Zavřít reklamu

25. března byl pro mnohé české fanoušků Apple malým svátkem – začal se zde prodávat iPad 2. Shodou okolností se dostal do rukou i dvěma našim redaktorům. O jejich prvních dojmech a poznatcích se můžete dočíst v tomto článku.

Po týdnu používání

Koupě iPadu 2 byla pro mne dlouho plánovaná věc. Od vánoc jsem majitelem Mac mini a tudíž jsem potřeboval nějaké lehké mobilní zařízení na cesty a do školy, na kterém bych si mohl pohodlně prohlížet internet, sledovat videa a vyřídit nějakou tu poštu. iPad 2 byla pro mne jasná volba. Pro mne je to jediný tablet na našem trhu, který zvládá vše, co má tablet zvládat. A to, že nemá USB, nebo nezobrazí Flash, je pro mne stejný argument jako třeba, že nemá WAP.

Nákup

Samotný nákup jsem poněkud podcenil. Už od pátečního dopoledne, kdy se iPad 2 začal u nás oficiálně prodávat, jsem sledoval Twitter a různé blogy, které informovali o velice omezených dodávkách do ČR. Takový humbuk kolem jsem snad ani nezažil u prodeje iPhone 4. Vyrazil jsem tedy v 15.00, necelé dvě hodiny před začátek prodeje do prodejny iSetos na Chodově, kde jsem dostal pořadové číslo 82. Obsluha mi poté sdělila, že disponuje pouze 75 kusy iPadu. Můj model 16 GB mají pouze ve 20 kusech. Po hodině čekání mi to nedalo a volal jsem do Eletroworldu v Čestlicích, jestli náhodou nějaký kus ještě nezbyl. Bylo mi oznámeno, že mojí „šestnáctku“ mají. Tak jsem si ji zarezervoval, daroval pořadové číslo v iSetosu kolegovi ve frontě a vydal se do Čestlic. Během cesty mi volala operátorka, že systém pochybil a žádné iPady už nemají. Ale poradila mi prodejnu v Butovicích, kde mají ještě nějaké být. Nakonec až tam jsem si svůj iPad koupil.

Výběr modelu

Já si vybral nejzákladnější model 16 GB bez 3G. Jeden paušál na internet v mobilu už platím ke svému iPhonu 4. Přišlo mi zbytečné si pořizovat verzi s 3G a platit navíc ještě další paušál, když připojení můžu nasdílet. Argument, že někdo chce mít obě zařízení nezávislá kvůli baterii, pro mne neplatí, protože se nestále pohybuji v dosahu zásuvek. Co se týče kapacity, tak vím z vlastní zkušenosti z iPhonu i z Macu, že čím větší kapacita, tím méně se omezuji a instaluji zbytečné aplikace nebo hry, které později skoro ani nespustím. Vybral jsem si černou variantu, protože bílá mne ve skutečnosti hodně zklamala. Na obrázcích se mi moc líbila, ale v reálu mi iPad 2 v bílé verzi přišel jako takový obyčejný digitální rámeček na fotky. Navíc osobně shledávám bílý rámeček kolem displeje jako rušivý element při sledování videí. Možná si na to člověk může zvyknout, ale mně ten černý přijde elegantnější.

Seznámení

Po vybalení jsem iPad hned připojil k iTunes a snažil se ho aktivovat. Mnohým z nás, co používají na Macu češtinu, vyskočila při aktivaci hláška Language code supplied is not valid. V nastavení pak stačilo přehodit angličtinu na první místo. První věc, které mne příjemně překvapila po několika zkušenostech s prvním iPadem, byla rychlost systému. iPad 2 je mnohem rychlejší. Největší rozdíl pozoruji při přepínání aplikací v multitaskingu a při načítání her. V ruce se mi drží velmi dobře a to jak v horizontální poloze, tak i v té vertikální. K dílenskému zpracování se netřeba vyjadřovat. To bývá u Apple vždy za jedna.

Nedostatky

Po týdnu práce s iPadem mi snad nejvíce vadí jeho delší doba nabíjení. Byl bych rád, kdybyste se v diskuzi podělili o to, jak dlouho vy svůj iPad 2 nabíjíte. Mne se ho téměř ještě nikdy nepovedlo nabít na 100%. Vestavěný fotoaparát vás pravděpodobně také nepotěší. Je to spíše jen nouzové řešení. Kdo je zhýčkaný z Retina displeje, určitě si všimne menší zrnitosti displeje iPadu. Zejména při surfování na internetu je tento rozdíl vidět nejvíce.

