Steve Jobs – ukázky z knihy II.

Libor Kubín 26. Říjen, 2011 30

Milí čtenáři, Jablíčkář vám opět exkluzivně přináší další ukázku z připravované životopisné knihy Steva Jobse, která bude v České republice vydána 15. 11. 2011. Vy si ji nyní můžete nejen předobjednat, ale přečíst si spolupráci Jobse a Bona. Pokračujeme kapitolou 31.

Upozorňujeme čtenáře, že tento text je zkrácený a neprošel žádnou jazykovou korekturou.

Steve Jobs a Bono

Bono, frontman skupiny U2, byl vždy velkým obdivovatelem marketingové síly Apple. Jeho dublinská kapela byla nejlepší na světě, leč v roce 2004 se, po téměř třiceti letech společného hraní, rozhodla oživit svoji image. Vydala skvostné nové album se skladbou, o níž hlavní kytarista skupiny The Edge prohlásil, že je to „matka všech rockových melodií“. Bono cítil, že bude potřeba tomu trochu pomoci, a tak se rozhodl zavolat Jobsovi.

„Chtěl jsem po Apple specifickou věc,“ vzpomíná Bono. „Měli jsme skladbu s názvem Vertigo, v níž se objevoval takový agresivní kytarový riff, o němž jsem věděl, že bude chytlavý, ale jenom pokud ho lidi uslyší mockrát, mockrát za sebou.“ Měl obavy, že éra propagace prostřednictvím přehrávání skladeb v rádiu už skončila. A tak navštívil Jobse v jeho domě v Palo Alto, prošli se spolu po zahradě a dospěli k neobvyklé dohodě. Během uplynulých let U2 odmítli nabídky na účinkování v reklamě v celkové hodnotě asi dvacet tři milionů dolarů. A Bono chtěl nyní po Jobsovi, aby použil jejich skladbu v reklamě na iPod zcela zdarma – nebo alespoň v rámci oboustranně výhodné dohody. „Oni nikdy předtím neudělali žádnou reklamu,“ říká Jobs. „Ale hodně tratili na nelegálním stahování, líbil se jim náš obchod iTunes a mysleli, že bychom jim mohli pomoci najít cestu k mladšímu publiku.“

Bono chtěl, aby se v reklamě objevila nejenom píseň, ale i kapela. Každý jiný manažer by okamžitě skočil po možnosti mít U2 zadarmo v reklamě, ale Jobs se zatím držel zpátky. Apple neměl ve svých reklamách žádné známé osobnosti, jen siluety. (Reklama s Bobem Dylanem tehdy ještě neexistovala.) „Máte siluety fanoušků,“ děl Bono, „tak co kdybyste tam v další fázi měli siluety muzikantů?“ Jobs odpověděl, že to je myšlenka, která stojí za úvahu. Bono nechal Jobsovi exemplář dosud nevydaného alba How to Dismantle an Atomic Bomb, aby si je poslechl. „Byl mimo kapelu jediný, kdo je měl,“ říká Bono.

Následovala řada jednání. Jobs se sešel s Jimmym Iovinem, jehož firma Interscope hudbu U2 distribuovala, v jeho domě v losangeleské čtvrti Holmby Hills. Schůzce byl přítomen i The Edge a manažer U2 Paul McGuiness. Další setkání se uskutečnilo v Jobsově kuchyni. McGuiness si zde zapsal do svého diáře jednotlivé body budoucí dohody. U2 vystoupí v reklamě a Apple za to bude aktivně propagovat jejich album rozmanitými prostředky, od billboardů až po hlavní stránku iTunes. Skupina neobdrží žádnou přímou platbu, náleží jí však provize z prodeje speciální U2 série iPodu. Bono byl sice podobně jako Lack přesvědčen, že U2 by měli dostat peníze za každý prodaný iPod, ale nakonec se mu podařilo prosadit tento požadavek alespoň takto částečně. „Bono a já jsme požádali Steva, aby nám udělal černý,“ vzpomíná Iovine. „Nebylo to komerční sponzorství, byla to dohoda ve prospěch obou značek.“

„Chtěli jsme svůj vlastní iPod, něco jiného, než byly ostatní bílé,“ vzpomíná Bono. „Chtěli jsme černý, ale Steve řekl: ‚Vyzkoušeli jsme všechny možné barvy, ale žádná kromě bílé nefunguje.‘ Ale příště nám ukázal černý model a ten vypadal skvěle.“

