení bílé, kterou vybíráte buď z přednastavených profilů nebo ji nastavíte manuálně.
Štětce jsou další skvělou ukázkou interaktivity na dotykovém displeji. Všechny funkce, které jsem doposud zmínil, měly spíše globální efekt, štětce však umožňují upravovat konkrétní místa na fotografii. K dispozici jich máte celkem osm – Jeden pro opravu nechtěných objektů (pupínky, skvrny…), další pak pro redukci červených oči, manipulaci se sytostí, světlostí a ostrostí. Všechny efekty se aplikují rovnoměrně, nevznikají nepřirozené přechody. Někdy je ovšem problém rozpoznat, kde jste vlastně změny provedli. Jistě, je tu všudypřítomné tlačítko, které vám při podržení zobrazí původní fotografii, ale ne vždy je zpětný pohled to, co potřebujete.
Naštěstí vývojáři zakomponovali do rozšířeného nastavení možnost zobrazení úprav v odstínech červené, díky čemuž uvidíte všechny vaše tahy prstem i intenzitu. Pokud jste někde efekt aplikovali více, než jste chtěli, poslouží guma nebo jezdec v nastavení, kterým můžete snížit intenzitu celého efektu. Každý ze štětců má trochu jiné nastavení, chvíli tak strávíte nad zkoumáním všech možností. Příjemná funkce je automatické rozpoznávání stran, kdy iPhoto rozpozná oblast se stejnou barvou a světlostí a dovolí vám upravovat se štětcem jen v tomto prostoru.
Poslední skupinou efektů jsou filtry, které vyvolávají asociace na aplikaci Instagram. Najdete zde všechny možné, od černobílých až po retro styl. Každý z nich navíc umožňuje tahem po „filmu“ měnit míchání barev nebo přidávat druhotný efekt, jako jsou ztmavené okraje, jež můžete dále ovlivnit tahem prstu po fotografii.
U každé skupiny efektů, kterou jste použili, se pro přehlednost rozsvítí malé světýlko. Pokud se však vrátíte k základním úpravám, což je ořez nebo nastavení jasu/kontrastu, ostatní aplikované efekty se dočasně vypnou. Jelikož jsou tyto úpravy základní a tudíž nadřazené, dává toto chování aplikace smysl. Po ukončení úprav se vypnuté efekty přirozeně vrátí.
Všechny efekty a filtry jsou výsledkem v některých případech velice pokročilých algoritmů a mnoho práce odvedou automaticky za vás. Hotovou fotografii můžete dále sdílet do sociálních sítí, vytisknout nebo třeba poslat bezdrátově do jiného iZařízení s nainstalovaným iPhoto. Jak jsem však již zmínil výše, musíte snímek exportovat, aby se objevil v Camera Roll a vy s ním mohli nadále pracovat třeba v jiné aplikaci třetí strany.
Zajímavou funkcí je vytváření fotodeníků z fotografií. iPhoto vytvoří pěknou koláž, do které můžete přidat i různé widgety jako datum, mapu, počasí nebo poznámku. Celý výtvor pak můžete zaslat do iCloudu a zaslat odkaz svým přátelům, nicméně pokročilé uživatele i profesionální fotografy nechají fotodeníky chladnými. Jsou sice roztomilé a efektní, ale to je tak asi vše.
Závěr
První debut iPhoto pro iOS nedopadl zrovna přívětivě. Vysloužil si ve světových médiích mnoho kritiky, zejména kvůli ne zcela transparentnímu ovládání a matoucí práci s fotografiemi. A ačkoliv nabízí mnoho pokročilých funkcí, které ocení i profesionálové na cestách, má v budoucích aktualizacích co zlepšovat.