Dále mi chybí widgety, alespoň na zamčené obrazovce. Je škoda nevyužít takhle velkou plochu pro zobrazení informací z různých internetových služeb. Zklamala mne cenová politika některých vývojářů, kdy za jednu aplikaci musím platit dvakrát – jednou za verzi pro iPhone a podruhé za verzi pro iPad. Přitom aplikace pro iPad (není to ale pravidlem) nenabízejí o tolik více funkcí než ty pro iPhone.

Aplikace

Čím déle vlastním iPad, tím méně používám svůj iPhone. Veškeré úkony typu: zkontrolovat Twitter, Facebook, RSS čtečku, nebo si naplánovat úkoly, řeším raději na iPadu. Všechny tyto věci jsou na iPadu mnohem větším zážitkem a je to pohodlnější. Na první tři úkony jsem si našel výbornou aplikaci Flipboard, která vytvoří časopis z vašich sociálních sítí. Doporučuji vyzkoušet – Flipboard je zdarma.

Celkově na iPadu dostávají aplikace a hry úplně jiný rozměr. Je to hlavně díky využitému místu na displeji. Pár aplikací co jsem si koupil na iPhone podporuje i iPad – bez nutnosti si kupovat HD verzi. Nebylo tomu tak ale při nákupu aplikace Buzz Player HD, která je pro mne téměř povinností, protože na cestách hodně sleduji seriály. Pro iPad je nutnost si koupit HD verzi zvlášť. Tato aplikace si poradí téměř se všemi formáty videí – i s titulky. Vše jde normálně synchronizovat s iTunes, nebo nahrát přímo přes WiFi. Air Video jsem díky tomu už přestal úplně používat. Následovali další aplikace, na které jsem zvyklý z iPhone. Zde musím vyzdvihnout GoodReader, který je v iPad verzi úžasný. Nedokážu si představit správu svých dokumentů bez této aplikace. Ze zpravodajských aplikací jsem si nainstaloval ČTK a Hospodářské noviny. Ostatní zpravodajské aplikace zatím nejsou na iPad optimalizovány. Ze zahraničního zpravodajství stojí za stažení CNN, BBC, nebo povedený Eurosport. Na počasí používám český MeteoradarCZ a Weather+, který také podporuje iPhone i Pad zároveň. Pro sdílení souborů používám Dropbox, na úkoly Evernote a editaci fotek PS Express. Všechny tři aplikace jsou zdarma. Evernote používám s jednoduchým pluginen do Chrome, který mi dokáže urychlit vkládání zápisků při surfování. Pokud chcete být stále ve spojení s vaším Macem na dálku, tak si stáhněte TeamViewer, který poskytuje vzdálený přístup k ploše. Na iPad jsou aplikace celkově dražší než na iPhone, proto se snažím co nejvíce ušetřit a využít krátkodobé slevy. K tomu mi slouží aplikace AppMiner a AppShopper. Druhá jmenovaná mne dokáže přes notifikace upozornit na to, že moje oblíbená aplikace byla zlevněna.

Verdikt

Je vysloveně těžké říct na co iPad vlastně je. Myslím, že každý by si našel činnost, kterou by na něm pravidelně provozoval a to bez ohledu na věk, pohlaví či povolání. Já iPad využívám do školy na správu přednášek a sledování filmů, moje rodina na něm prohlíží internet, přítelkyně hraje hry a babička si oblíbila aplikaci Recepty.cz. Pokud bych měl dítě, tak vím, že na něm bude malovat, nebo hrát na bubny. A tomu, komu se iPad nelíbí, nebo na něm vidí spousty nedostatků, přeji, ať si vybere u „konkurence“. O úspěšnosti a kvalitě tabletu nevypovídají parametry výkon, RAM, nebo rozlišení, ale vlastnosti jako uživatelská přívětivosti a jednoduchost. App Store nabízí přes 65 000 aplikací přímo pro iPad. Android zatím nedosáhl ani padesáti aplikací pro jeho Honeycomb. Myslím, že válka tabletů skončila dřív, než stačila vůbec začít. Alespoň pro rok 2011.