V reklamě se střídaly energické záběry na spoře osvětlené členy kapely s obvyklými siluetami tančící ženy se sluchátky iPodu v uších. Spot se už v Londýně natáčel, ale dohoda U2 s Apple nebyla stále ještě uzavřena. Jobsovi se nelíbila myšlenka zvláštního černého iPodu, dosud navíc nebyly ujednány výše honorářů a objem prostředků, jež měly být vynaloženy na propagaci. Jobs zatelefonoval Jamesi Vincentovi, který v reklamní agentuře dohlížel na práci na reklamě, a řekl mu, aby vše zastavil. „Nejspíš nakonec k ničemu nedojde,“ řekl. „Oni si neuvědomují, jak obrovskou hodnotu jim dáváme. Jde to všechno do háje. Pojďme udělat nějakou jinou reklamu.“ Vincent, odvěký fanoušek U2, věděl, jak ohromný úspěch by reklama měla pro kapelu i pro Apple, a prosil Jobse, aby směl ještě zavolat Bonovi a pokusit se všechno urovnat. Jobs mu tedy dal Bonovo telefonní číslo. Vincent zastihl zpěváka v jeho dublinské kuchyni.

„Já myslím, že to nebude fungovat,“ řekl Bono Vincentovi. „Kapela se na to moc netváří.“ Vincent se ptal, v čem je problém. „Když jsme byli kluci, řekli jsme si, že se nikdy nebudeme kurvit,“ odpověděl Bono. Vincent, třebaže mu rockerský slang nebyl úplně cizí, se Bona zeptal, co přesně tím myslí. „Že nebudeme dělat sračky jenom pro peníze,“ vysvětlil Bono. „Záleží nám na fanoušcích. A měli bychom pocit, že jsme si s nimi vytřeli řiť, kdybychom hráli v reklamě. Nechce se nám do toho. Mrzí mě, že jsme marnili váš čas.“

Vincent se ho zeptal, co víc by Apple mohl udělat, aby bylo možné to realizovat. „Dáváme vám to nejcennější, co máme – svoji hudbu,“ řekl Bono. „A co dáváte na plátku vy nám? Reklamu. Ale naši fanoušci si budou myslet, že je to reklama pro vás. My potřebujeme něco víc.“ Vincent nevěděl, do jaké fáze dospěla jednání o speciální U2 verzi iPodu a o honorářích, a tak se rozhodl na to vsadit. „Tohle je to nejcennější, co vám můžeme dát,“ řekl Bonovi. Bono o to usiloval od prvního setkání s Jobsem, takže se toho chytil. „To je skvělé, ale musíte mi dát vědět, jestli do toho opravdu půjdeme.“

Vincent ihned zavolal Jonymu Iveovi, dalšímu velkému fandovi U2 (poprvé je viděl na koncertě v Newcastlu v roce 1983) a vylíčil mu situaci. Ive řekl, že už si pohrával s designem černého iPodu s červeným ovládacím kolečkem, jak si ho představoval Bono, aby ladil s barvami na obálce alba How to Dismantle an Atomic Bomb. Vincent zavolal Jobsovi a navrhl, že pošle Ivea do Dublinu, aby kapele ukázal, jak bude vypadat černočervený iPod. Jobs souhlasil. Vincent zavolal Bonovi zpátky a zeptal se ho, jestli zná Jonyho Ivea. Nevěděl, že ti dva se už potkali a jeden druhého obdivují. „Jestli znám Jonyho Ivea?“ Bono se smál. „Toho kluka miluju. Chlastám vodu, ve který se koupe.“

„Síla,“ opáčil Vincent. „Ale co kdyby vás navštívil a ukázal vám, jak dobře by mohl vypadat váš iPod?“

„Dobře, přijedu pro něj ve svém Maserati,“ odpověděl Bono. „Bude bydlet u mě. Budeme spolu chodit ven a pořádně se spolu ožereme.“

Druhý den, když Ive zamířil do Dublinu, musel Vincent krotit Jobse, který si zase začal všechno rozmýšlet. „Já nevím, jestli děláme dobře,“ prohlásil. „Pro nikoho jiného bychom to nedělali.“ Měl obavy, aby nevytvořil precedent pro ostatní umělce, kteří by také mohli chtít provizi z každého prodaného iPodu. Vincent ho ujišťoval, že smlouva s U2 bude výjimečná.

