Daniel Hruška Před uvedením nových iPhonů se poměrně často spekulovalo o nasazení safírových sklíček jako ochrany LCD displejů. Mnoho nepotvrzených zpráv brali tuto skutečnost jako jasnou věc. Vždyť proč by ne, když Apple ve spolupráci s GT Advanced Technology investovali přes půl miliardy amerických dolarů právě pro výrobu safírových skel. Tim Bajarin z Time dokázal poskládat jednotlivé střípky informací ohledně safíru a došel k zajímavým a zároveň logickým závěrům, proč je v současné době safír pro velké displeje nevhodný.
Těsně před odhalením iPhonu 6 a iPhonu 6 Plus kolovaly po internetu zvěsti, že nedostanou safírové sklo kvůli výrobním problémům. Tyto zprávy byly pravdivé a mylné zároveň. Nové iPhony skutečně safír nedostaly, nikoliv však z důvodů týkajících se výroby. Safír neměl být jako krycí vrstva displej použit vůbec. Namísto toho bylo použito tvrzené sklo vyráběné chemickým zpevněním s využitím iontové výměny. Lekat se určitě nemusíte, jedná se totiž o staré dobré Gorilla Glass.
Zatímco vlastnosti safírového skla byly v posledních měsících vyzdvihovány téměř do nebes, tvrzené sklo si za tu dobu ujistilo svou pozici na poli chytrých telefonů. Není to proto, že by bylo zcela dokonalé, ale proto, že v současnosti ukojí potřeby pro spotřební elektroniku a také požadavky zákazníků. Jinými slovy – kolik peněz jsou lidé za telefon vydat a jakým způsobem ho budou následně používat. Dnes je to rozhodně tvrzené sklo, které je pro použití v mobilních telefonech výhodnější.
[youtube id=“vsCER0uwiWI“ width=“620″ height=“360″]
Design
Trendy dnešních smartphonů jsou zmenšování jejich tloušťky, snižování hmotnosti a zvětšování plochy (displeje) zároveň. To není zrovna jednoduché. Zvětšit velikost, zároveň zmenšit tloušťku a odebrat nějaký ten gram hmotnosti vyžaduje použití tenkých a lehkých materiálů. Z toho co o safíru všeobecně víme, je fakt, že má o 30 % větší hustotou než tvrzené sklo. Telefon by tak musel být těžší nebo by obsahoval tenčí a tím pádem méně odolné sklíčko. Obě řešení jsou však kompromis.
Gorilla Glass může být vyrobeno v tloušťce odpovídající listu papíru a následně chemicky ztvrzeno. Flexibilita a přizpůsobivost takového materiálu je pro design telefonu naprosto kritická. Apple, Samsung i další výrobci nabízejí displeje se zaoblenými skly na hranách zařízení. A protože tvrzené sklo umožňuje být formováno do libovolných tvarů, je zkrátka ideálním materiálem. Naproti tomu safírové sklo je potřeba vyřezat z bloku do požadovaného tvaru, což je u velkých displejů telefonů složité a pomalé. Mimochodem, pokud by měla být vykryta poptávka po nových iPhonech za použití safíru, musela by výroba začít již před šesti měsíci.
Cena
Cenovka hraje u spotřební elektroniky velikou roli, zejména ve střední třídě, kdy se výrobci vyloženě perou o každý dolar. U vyšší třídy jsou již ceny volnější, nicméně i zde je potřeba šetřit na každé součástce, ne však ve smyslu jakosti, ale výrobního procesu. Vyrobit totéž sklíčko ze safíru je nyní zhruba desetkrát nákladnější než totéž sklíčko z tvrzeného skla. Nikdo z nás by jistě nechtěl dražší iPhone jen proto, že obsahuje safír.
Výdrž baterie
Jeden z neduhů všech mobilních zařízení je jejich krátká výdrž na jedno nabití baterie. Jedním z největších žroutů energie je samozřejmě podsvícení displeje. Pokud již tedy podsvícení ze své podstaty musí být zapnuto, je třeba zajistit, aby přes všechny vrstvy displeje prošlo co největší procento vyzařovaného světla. Nicméně safír ho propouští méně než tvrzené sklo, a tak by bylo pro stejný jas nutno použít více energie, což by mělo negativní vliv na výdrž baterie.
