Zavřít reklamu

Zakladatel Wolfram Research Company, Steven Wolfram, jež má na svědomí vyhledávací engine Wolfram | Alpha a program Mathematica, ve svém blogu vzpomíná na spolupráci se Stevem Jobsem a jak moc přispěl k jeho životním projektům, které jsou úzce provázané s nejúspěšnějšími produkty Applu.

Bylo pro mě opravdu smutné, když jsem se večer společně s miliony lidí doslechl o smrti Steva Jobse. Během posledního čtvrt století jsem se od něj spoustu věcí naučil a byl jsem hrdý na to, že jsem ho mohl považovat za přítele. Velkou měrou přispěl různými způsoby k mým třem velkým životním projektům: Mathematica, A New Kind of Science a Wolfram | Alpha

Poprvé jsem se se Stevem Jobsem setkal v roce 1987, když v tichosti stavěl svůj první počítač NeXT a já v tichosti pracoval na první verzi Mathematica. Představil nás náš společný kamarád a Steve Jobs mi bez okolků řekl, že plánuje postavit co nejlepší počítač pro vyšší vzdělání a že chce, aby byla Mathematica jeho součástí. Nevzpomínám si přesně na podrobnosti onoho setkání, ale nakonec mi Steve dal svou vizitku, která mi doteď ležela v mých složkách.

Po měsících od našeho prvního setkání jsem různě se Stevem komunikoval ohledně svého programu Mathematica. Dřív se to Mathematica vůbec nejmenovalo a právě název bylo jedno z velkých témat našich diskuzí. Nejdřív to byla Omega, později PolyMath. Podle Steva to byly hloupé názvy. Dal jsem mu celý seznam kandidátů na název a požádal ho o jeho názor. Po nějaké době mi jednoho dne řekl: “Měl bys to nazvat Mathematica”.

Ten název jsem zvažoval, ale pak jsem ho zamítl. Zeptal jsem se Steva, proč právě Mathematica a on mi vysvětlil jeho teorii názvů. Nejdřív je třeba začít obecným termínem a pak ho vyšperkovat. Jeho oblíbeným příkladem byl Sony Trinitron. Nějakou chvíli to trvalo, ale nakonec jsem souhlasil, že Mathematica je skutečně dobrý název. A teď už ho používám skoro 24 let.

Jak vývoj pokračoval, celkem často jsme naše výsledky Stevovi ukazovali. Vždycky tvrdil, že nerozumí, jak celé to počítání funguje. Ale kolikrát přišel s nějakými návrhy, jak to udělat jednodušeji ohledně rozhraní a dokumentace. V červnu roku 1988 jsem byli připraveni Mathematicu vypustit. Ale NeXT ještě nepředstavil svůj počítač. Steva skoro nebylo vidět na veřejnosti a zvěsti, co NeXT chystá, nabíraly na síle. Takže když Steve Jobs souhlasil, že se objeví na naší tiskovce, hodně to pro nás znamenalo.

Pronesl nádhernou řeč, mluvil o tom, jak očekává, že se počítače budou uplatňovat ve stále více odvětvích a že budou potřebovat služby Mathematica, kterou jeho algoritmy poskytují. Tím jasně vyjádřil svou vizi, která se také v průběhu let splnila. (A potěšilo mě, když jsem zaslechl, že spousta důležitých algoritmů pro iPhone bylo vyvinuto s požitím Mathematica.)

O nějakou chvíli později byly ohlášeny nové počítače NeXT a Mathematica byla součástí každého nového stroje. Ačkoliv nezaznamenaly výrazný komerční úspěch, Stevovo rozhodnutí přibalit Mathematicu ke každému počítači se ukázalo jako dobrý nápad, a kolikrát to byl hlavní důvod, proč si lidé počítač NeXT zakoupili. O několik let později jsem se dozvěděl, že několik těchto počítačů zakoupil švýcarský CERN, aby na nich provozoval právě Mathematicu. Byly to počítače, na kterých byl vyvinut počátek webu.

Tehdy jsme se se Stevem vídali pravidelně. Jednou jsem za ním přišel do jeho nového sídla NeXTu v Redwood City. Částečně jsem s ním chtěl probrat možnosti Mathematica jako počítačového jazyka. Steve vždycky preferoval uživatelské prostředí před jazyky, ale snažil se mi pomoct. Náš rozhovor pokračoval, nicméně mi řekl, že se mnou nemůže jít na večeři. Vlastně byla jeho mysl odvrácená jinam, jelikož měl mít ten večer rande – a na rande už nebyl nějaký ten pátek.

Pověděl mi, že se s ní potkal teprve před pár dny a byl z té schůzky značně nervózní. Velký Steve Jobs – sebevědomý podnikatel a technolog – byl úplně naměkko a požádal mě o pár rad ohledně toho rande, ne snad že bych byl nějaký proslulý rádce v této oblasti. Jak se ukázalo, rande zjevně dopadlo dobře a za 18 měsíců se z této ženy stala jeho manželka, která s ním zůstala až do jeho smrti.