„Jony přijel do Dublinu a já jsem ho ubytoval ve svém domě pro hosty. To je tiché místo u trati, s výhledem na moře,“ vzpomíná Bono. „On mi ukázal ten nádherný černý iPod s rudým kolečkem a já řekl, Fajn, jdeme do toho.“ A šli do místní hospody dojednat některé podrobnosti a potom zavolali Jobsovi do Cupertina, aby se ho zeptali, jestli bude souhlasit. Jobs se chvíli dohadoval o podobě některých ujednání a o designu, což na Bona udělalo ohromný dojem. „To je opravdu úžasné, jak se výkonný ředitel stará o takové detaily,“ řekl. Když bylo vše dohodnuto, šli to Bono a Ive zapít. Oba jsou v hospodě jako doma. Po několika půllitrech se rozhodli zavolat Vincentovi do Kalifornie. Nebyl doma, a tak mu Bono nechal na záznamníku vzkaz – který Vincent nikdy nevymaže. „Tady Dublin plnej bublin, sedíme tady s tvým kámošem Jonym,“ halekal Bono. „Trošku jsme popili a radujeme se z toho našeho nádhernýho iPodu, já ani nemůžu uvěřit, že fakt existuje a že ho držím v ruce. Dík!“

Jobs si ke slavnostnímu představení nové reklamy a speciální edice iPodu pronajal divadlo v San José. Na pódiu se k němu připojili i The Edge a Bono. Za první týden se prodalo 840 000 desek a album se okamžitě ocitlo na prvním místě žebříčku Billboardu. Bono pak řekl v tisku, že reklamu natočil bez nároku na honorář, protože „U2 vydělá na reklamě stejně jako Apple“. Jimmy Iovine k tomu dodal, že kapele to navíc pomůže „přiblížit se mladšímu publiku“.

Za povšimnutí stojí, že rockové kapele pomohlo zapůsobit na mladé posluchače spojení s výrobcem počítačů a elektroniky. Bono později řekl, že ne každý pakt s velkou korporací je smlouva s ďáblem. „Podívejte se na to pořádně,“ řekl Gregu Knotovi, hudebnímu recenzentovi z Chicago Tribune. „Ten ‚ďábel‘ tady je parta kreativních lidí, lidí kreativnějších než většina rockerů. A jejich frontmanem je Steve Jobs. Tihle lidi spolu stvořili nejkrásnější umělecký předmět hudební kultury od dob elektrické kytary. To je iPod. Úkolem umění je poprat se s ošklivostí.“

V roce 2006 přiměl Bono Jobse k další spolupráci. Tentokrát šlo o kampaň Product Red, jejímž cílem bylo vybrat peníze na lidi trpící AIDS a rozšířit u veřejnosti povědomí o boji proti této chorobě v Africe. Jobs nebyl velký filantrop a o charitu se nikdy nezajímal. Bonově kampani se ale rozhodl věnovat speciální červený iPod. Tento krok však nepodnikl s čistým nadšením. Například se mu velmi nelíbilo, že se jméno Apple mělo v kampani objevovat v závorkách vedle slova RED (červený) v horním indexu – (APPLE)RED. „Já nechci mít Apple v závorkách,“ prohlašoval umíněně. A Bono ho přesvědčoval: „Ale Steve, takhle v tomto případě vyjadřujeme jednotu.“ Rozhovor nabral vášnivé obrátky, rozhořela se hádka, začala padat i ostřejší slova. Pak se dohodli, že se na to vyspí. Jobs nakonec, svým způsobem, ustoupil. Bono si smí v reklamách dělat, co chce, ale Jobs nikdy nedá název Apple do závorek na žádném ze svých produktů a v žádném ze svých obchodů. Na iPodu tak byl nápis (PRODUCT)RED, nikoli (APPLE)RED.

„Steve se dovede rozohnit,“ vzpomíná Bono, „ale tyhle okamžiky nás hodně sblížily, protože člověk v životě nepotká moc lidí, s nimiž by mohl vést takovéhle vášnivé rozhovory. Je hrozně svéhlavý, na všechno má svůj názor. Vždycky, když jsem s ním mluvil po nějakém našem koncertě, měl na to svůj názor.“ Jobs se svou rodinou čas od času navštívili Bona a jeho ženu a čtyři děti v jejich rezidenci u Nice na francouzské riviéře. Jednou o prázdninách, v roce 2008, si Jobs pronajal jachtu a zakotvil ji nedaleko Bonovy rezidence. Stolovali spolu a Bono přehrával pásky se skladbami, které s kapelou chystali na připravované album No Line on the Horizon. Jobs si ale navzdory přátelství nebral servítky. Snažili se dohodnout se na další reklamě a speciálním vydání skladby Get On Your Boots, ale nebyli schopni se domluvit. Když si Bono v roce 2010 zranil záda a musel zrušit turné, Powellová mu poslala speciální dárkový balíček, v němž bylo DVD s komediálním duem Flight of the Conchords, knihou Mozart’s Brain and the Fighter Pilot, medem od svých včel a krémem proti bolesti. Jobs připojil k poslední položce svůj vzkaz: „Krém Proti Bolesti – tuhle záležitost mám fakt rád“.

