Červen je již řadu let měsícem, kdy firma Apple představuje své nové operační systémy. V roce 2009 přišel na řadu OS X Snow Leopard – v mnoha směrech revoluční a inovativní operační systém pro Mac. Byl to právě Snow Leopard, který podle mnohých odborníků prakticky položil základy pro budoucí základní hodnoty Applu a vydláždil cestu operačním systémům nové generace.
Nenápadné prvenství
Na první pohled ale Snow Leopard příliš revolučně nepůsobil. Nepředstavoval příliš velký posun od svého předchůdce, operačního systému OS X Leopard, a nepřinesl ani nové funkce (což ostatně od samého počátku tvrdil sám Apple) či lákavé, převratné změny v designu. Revolučnost Snow Leopard spočívala v něčem úplně jiném. Apple se v něm totiž soustředil na základy a optimalizaci již existujících funkcí a výkonu, a přesvědčil tím odbornou i laickou veřejnost o tom, že stále ještě dokáže vyrábět kvalitní produkty, které „zkrátka fungují“. Snow Leopard byl zároveň také první verzí OS X, která běžela pouze na Macích s procesory od Intelu.
To ale nebylo jediné prvenství, kterým se Snow Leopard mohl pochlubit. Oproti svým předchůdcům se lišil i svou cenou – zatímco dřívější verze OS X stály 129 dolarů, Snow Leopard vyšel uživatele na 29 dolarů (na zcela bezplatnou aplikaci si uživatelé museli počkat do roku 2013, kdy vyšel OS X Mavericks).
Nic není bez chyby
Rok 2009, kdy Snow Leopard vyšel, byl časem přílivu nových uživatelů Macu, kteří se na počítač od Applu rozhodli přejít poté, co si pořídili iPhone, a s charakteristickým prostředím desktopového operačního systému od Applu se tak seznamovali vůbec poprvé. Právě tato skupina mohla být zaskočena množstvím much, které bylo v systému potřeba vychytat.
Jedna z těch nejzávažnějších spočívala v tom, že došlo ke kompletnímu vymazání domovských adresářů u hostujících účtů. Tento problém Apple vyřešil v aktualizaci 10.6.2.
Mezi další problémy, na které si uživatelé stěžovali, patřily pády aplikací, a to jak nativních (Safari), tak i třetích stran (Photoshop). iChat opakovaně generoval chybová hlášení a objevovaly se také potíže se startem u některých počítačů. Server iLounge v té době uvedl, že přestože Snow Leopard přišel s vyšší rychlostí a zabíral na disku méně místa, absenci problémů hlásilo jen 50 % – 60 % dotázaných uživatelů.
Média, která se na chyby rozhodla poukázat, ale překvapivě čelila jisté kritice. Novinář Merlin Mann těmto kritikům tehdy vzkázal, že chápe, že jsou ze všech těch „homeopatických, neviditelných nových funkcí“ nadšeni, ale že by neměli ukazovat prstem na ty, kteří upozorní na to, že je něco špatně. „Lidé, kteří mají problémy, i ti, kteří problémy nemají, používají stejné modely Maců. Takže to není tak, že by Apple testoval Snow Leopard jen na některých ze svých počítačů. Tady se děje něco jiného,“ podotkl.
Řada uživatelů dokonce vlivem zmíněných problémů zvažovala návrat zpět k OS X Leopard. Dnes je nicméně na Snow Leopard vzpomínáno spíše pozitivně – ať už proto, že se Applu podařilo většinu chyb napravit, nebo zkrátka proto, že čas léčí a lidská paměť je zrádná.
Zdroje: Cult of Mac, 9to5Mac, iLounge,
Nezlobte se na mne, ale tohle hodně podivný článek. Pokud pominu úplné bludy, jako že 10.6 byl poslední OS, který běžel na Intelech, tak celkově je právě 10.6 považována za poslední dobrý OSX. Byl rychlý a stabilní. Provozujeme, a v dané době nejinak, hodně maců a nikdy jsme o žádném ze vzpomínaných problémů 10.6 ani neslyšeli, natož zažili. Od té doby Apple z OS jen ubíral funkcionalitu a mršil stávající. Nechápu, proč tento článek vznikl. OSX měl slabší verze, ale vybrat si k poukázání na problémy zrovna historicky nejrozumnější verzi je opravdu divné.
Moc rád na něj vzpomínám. Zlatá léta Apple. Přešel jsem na něj právě kvůli iPhone. Pak iPad, iPad mini a spousta jiných fetišů. Až na počítač, ale dnes nic pro mne. Na teploušský hodinky, náramky … nejsem zvědavej.
OS X 10.6 – najlepsi system v historii Apple, aj funkcne, aj designovo. Potom to uz islo dole vodou, do verzie 10.9 sa to ako tak este dalo, ale od 10.10 vyssie je to hotova katastrofa.