Moje přímá spolupráce se Steve Jobsem značně klesla během desetiletí, co jsem pilně pracoval na knize A New Kind of Science. Většinu času, co jsem byl vzhůru, jsem používal právě počítač NeXT. Vlastně jsem na něm učinil všechny zásadní objevy. A když byla kniha hotová, Steve mě požádal o kopii ještě před vydáním, kterou jsem mu ochotně poslal.

V té době mi spoustu lidí radilo, že si mám dát na zadní stranu knihy nějakou citaci. Tak jsem požádal Steva Jobse, jestli by mi nějakou neporadil. Ozval se mi s několika otázkami, ale nakonec mi řekl: ”Isaac Newton žádnou citaci na zadní straně nepotřeboval, na co ji potřebuješ ty?” A tak má kniha A New Kind of Science skončila bez jakékoliv citace, pouze s elegantní koláží fotografií na zadní straně. Další zásluha od Steva Jobse, na kterou si vzpomenu, kdykoliv se podívám na svou tlustou knihu.

V životě jsem měl štěstí, že jsem mohl spolupracovat se spoustou talentovaných lidí. Stevova přednost pro mě byly jeho jasné nápady. Vždycky uchopil nějaký složitý problém, pochopil jeho podstatu a využil to, co zjistil, aby učinil zásadní krok, který se často ubíral naprosto nečekaným směrem. Sám jsem strávil spoustu svého času ve vědě a technologii, snahou pracovat podobným způsobem. A snahou vytvořit to nejlepší, co jde.

Takže pro mě a celou naši společnost bylo nesmírně inspirativní sledovat úspěchy Steva Jobse, potažmo úspěchy Apple posledních let. Potvrdilo se tím mnoho metod, ve které tak dlouho věřím. A podnítilo mě to, abych je prosazoval ještě rázněji.

Podle mého názoru je pro Mathematicu velkou poctou, že se jednalo o jediný velký softwarový systém, který byl při ohlášení počítačů NeXT v roce 1988 k dispozici. Když Apple začal vyrábět iPody a iPhony, nebyl jsem si jistý, jakou by tyto produkty mohly mít návaznost s tím, co jsem prozatím vytvořili. Ale když přišel Wolfram | Alpha, tak jsme si začali uvědomovat, jak důležité byly naše počítačové vědomosti o této nové platformě, jež Steve Jobs vytvořil. A když přišel iPad, můj kolega Theodore Gray trval na tom, že pro něj musíme něco zásadního vytvořit. Výsledkem byla publikace Grayova interaktivního eBooku pro iPad – Elements, kterou jsme představili na loňském Touch Press. Díky Stevově výtvoru jménem iPad vznikly úplně nové možnosti a nový směr.

Není lehké si dnes večer vzpomenout na vše, čím nás za celá ta léta Steve Jobs podpořil a dodal odvahu. Ve velkých i malých věcech. Když se koukám na svůj archiv, málem jsem zapomněl, do kolika podrobných problémů vkročil, aby je vyřešil. Od malých problémů v prvních verzích NEXTSTEP až po nedávný osobní telefonát, kde mě ubezpečil, že pokud portujeme Mathematicu na iOS, tak nebude zamítnuta.

Stevu Jobsovi jsem vděčný za spoustu věcí. Ale je tragické, že jeho největší přínos mému poslednímu životnímu projektu – Wolfram | Alpha – se udál teprve včera, 5. října 2011, při oznámení, že Wolfram | Alpha bude použito v Siri v iPhone 4S.

Tento krok je typický pro Steva Jobse. Uvědomění, že lidé na svém telefonu chtějí přímý přístup k vědomostem a úkonům. Bez všech těch kroků navíc, které lidé automaticky očekávají.

Jsem hrdý, že jsme v pozici, kdy můžeme této vizi dodat důležitou součást – Wolfram | Alpha. To, co přichází nyní, je teprve začátek a těším se, co v tomto směru společně s Applem v budoucnosti dokážeme. Akorát je mi líto, že se toho neúčastní Steve Jobs.

Když jsem se skoro před 25 lety se Stevem Jobsem setkal, uchvátilo mě, když mi vysvětloval, že NeXt je tím, čím se chce ve svých třicátých letech zabývat. Tehdy mi mi přišlo, že je to celkem troufalé si takto plánovat svých příštích 10 let. A je to neuvěřitelně inspirující, především pro ty, kteří strávili velkou část svého života nad velkými projekty, vidět, co Steve Jobs dokázal za několik málo desetiletí svého života, který dnes k mému zármutku skončil.

Děkuji ti, Steve, díky za všechno.

.