Martin Kudrna

Víkendová poezie

Ačkoliv jsem se mezi prvních pár set šťastných majitelů iPadu 2 nedostal, našla se jedná hodná duše, která mi nový jablečný tablet zapůjčila a já se mohl stejně jako do jablka zakousnout i do této recenze.

iPad jsem dostal zapůjčený pouze s kabelem bez krabice, o vybalování vám tedy moc nenapíši, ačkoliv to jistě není to, co vás doopravdy zajímá. První dojem, který získáte, je, že ten tablet je tenký. Sakra tenký, co vám budu povídat. Ačkoliv je iPad jen o něco tenčí než iPhone 4, máte pocit, jako by Apple první generaci tabletu přejel parním válcem a dal k němu číslovku 2. Až tak je tenký. Natolik, že budete mít permanentní pocit, že vám každou chvíli vypadne z ruky. Stejný pocit jsem ovšem měl i tenkrát s nejnovějším iPhonem.

I přes neuvěřitelně tenké tělo v přístroji tepou výkonné vnitřnosti. Druhé jádro a dvojnásobná velikost RAM dělá svoje a pokud jste si mysleli, že je váš iPhone 4 rychlý, teď se bude nejspíš krčit hanbou v koutě. Přepínání aplikací probíhá prakticky ihned, skoro stejně jako když je přepnete na počítači, plus animace. Aplikaci otevřete a hned s ní můžete pracovat.

Ale abych jen nechválil. Tenké rozměry s sebou přinesly samozřejmě i různé nešvary. Například připojení dock konektoru nevypadá úplně nejelegantněji. U prvního modelu to řešil plochý povrch rámečku. Jenže o ten se iPad 2 zúžil a bylo nutné přejít k řešení ála iPod touch 4G. Stejně tak je to i s tlačítky pro ovládání hlasitosti a zámek obrazovky. Nezbavíte se pocitu, že to není to pravé ořechové a už vůbec ne ve stylu Apple. Především černý “ťuplík” pod kolébkou ovládání hlasitosti mne nesmírně iritoval, jak na dotek, tak na oko (“retinu”).

Dalším velkým zklamáním je také dvojice kamer, a ačkoliv je to v tuto chvíli spíše nošení dříví do lesa, musím si stejně rýpnout. Připadá mi, jako by Apple skoupil nejlevnější optiku na trhu a zakomponoval ji do iPadu, aby se neřeklo. Natočené video je zrnité a fotografie z Photo Booth sice vypadají legračně, ale příšerně – co do kvality. Od firmy jako je Apple bych čekal mnohem, MNOHEM víc.

Co mne naopak mile překvapilo, byla váha přístroje. Ačkoliv jsem neměl přímé porovnání s iPadem první generace, pokračovatel zdá se, alespoň pocitově, výrazně lehčí. Už to nebyl ten překvapivý pocit “Je to těžší, než jsem myslel.” Naopak mi hmotnost přišla adekvátní a přistroj bylo možné držet jednou rukou déle, než pět minut, aniž by vás rozbolela. Tady opět palec nahoru.

Když se podíváte na iPad, máte pocit, že vidíte něco luxusního, jako oblek od Gucciho nebo hodinky Rolex. Ten pocit vás natolik pohltí, že si začnete myslet, že tak budou smýšlet i lidé kolem vás. A tehdy budete velmi váhat, jestli ho máte v tramvaji vytáhnout z batohu a číst si třeba elektronickou knihu. Téměř s jistotou sklidíte tichý obdiv spolucestujících, ale co hůře, i potenciálních zlodějů. Nebudu se divit, až se začnou množit krádeže těchto přístrojů, protože honosit se s “nekrytým” (rozuměj bez maskovacího obalu/pouzdra) iPadem na veřejnosti je trochu dráždění kobry bosou nohou. Tady nepomůže ani “Chytrý obal”.

Když už jsem zmínil čtení knih, musím říct, že tuto činnost jsem provozoval na iPadu asi nejčastěji. Možná i pro to, abych smyl trochu té hanby, že jsem nevzal knihu nějaký ten pátek do ruky. Ovšem čtení na iPadu je opravdu zážitek, už žádné držení knihy s palcem na vazbě, žádné oslí rohy. Jen interaktivní stránka textu a já. Hned druhý v pořadí používání byl GarageBand, na dlouho asi nejlepší iOS aplikace, co jsem kdy viděl a zkusil. Pro muzikanta je takový program opravdu požehnáním a pokud chce slyšet, co se v tomto hudebním editoru dá třeba vytvořit, můžete si stáhnout můj krátký výtvor zde.