Se světlem ještě souvisí další náležitosti jako například odraz. Sklo může mít v sobě jako materiálu obsaženu antireflektivní složku, která ve venkovních prostorech pomáhá lépe pohlcovat přímé slunce. Pro dosažení antireflektivního efektu na safírovém skle je třeba na povrch nanést patřičnou vrstvu, která se však vlivem vyndávání z kapsy a třením v kabelce časem sedře. To je samozřejmě problém, pokud má zařízení vydržet v dobrém stavu déle než dva roky.
Životní prostředí
Výrobci vědí, že spotřebitelé slyší na „zelenou”. Lidé se stále více zajímají, jaké mají jimi zakoupené produkty dopad na životní prostředí. Pro výrobu safírového skla je zapotřebí vynaložit stokrát více energie než při výrobě skla tvrzeného, což je značný nepoměr. Podle zjištění Bajarina zatím nikdo neví, jak výrobu zefektivnit.
Odolnost
To je ta nejvíce vyzdvihovaná vlastnost, bohužel zcela chybně interpretovaná. Safír je neskutečně tvrdý, což jej činí těžce poškrabatelným. Tvrdší už je jen diamant. Z tohoto důvodu ho můžeme najít u luxusního zboží, jakým jsou například luxusní hodinky (nebo nedávno oznámené Watch). Zde patří mezi velmi osvědčené materiály, není tomu tak ale u velkých krycích sklíček displejů telefonů. Ano, safír je extrémně tvrdý, avšak zároveň neohebný a velmi křehký.
[youtube id=“kVQbu_BsZ9o“ width=“620″ height=“360″]
Z toho vyplývá, že co se nošení v kabelce s klíči nebo při nechtěném přejetí po tvrdém povrchu týče, má safír jasně navrch. Jenomže při pádu u něho hrozí jeho prasknutí, což je zapříčiněno jeho malou ohebností a velkou křehkostí. Při dopadu na zem materiál jednoduše neumí pohltit energii vzniklou během pádu, ohne se až k samému limitu a praskne. Naopak tvrzené sklo je velmi pružné a náraz ve většině případů vydrží bez tzv. pavučiny. Obecně shrnuto – telefony často padají a potřebují náraz vydržet. Hodinky naopak nepadají, ale zase s nimi častěji škrtneme o zeď nebo futra dveří.
Podle expertů v dané oblasti máme na safír nahlížet jako na vrstvu ledu, který se stejně jako safír řadí mezi minerály. Neustále vytvářejí malé prasklinky, jež konstantě oslabují povrch. Ten bude držet v celku, dokud nenastane větší náraz a vše nepraskne. Tyto malé prasklinky a trhlinky se vytvoří během každodenního používání, jelikož telefon neustále někam pokládáme, občas s ním nechtíc ťukneme o stůl apod. Poté stačí jeden „běžný” pád a safírové sklo může snadněji prasknout.
Naopak současná řešení, jakým je například již zmíněné Gorilla Glass, dokáží díky svému uspořádání molekul zpevnit oblast okolo trhliny a tím pádem ochránit celý povrch před jeho prasknutím. Ano, škrábance na tvrzeném skle se mohou vytvořit snadněji a budou více viditelné, ale riziko prasknutí je daleko menší.
Během následujících let jistě uvidíme pokrok ve výrobě safírového skla, který by mohl umožnit jeho nasazení u displejů mobilních telefonů. Podle Bajarina to však nebude v dohledné době. I když se podaří najít povrchovou úpravu, která by to umožňovala, pořád se bude jednat o neohebný a křehký materiál. Uvidíme. Nyní je alespoň zřejmé, proč Apple investoval do výroby safíru a proč se tento krok netýkal iPhonů.
„…máme na safír nahlížet jako na vrstvu ledu, který se stejně jako safír řadí mezi minerály.“ Nejsem zrovna erudovaný chemik ale že voda je minerál se mi moc nezdá. A propos použití safírového krystalu na výrobky s krátkou životností nemá velký smysl.
Nedalo mi to, dohledal jsem si informace a opravdu se led počítá mezti minerály.
Tak za prvé.. safir by predražil aj tak predražený telefón ešte viac ako je.. a za druhé kto sa k telefónu nespráva ako prasa.. ten safir nepotrebuje.
po slovensky zafir, navrhujem preopakovat zakladnu skolu
To aby mi aj českí bratia rozumeli.. preto safir.. pán učiteľ :D
neboj sa, oni porozumeju ;-)
Vždyť to v článku je – podnadpis „Cena“.