  • pajosh

    Uz se na tu knizku fakt tesim!!! Nicmene mam trochu obavy z prekladu, dokaze to uz nyni nekdo posoudit? Jde mi o to aby preklad do cestiny nebyl standardne zpraseny v drobnych niancich, ktere ale zcela prevrati smysl vyjadreni… Viz prvni ukazka z knihy:

    Jestli mám v Apple duchovního partnera, pak je to Jony. Většinu produktů vymýšlíme společně, teprve pak jdeme za ostatními a ptáme se jich: ‚Co si myslíte o tomhle?‘ Je schopen vidět celek každého produktu stejně jako ty nejmenší detaily. A chápe, že Apple je společnost postavená na produktech. Není to jenom designér. Právě proto pro mě pracuje. Je operativní jako málokdo v Apple, kromě mě. Ve firmě není nikdo, kdo by mu mohl říkat, co a jak má dělat nebo aby šel od toho. Takhle jsem to nastavil.

    Nemela byt myslenka ve druhe tretine tohoto uryvku nahodou tato: „Je operativní jako málokdo v Apple, včetně mě.“

    Ne ze bych tuto myslenku chtel nejak vnucovat, ale dost to vypovida o Stevove osobnosti. Jestli byl diktator nebo take i lidska persona, ktera pripousti i sve chyby/nedostatky…

    • http://jablickar.cz Libor Kubín

      Špatného překladu se nebojím. Kniha prošla minimálně trojím čtením: faktická/technická, redakční a typografická korektura.
      Úryvky jsou poměrně dost zkrácené, nevím zda o třetinu, či polovinu a znaky se mi teď nechtějí počítat.
      Budeme mít snad k dispozici i kompletní ukázku z knihy. Vše je ale v jednání s majiteli práv.

    • http://www.michal-marek.cz Michal Marek

      Je pravda, že té samé věty a obratu jsem si také všimnul a pozastavil se nad ním…snad bude překlad opravdu ok, protože knihu o 600 stranách se mi v angličtině louskat nechce :)

      • Radoslav

        …original v anglictine:
        „…He has more operational power than anyone else at Apple except me.“

        nie som prekladatel, ale spominany preklad je urcite nevhodny, pretoze vyznam vety je iny.
        „Ma v Apple vacsiu operativnu/ vykonnu moc ako ktokolvek iny, okrem mna.“

        Aspon ja som to tak pochopil..

        • http://www.ailas.net Josef

          Prelozil bych to uplne stejne, jako ty. „Je operativni“ je nestastne slozeni.

  • Vencca

    „Máte siluety fanoušků,“ děl Bono, „tak co kdybyste tam v další fázi měli siluety muzikantů?“ … DĚL BONO – no kde to sme!? V osmnáctém století? Jsem jediný, komu tohle přijde odporný? Začínám se bát, jestli jsem s objednáním neudělal chybu. Zrušit zaplacenou předobjednávku už asi nejde, že?

    • Myth

      Nejseš taky sem se nad tím pozastavil… A takových pasáží je tam víc.

      • http://[email protected] pantomas

        děl bono nejde. knížku dám raději v angličtině

        • http://jablickar.cz Libor Kubín

          V finální verzi je to ale trochu jinak. Myslím, že první soudy jsou poněkud unáhlené. Místo děl tam je říká. To by už vyhovovalo?

  • Petr

    to Vencca: …a to všechno jen kvůli „děl Bono.“?