Z Aplikací Applu bych ještě zmínil prohlížeč Safari. Ačkoliv jsem asi náležitě nedocenil dvojnásobnou rychlost JavaScriptu, která přišla s iOS 4.3, prohlížeč mne velice nadchl a měl jsem z něj téměř pocit jako plnohodnotného desktopového prohlížeče. Absence Flashe mi nijak nevadila, stránky s videem, které jsem navštívil, obsahovaly přehrávače, s kterými si iPad poradil. A kdybych narazil na flashové video, prostě si odkaz uložím do poznámek a poté prohlédnu na desktopu. Trochu mne zklamala kompatibilita s některými typ formulářů. Například na Aukru si inzerát prostě nevložíte.

Velice mne překvapilo psaní na virtuální klávesnici. I přes to, že se psaním obecně živím, jsem se nikdy nenaučil psát všemi deseti a můj zajetý systém psaní 6-8 prsty mi na iPad přesně sedl. Dokázal jsem tak vyprodukovat podobnou rychlost psaní jako na fyzické klávesnici; psal-li jsem bez diakritiky. Absence čtvrté řady kláves je bez pardonu tristní a Apple by za to zasloužil za uši. Dvě klávesy pro háček a čárku opravdu nejsou řešení, Cupertinští.

Značně jsem se těšil na aplikace třetích stran určené pro iPad a ty mne opravdu nezklamaly. V moment, kdy dostanete do rukou iPad vám iPhone začne být malý a získáte pocit, že s 9,7” to opravdu má smysl. Sice zatím mnoho vývojářů nepřišlo na způsob, jak využít plochu co nejefektivněji a jejich aplikace vypadají jen “roztaženě”. Další ale přinesli opravdu příjemné uživatelské prostředí, které dávají větší úhlopříčce iPadu za pravdu. Stejně tak hry, které nevyžadují konzolové ovládání, jsou pro plochu iPadu jak stvořené. Po své zkušenosti už nechci nikdy hrát žádnou strategickou hru na iPhone. Už je mi prostě malý. Zároveň ale nechci hrát žádnou závodní hru na iPadu. Je mi moc velký.

Na závěr bych ještě rád řekl několik slov ke Smart Coveru. Když jsem ho poprvé viděl na představení iPadu, přepadla mne skepse kvůli nechráněné zadní straně. Když jsem ho poté spatřil a vyzkoušel naživo, zachvátilo mne nadšení a myšlenka “tohle a nic jiného.” Jenže po nějaké době se opět skepse vrátila a vzala si s sebou posily. Když si představím, že budu s iPadem hodně cestovat, hliníková záda by dostala pořádně zabrat. Připočtěme k tomu paranoiu týkající se zlodějů a nekonečný pocit toho, že vám přístroj vypadne z ruky a nakonec skončíte u řešení podobnému obalu pro iPad první generace. Sice iPad ztratí hodně ze své elegance, na oplátku ovšem získáte ochranu. Jak hliníkových zad, tak před nenechavci, lepší držení a také lepší stabilitu na povrchu, který není stolem (např. vaše kolena). Jak vidno, Smart Cover lze snadno přechytračit.

Často uživatelé iPadu mluví o tom, že díky němu téměř přestali používat notebook. A ačkoliv jsem na iPad přesunul některé činnosti, jako je čtení RSS nebo mailů, asi jsem na práci s plnohodnotným operačním systémem tak vázaný, že mi ji nenahradí ani magický iPad. Naopak jsem téměř minimálně za tu dobu používal iPhone. Víceméně sloužil jen pro volání, psaní zpráv, úkolovník a sdílení internetu pro tablet. Ale to nakonec může být pro každého individuální. Sečteno podtrženo, tato příjemná víkendová zkušenost mne rozhodně utvrdila v koupi iPadu a nezbývá čekat, než se popere Apple se zásobováním a v našich prodejnách bude kouzelný tablet opět skladem.

Michal Žďánský

.