Zavřít reklamu

Když byla v červnu minulého roku na WWDC 2015 představována nová služba Apple Music, byla rozdělena na tři části – samotná streamovací služba, nepřetržité živé rádio Beats 1 a Connect, sociální síť přímo spojující umělce s jejich publikem. Při spuštění se pak objevila chvála i kritika samotné streamovací služby, o Connectu se ale příliš nemluvilo. Od té doby se situace v tomto ohledu spíše zhoršuje.

Apple Music Connect je nepřímým následovníkem Pingu, prvním pokusu Applu o vytvoření sociální sítě zaměřené na hudbu. Ping, představený v roce 2010 a zrušený v roce 2012, měl zákazníky iTunes podněcovat ke sledování umělců pro přehled o nové hudbě a koncertech a ke sledování kamarádů pro zajímavá hudební doporučení.

Connect zcela upustil od snahy propojovat hudební fanoušky mezi sebou. Místo toho chtěl umělcům nabídnout místo, kde můžou se svými fanoušky sdílet rozpracované skladby, fotky a videa z koncertů nebo studia a další novinky a zajímavosti ve stejné aplikaci, kterou používají k poslechu. „iTunes“ na Macu a „Music“ na iOS měly mít potenciál poskytnout kompletní, živý svět hudby. I v současnosti takový potenciál, v čele s Apple Music Connect, mají, více než půl roku po spuštění je to ale trochu málo.

Z hlediska hudebního fanouška je Connect na první pohled zajímavý. Při prvním spuštění aplikace začne sledovat několik umělců, prohlédne si jejich příspěvky a najde v nich pár informací o chystaném albu nebo koncertní šňůře, nebo objeví video, které dosud nikde jinde neviděl. Začne procházet hudební knihovnu na svém iOS zařízení a u umělců, kteří mají na Connectu profil, klepne na „sledovat“.

Časem ale zjistí, že mnoho umělců na Connectu profil nemá a mnoho jiných toho zde moc nesdílí. Navíc, pokud mu uživatelské prostředí na iPhonu připadá hezké, ale poněkud základní, čeká ho nemilé překvapení při přechodu na počítač, kde uvidí úplně totéž – jeden nebo dva úzké pruhy uprostřed displeje.

Z hlediska hudebníka je Connect také na první pohled zajímavý. Vytvoří si profil a zjistí, že může sdílet mnoho typů obsahu: dokončené nové skladby, rozpracované skladby, fotografie, úryvky nebo celé texty, videa ze zákulisí. Záhy si ale všimne, že sdílení není často jednoduché a není jasné, s kým vlastně výsledky své tvorby sdílí. O této zkušenosti se rozepsal Dave Wiskus, člen newyorské nezávislé hudební skupiny Airplane Mode.

Píše: „Představte si sociální síť, kde nevidíte, kolik lidí vás sleduje, nemůžete žádného z fanoušků kontaktovat přímo, netušíte, jak úspěšné jsou vaše příspěvky, nemůžete snadno sledovat ostatní a nemůžete si ani změnit avatar.“

Následně rozvádí problém s avatarem. Po založení profilu kapely na Connectu se snažil novou síť využívat ke komunikaci s fanoušky. Sdílel nové skladby, zvukové experimenty a informace a průběhu tvorby hudby. Objevil se ale jiný umělec, rapper, který se také pokusil použít jméno „Airplane Mode“. Poté profil stejného jména zrušil, kapele ale zůstal jeho avatar.

Dave zjistil, že nemá žádnou možnost avatar změnit a kontaktoval proto podporu Applu. Ta po opakovaném urgování založila kapele nový profil se správným avatarem a zpřístupnila ho Daveovi. Ten ovšem rázem ztratil přístup k původnímu profilu kapely. V důsledku tedy získal požadovaný avatar, ztratil ale všechny příspěvky a všechny sledující. S těmi se Dave nemohl skrze Connect už nijak spojit, jelikož zde nelze kontaktovat přímo uživatele, pouze komentovat jednotlivé příspěvky umělců. Navíc nikdy nezjistil, kolik lidí jeho kapelu na Connectu vlastně sledovalo/sleduje.

Co se týče samotného sdílení obsahu, ani to není vůbec jednoduché. Skladbu nelze sdílet přímo, je třeba vytvořit příspěvek a do něj až skladbu přidat vyhledáním v knihovně daného zařízení (v aplikaci Hudba na iOS zařízeních, kdekoliv na disku na Macu). Pak lze upravit informace o ní, jako název, typ (hotová, rozpracovaná apod.), obrázek atd. Dave se ale při editaci setkal s problémem, kdy se i po vyplnění všech políček stále nerozsvtítilo tlačítko „hotovo“. Po zkoušení všeho možného zjistil, že chybu opraví přidání mezery za název umělce a její následné smazání. Už zveřejněné příspěvky lze smazat, ale ne pouze upravit.

Umělci i fanoušci mohou příspěvky sdílet na jiných sociálních službách a prostřednictvím textové zprávy, e-mailu nebo na webu jako odkaz nebo přehrávač. K vložení přehrávače na stránku ale nestačí prosté sdílecí tlačítko přímo u skladby jako například na SoundCloudu. Je třeba využít službu iTunes Link Maker – v ní najít požadovanou skladbu nebo album a získat tak potřebný kód. Při takto sdílených skladbách nebo hudbě nahrané přímo do Connectu její tvůrce nezjistí, kolik lidí si ji přehrálo.

Dave situaci shrnuje slovy, že „pro fanouška je to matoucí bordel, pro umělce černá díra“. V diskuzích pod příspěvky nelze efektivně reagovat tak, aby si toho dotyčný hned všiml, a částečně nejspíše v důsledku toho ani žádné zajímavé výměny názorů většinou neprobíhají. Uživatelé se zde nejeví jako lidé, ale jen jako jména s kusy textu, které nelze nijak dále sledovat. Umělci na jejich otázky nemají jak efektivně reagovat.

Streamovací služby jako Spotify nebo Deezer jsou dobré k poslechu hudby, ale sociální složka, zejména co se týče interakce mezi umělci a faonušky, zde téměř neexistuje. Sociální sítě jako Facebook a Twitter zase umožňují umělcům s fanoušky komunikovat přímo a efektivně, nabízejí ovšem velmi omezené možnosti z hlediska sdílení samotného umění.

Apple Music a Connect chtějí nabídnout obojí. Zatím to ale stále zůstává pouze u chtění a potenciálu, v praxi je totiž Connect k umělcům neintuitivní a komplikovaný a fanouškům dává pouze malé možnosti socializace. Apple s Music a Connectem představil velmi zajímavý a poměrně unikátní koncept, jeho provedení je ale zatím přinejlepším nedostačující k tomu, aby dosáhl svých ohlašovaných cílů. Apple má v tomto ohledu co dělat, zatím ale známky práce příliš neprojevuje.

Zdroj: Better Elevation (1, 2)
.