    • Vencca

      Ne, opravdu ne jen kvůli tomu. To jsem uvedl jen jako největší zhovadilost. Jak už tady psali mnozí dříve, překlad je opravdu místy dost „nečeský“ a knize rozhodně nepomůže, že ji překládá někdo, kdo je schopen něco podobného vyplodit. Ale to je jen můj názor, možná že jiným to vadit nebude. Šťastní lidé…

  • Patrik

    „Leč v roce 2004″ – „leč“ je taky hodně oldschool slovo.. vypadá to, jakoby se překladatel lekl výtky „děsná stylistika“ po první ukázce z knihy a rozhodl se nám ukázat, jak bohatou slovní zásobu má :-)

  • bimboss

    Upozorňujeme čtenáře, že tento text je zkrácený a neprošel žádnou jazykovou korekturou.
    To je hned v záhlaví článku. Netuším, co je na tom nepochopitelného.
    Najděte ty zkracené ukázky, co byly publikovány v Americe a potom srovnávejte.
    A chtěl bych vydět tyhle rypaly jak přeloží knížku o 500 stranách za tři měsíce.

    • Hobbo

      Naprostý souhlas!!! Rejpalové… kritizovat umí každá nula! Když se vám něco nelíbí, sedněte a udělejte to lépe! Ale upozorňuju, že se potom stejně zase najde někdo, komu to nebude vonět.. ;-)

    • Patrik

      To mi chceš říct, že překladatel vyplodí tohle a pak nějaký jazykový specialista to přežvýká do stravitelné podoby pro čtenáře? :-)) to je a) nesmysl, výsledek se příliš lišit nebude b) i kdyby to tak bylo, tak by byla pěkná hloupost pouštět takový polotovar mezi potenciální čtenáře, aby se nalákali budoucí kupující (což je dozajisté přirozený záměr)..
      Poznámka o rejpalech co přeloží knihu o 500 stranách za tři měsíce je naprosto mimo mísu – já bych to určitě nepřeložil a proto takovou práci nedělám. Ale ten kdo překládat umí a umí to dobře, pro něj to problém nebude a výsledek bude jistě stát za to..

      • bimboss

        Nevím, co se ti zdá divné. Sazel jsi někdy knižku? Máš nějaké zkušenosti s překladáním, grafickou upravou nebo redakční prací?
        Běžná kniha prochází několika stadii úprav:
        1/ hrubý text/překlad
        2/ obsahová a faktická korektura
        3/ jazyková korektura probíha nejméně 1x, zpravidla 2x a více, záleží na textu
        4/ nalití textu
        5/ typografická korektura
        K překladům:
        záleží o jaky text se jedná a tenhle je poměrně specifický, je tam celkem dost odborných věcí. Běžná výkonnost překladatele je maximálně 8 normostran/den.
        Zde bych to odhadoval tak maximálně na 6 normostran/den.

        Zkuste nefilozofovat nad tím, čemu pravděpodobně moc nerozumíte.

        • Patrik

          Bimbosi, Venca (níže) to vystihl naprosto přesně.. kdo použije slovo „děl“ a věty skládá bez jakéhokoli jazykového citu, není člověk na svém místě. Tečka.

          Zkus neobhajovat něco, co pravděpodobně neobhájíš ;-) (btw hádám, že jsi někdo z překladatelského týmu, divil bych se, kdyby si sem někdo nepřišel přečíst názory od čtenářů ;)

      • http://[email protected] pantomas

        souhlasim

  • Vencca

    Patrik má naprostou pravdu. Je samozřejmě jasné, že „hrubý“ překlad nebude dokonalý, to každý chápe, ale někdo kdo použije v jedenadvacátém století – v překladu takovéto knihy – slovo „děl“ (ano, pouze jeden příklad za všechny) a rovná věty do češtiny jak se mu to hodí, prostě asi nebude žádnej mistr v oboru, tot´ vše. Pro Hobbo: Ano, překlady zvládám jen průměrně, nejspíš proto nejsem překladatel. Z toho důvodu bych ale od prodesionálního překladatele očekával dobré překlady. Kdyby Steve uměl česky, tak by autora překladu odsoudil k doživotnímu použivání androidu! :)

  • igor

    exkluzivne ne, nekecat jablickar, nekecat, uplne stejny text vysel i na ihned.cz

    • http://jablickar.cz Libor Kubín

      No nekecáne.
      Hospodařské noviny mají exkulzivitu pro tištěná média, my pro web. Podívejte se kdy byla první část ukázek publikována u nás, v kolik hodin a kdy se objevila na webu iHned. Nápověda 14205.w5.wedos.net, 19. října v 0.01 h.
      Podrobnosti ohledně dohody s majitelem práv nezveřejňujeme.

