Zavřít reklamu

Po škole začínal v Hewlett-Packard, založil několik firem, v letech 1997–2006 pracoval pro Steva Jobse. Šéfoval Palmu, je členem správní rady Amazonu a nově je ve vedení firmy Qualcomm. Je to americký hardwarový inženýr a jmenuje se Jon Rubinstein. Dnes je tomu přesně 12 let, kdy byl představen první iPod. A právě na něm zanechal Rubinstein svůj rukopis.

Začátky

Jonathan J. Rubinstein přišel na svět v roce 1956 v New York City. V americkém státě New York, na Cornell University v Ithace se stal inženýrem v oboru elektrické inženýrství a na koloradské státní univerzitě ve Fort Collins získal diplom v oboru počítačový výzkum. Svou kariéru nastartoval Rubinstein ve firmě Hewlett-Packard v Coloradu, což jeden z jeho budoucích zaměstnavatelů, Steve Jobs, komentoval s lehkým despektem: „Nakonec Ruby přišel z Hewlett-Packard. A nikdy se nezavrtal hlouběji, nebyl dost agresivní.“

Ještě než se Rubinstein setkává s Jobsem, spolupracuje na startupu Ardent Computer Corp., později Stardent (společnost vyvíjela grafiku pro osobní počítače). V roce 1990 se přidává k Jobsovi jako hardwarový inženýr v NeXTu, kde je Jobs na pozici výkonného ředitele. NeXT ale s vývojem hardwaru záhy končí a Rubinstein se pouští do vlastního projektu. Zakládá Power House Systems (Firepower Systems), které vyvíjely high-end systémy s PowerPC čipy a používaly technologie z NeXTu. Měly silného podporovatele v Canonu, v roce 1996 je koupila Motorola. Spolupráce s Jobsem ale s odchodem z NeXTu nekončí. V roce 1990 se Rubinstein na popud Jobse připojuje k Applu, kde je dlouhých 9 let na pozici senior viceprezidenta hardwarového oddělení a zároveň je členem správní rady.

Apple

Rubinstein nastupuje do Applu šest měsíců před návratem Jobse: „Byla to katastrofa. Zjednodušeně řečeno, ta firma odcházela z trhu. Ztratila svou cestu, svůj středobod zájmu.“ Apple za roky 1996 a 1997 ztratil necelé dvě miliardy dolarů a počítačový svět se s ním pomalu loučil: „Apple Computer ze Silicon Valley, vzor špatného vedení a zmatených technologických snů, je v krizi, hrabe se zoufale pomalu, aby si poradil s hroutícím se prodejem, zbavil se chybné technologické strategie a nenechal déle krvácet důvěryhodnou značku.“ Rubinstein spolu s Tevanianem (šéf softwarového oddělení) chodili oněch šest měsíců za Jobsem a nosili mu informace z Applu, jak popisuje v Jobsově biografii Walter Isaacson. S návratem Jobse v roce 1997, skoupením NeXTu a „reformami“ firma začínala znovu stoupat výš, až úplně nejvýš.

Pravděpodobně nejúspěšnější období Jona Rubinsteina v Applu nastává na podzim 2000, kdy Jobs „začíná tlačit na vytvoření přenosného hudebního přehrávače“. Rubinstein se brání, protože nemá dostatečně vhodné součástky. Nakonec ale získává jak vhodnou malou LCD obrazovku, tak se v Toshibě dozvídá o nové 1,8palcové mechanice s 5GB pamětí. Rubinstein jásá a večer se setkává s Jobsem: „Už vím, co dál. Potřebuju jenom šek na deset milionů.“ Jobs mu ho bez mrknutí oka podepisuje a tak je položen základní kámen pro vznik iPodu. Na jeho technickém vývoji se pak podílí ještě Tony Fadell se svým týmem. Rubinstein má ale dost práce s tím, dostat Fadella do Applu. Sezval do jednacího sálu asi dvacet lidí, kteří se projektu účastnili. Když Fadell vešel, Rubinstein mu řekl: „Tony, my na tom projektu nebudeme dělat, pokud nepodepíšeš smlouvu. Jdeš do toho, nebo ne? Musíš se rozhodnout teď hned.“ Fadell se zadíval Rubinsteinovi do očí, pak se obrátil k publiku a řekl: „Tohle je u Applu běžné, že lidi podepisují smlouvy pod nátlakem?“

Maličký iPod Rubinsteinovi nepřináší pouze slávu, ale i starosti. Díky přehrávači se stále prohlubují spory mezi ním a Fadellem. Kdo iPod stvořil? Rubinstein, který pro něj objevil součástky a vymyslel, jak bude vypadat? Nebo Fadell, který o přehrávači snil už dávno před příchodem k Applu a zde jej zhmotnil? Nikdy nevyřešená otázka. Rubinstein se nakonec v roce 2005 rozhoduje k odchodu z Applu. Stále častější jsou spory mezi ním a Jonym Ivem (designér), ale i Timem Cookem a samotným Jobsem. V březnu 2006 Apple oznamuje, že Jon Rubinstein odchází, ale 20 procent svého času týdně bude věnovat Applu během konzultací.

Co dál?

Po odchodu z Applu přijímá Rubinstein nabídku od Palm Inc., kde usedá do výkonné rady a přebírá kontrolu nad zdejšími produkty. Vede jejich vývoj a výzkum. Obnovuje zde produktovou řadu a restrukturalizuje vývoj a výzkum, což je stěžejní v dalším vývoji webOS a Palm Pre. V roce 2009, těsně před zveřejněním Palm Pre, je Rubinstein jmenován výkonným ředitelem Palm Inc. Palm, který se snažil konkurovat iPhonu, rozhodně nedělal radost Jobsovi, s Rubinsteinem v čele ještě méně. „Nepochybně jsem byl vyškrtnut z vánočního seznamu,“ konstatoval Rubinstein.

V roce 2010 se otec iPodu, trochu nechtěně, vrací ke svému prvnímu zaměstnavateli. Hewlett-Packard kupuje Palm za 1,2 miliard dolarů a doufá v probuzení bývalého předního výrobce telefonů. Rubinstein uzavírá dohodu, že ve společnosti zůstane ještě 24 měsíců po koupi. Zajímavé je, jak tento krok ze strany HP hodnotí o tři roky později – označuje jej za mrhání: „Kdybychom věděli, že to celé uzavřou a zastaví, bez reálné šance na nový start, jaký by to asi potom dávalo smysl, prodávat ten podnik?“ Hewlett-Packard totiž oznámilo pozastavení vývoje a prodeje přístrojů s webOS, včetně nových přístrojů TouchPad a webOS Smartphone, které na prodejních pultech pobyly jen několik  málo měsíců.  V lednu 2012 oznamuje Rubinstein dle dohody odchod z HP s tím, že se nejedná o odchod do důchodu, ale o pauzu. Ta trvala ani ne rok a půl. Od května letošního roku je Rubinstein členem nejvyššího vedení Qualcommu.

Zdroje: TechCrunch.com, ZDNet.de, blog.barrons.com

Autor: Karolína Heroldová

.