Zavřít reklamu

Lisen Stormberg, sousedka Steva Jobse, napsala pár řádků ohledně jeho nedávného odstoupení z čela společnosti Apple.

Můj soused, Steve Jobs, byl v poslední době často citován v médiích. Hlavním důvodem je jeho nedávné oznámení ohledně odstoupení z vedoucí funkce, aby mohli ostatní pokračovat ve vzestupu Apple. Obchodní tisk, zpravodajství, blogy a všichni ostatní psali ódy o „největším řediteli společnosti všech dob“ oslavující tohoto „zázračného chlapce“, který svou genialitou změnil náš každodenní život.

To vše je pravda, ale zde v Palo Altu, není Steve Jobs pouze ikona, ale také chlapík z naší ulice.

Steva (říká mu snad ještě někdo pane Jobsi?) jsem poprvé potkala mnoho let zpátky na zahradní party. Byla jsem úplně „mimo“ být tak blízko jeho DNA, že jsem stěží vydala hlásku. Jsem si jista, že jsem musela udělat ten nejlepší první dojem, když jsem při našem vzájemném představení zkomolila i své jméno.

Sledovala jsem ho, jak plaval v bazénu se svým synem. Vypadal jako normální chlápek, dobrý táta bavící se svými dětmi.

Podruhé jsem ho potkala na třídních schůzkách našich dětí. Seděl a poslouchal výklad učitele o důležitosti vzdělání (počkat, není on jeden z těch high-tech bohů, kteří ani nedokončili vysokou?), zatímco zbytek nás seděl okolo a předstíral, že přítomnost Steva Jobse je úplně normální.

Nedlouho poté jsem viděla Steva, když jsem si šla zaběhat po naší čtvrti. Byl ve vášnivé konverzaci s mladší verzí jeho samého – obyčejné džíny, černé triko a brýle s tenkými obroučkami. Musela jsem vypadat jako blbec, když jsem zakopla o spáru mezi dlaždicemi při snaze vyhnout se jim.

Byl Halloween a zanedlouho jsem měla zjistit, že zná mé jméno (ano, mé jméno!). Steve s jeho ženou vyzdobili svůj dům a zahradu, aby vypadali zatraceně strašidelně. Seděl na chodníku převlečený za Frankensteina. Jak jsem kráčela s mým synem, Steve se usmál a řekl: „Ahoj Lisen.“ Můj syn si myslel, že jsem ta nejsuprovější máma ve městě, protože mě zná On – Steve Jobs.

Díky za tento moment, Steve.

Od teď, když jsem ho kdykoli viděla v naší čtvrti, neváhala jsem a pozdravila. Steve vždy pozdrav opětoval, možná jako génius, ale také jako dobrý soused.

Časem se věci změnily. Nebylo ho vidět tak často, jeho chůze se zpomalila a ani jeho úsměv nebyl jako dříve. Na začátku tohoto roku, když jsem viděla jít Steva s jeho manželkou držíce se za ruce, věděla jsem, že je něco jinak. Teď to ví i zbytek světa.

Zatímco Newsweek, Wall Street Journal a CNET neustále přemílají vliv éry Steva Jobse na dnešní společnost, já nebudu myslet na MacBook Air, na kterém píši, nebo na iPhone, se kterým telefonuji. Budu myslet na den, kdy jsem ho viděla na promocích jeho syna. Stál tam pyšně, slzy mu tekly po tvářích, úsměv od ucha k uchu, když jeho syn zrovna obdržel diplom. Možná je právě on Stevův nejdůležitější odkaz.

Zdroj: PaloAltoPatch.com
.