  • JAn

    Tak z druhé strany: Jsem rád, že vyjde český překlad a že to nebude s xtýdenním či xměsíčním zpožděním oproti originálu. Věřím, že se toho ujalo vydavatelství, které takovouto věc nedělá poprvé, že to nepřekládali studenti střední školy, a tedy že významově bude překlad korektní.

    A jestli někde bude místo „jestliže“ použito „pokud“, mne až tak netrápí, není to beletrie, ale naučná literatura faktu, alespoň pro mne. Na knihu se těším a objednám ji v české verzi.

    • Patrik

      A to já bych si rád nějaký týden i měsíc počkal, abych si přečetl knihu dobře přeloženou do češtiny. Zpoždění oproti originálu není na závadu, není totiž kam spěchat. Jestli si přečtu příběh jednoho z géniů dnešní doby dnes nebo za měsic, je mi v zásadě jedno, nebude to pro mě o nic menší zážitek. Co mi ale zážitek může pěkně pokazit, je úroveň překladu. Ale co, nechme se překvapit, věřím, že se tu časem objeví i ukázka z finální podoby a pokud by naše kritika nastartovala změny k lepšímu, byla by to paráda. I já bych si knihu raději přečetl v češtině.
      Na druhou stranu chápu, že mezi fanoušky Steva je řada ryze technicky založených lidí bez jazykového citu, kterým překlad v podobě, v jaké uváděn tady, nedělá žádný problém a upřímně jim závidím! :-)

  • http://jablickar.cz Libor Kubín

    Knížka jde zítra do výroby. Už nelze nic změnit.
    Můžu vás ubezpečit, že vydavatel, překladatelé, redakce a další lidi podílející se na přípravě knihy v součastné chvíli určitě neprohledávají diskuze a neodpovídají na diskusní příspěvky. Tolik času nemají.
    Jsem rád, že se tu objevily davy kvalitních překladatelů a češtinářů. Rád bych je požádal o spolupráci při tvorbě jablíčkáře.
    Ozvěte se mi na: libor zavináč 14205.w5.wedos.net
    Díky.

    • Vencca

      Promiňte, neberte to jako kárání, 14205.w5.wedos.net mám rád. Co se mi ale nelíbí je váše ironické zpochybňování některých zdejších názorů na překlad. Pokud má někdo cit pro jazyk a posteskne si nad kvalitou překladu je, podle mě v pořádku. Co ale v pořádku není, je přístup: co byste za ty prachy a takou krátkou dobu na překlad nechtěli… Nutil někdo vydavatelství, aby to vydali tak rychle? Opravdu? Příště věcně, děkuji.

      • http://jablickar.cz Libor Kubín

        Asi jsme si nerozuměli. To se prostě někdy stává.
        V záhlaví je jasně napsáné, že je to pracovní, zkrácená, neopravovaná verze. To je opravdu tak těžké pochopit, že to není finální verze?
        Příští týden vyjde finální verze z knihy.
        Potom se do mne klidně pusťte.

        • Vencca

          V poho, do Vás se každopádne pouštět nehodlám, pokud překlad ani ve finále nebude stát za nic, jste ten poslední kdo by za to mohl. Doufám, že ve finále bududu skutečne spokojenější, to nezbývá než počkat. Vaší práce tady si vážím a děkuju za ní, tak se hlavně nenechte otrávit takovýma hnidopichama jako jsem já :) Kritika patří překladateli…

        • http://[email protected] pantomas

          to vencca: vazim si vasich prispevku do diskuse, jsou vecne a ohleduplne a pritom nepopiraji vas nazor. dovluju si pripojit posreh: prekladatel se svymi archaickymi vyrazy patrne pri prekladu nepouzival mac, ale pc :) děl pantomas. p.s. knihu si stejne pro jistotu objednam z amazonu, tahle ukazka az me az prilis desi.

          • http://jablickar.cz Libor Kubín

            „…říká Bono.“ Líbí se vám to víc? Tak je to v knižním překladu.
            Až bude kniha na pultech a v iTunes, přečtu si rád váš názor.

  • http://www.demcak.cz Marekzprahy

    Zajímavá ukázka, nicméně opět obsahuje odstavec, který je silně zmatený. Nejdřív to vypadá, že si postavil hlavu Jobs, a pak to zase vypadá, že to je Jobs, kdo se snaží U2 přemluvit, aby do té reklamy šli. Jako reklama na knihu to moc nefunguje, jestli tam bude podobných kiksů víc (zatím co ukázka, to kiks), tak bude čtení hlavně k zlosti a alibistická věta na začátku článku na tom nic nezmění.