Jedná se o první verzi a samozřejmě ta má chyby. A není jich málo. Vzhledem k jejich povaze bych dokonce čekal, že se iPhoto brzy dočká aktualizace. I přes všechny výtky se však jedná o nadějnou aplikaci a zajímavý přírůstek do rodiny iLife pro iOS. Nezbývá doufat, že se Apple ze svých chyb poručí a postupem času udělá z aplikace téměř bezchybný a intuitivní nástroj pro úpravu fotek. Doufám také, že v budoucí verzi iOS rovněž přehodnotí celý souborový systém, který je jedním z hlavních nedostatků celého operačnímu systému a díky kterému nebudou aplikace jako iPhoto nikdy fungovat úplně správně.
Na závěr ještě podotknu, že iPhoto do iPadu první generace oficiálně nelze nainstalovat a provozovat, byť má stejný čip jako iPhone 4. V iPadu 2 běhá aplikace poměrně svižně, ačkoliv občas také mívá slabší chvíle, v iPhone 4 není práce zrovna nejplynulejší..
[youtube id=3HKgK6iupls width=“600″ height=“350″]
[button color=red link=http://itunes.apple.com/cz/app/iphoto/id497786065?mt=8 target=““]iPhoto – 3,99 €[/button]
Zminil bych, ze iPhoto nefunguje na puvodnim iPadu (1) a na iPhonu 4 je dost line.
Pouzivam iPhoto/iMovie na iPhone 3Gs a funguje celkom svyzne…
omg *svizne
To by me zajimalo jak. Kdyz jsem zkusil na ipad1, napsalo to, ze aplikace vyzaduje predni kamerku. Tu 3GS nema..
Hladaj iPhone Configuration Utility. Nepotrebujes JB len najnovsi iOS.
Ten jsem na ipadu 1 mel :P
Jde exportovat jen jednu fotku ci vice najednou do camera roll?
Dekuji
No podle mého lze jen vždy po jedné. v iPhoto sice leze vybrat více jak jednu fotku, ale pro export do camera roll nedovolí multi export….což je škoda.
Profesionálové na cestách by hlavně ocenili možnost upravit rozměr fotografie před odesláním.
„…či mnoho skrytých funkcí, které objevíte spíš na internetových fórech nebo v rozsáhlé nápovědě v aplikaci.“
toto ma hneva aj v mac os x. :(
inak dobry clanok (recenzia), dakujem.
Má to své mouchy … například jsem pokusně vytvořil deník, fotky v ně obsažené se objevily logicky v albu „upraveno“. Po smazání deníku už jsem toto album neodstranil i když ve fotkách, které obsahovalo byly vráceny úpravy do výchozího stavu. Musel jsem iPhoto smazat a znovu stáhnout …
Me by jenom zajimalo kde autor clanku prisel na fakt, ze iPhoto na Mac OS X uprevene fotografie uklada do puvodnich snimku? Me se teda vzdykcky pri jakekoli uprave fotek vytvari kopie, ktera se uklada do „slozky“ iPhoto. Jenom se chci zeptat jak k tomu muzu dospet v nastaveni, aby me iPhoto fotografie neduplikoval. Diky moc
Dobrá poznámka. Ono změny do původní fotografie ukládá pouze naoko, zachovává přitom původní i upravený obrázek. V aplikaci se však tváří jako jeden soubor, nevidíte dvě podobné fotografie vedle sebe.
Ještě nutno dodat, že i když se dá použít na Iphone je ovládání ještě horší
Cekal jsem toho mnohem min. Beru to tak ze v budoucnu bude chtit Apple uvest aperture prave bez nedostatku, ktery jsou paradoxne k naprogramovani mnohem snazsi nez aplikace filtru a pod.- napr. podpora vice formatu pri ukladani… je to klasika omezenou funkcnosti nalakas na lepsi a drazsi. Osobne teda doufam ze se pletu, pac mit tri programy na fotky by se mi nelibilo a tenhle jsem si oblibil. Ja mam vyhrady jen esteticky a to k te blbe ikone… vsechny z iworku a ilive jsou hnusny. Jen placli ikonu z maca na naky pozadi do ctverecku… wtf! Asi kvuli prechodu u starsich z maca na tablety, aby vedeli na co prvne klikat pri nakupu v itunes s novym tabletem.