Zavřít reklamu

Jestliže se řadíte mezi opravdové fanoušky Applu, pak zajisté víte o odchodu hlavního designéra. Jony Ive, který v Applu pracoval již od roku 1992 a svého času dokonce zastával pozici viceprezidenta produktového designu pro řadu produktů, nakonec firmu opustil v roce 2019. Pro jablíčkáře to byla hrozná zpráva. Cupertinský gigant tak totiž přišel o člověka, který stál u zrodu těch nejpopulárnějších produktů a přímo se podílel na jejich podobě. Ostatně právě proto jablečné kousky vsází na jednoduché linie.

Ačkoliv měl Jony Ive obrovský podíl na podobu zmiňovaných produktů, tak i přesto se častokrát zmiňuje, že firmě v posledních letech spíše škodil. Podle nejrůznějších spekulací to dříve fungovalo poměrně dobře, kdy dokázal přednést své vize a následně kvůli funkčnosti dělal případné ústupky. Po smrti Steva Jobse měl však mít volnější ruku. Samozřejmě je nutné brát ohled na to, že je Ive primárně designér a fanoušek umění, a proto je víceméně pochopitelné, že za cenu perfektního designu je ochoten obětovat kousek komfortu. Tedy alespoň tak to vypadá při pohledu na dnešní produkty.

Po odchodu šéfdesignéra Applu přišly zajímavé změny

Jak už jsme uvedli výše, Jony Ive kladl důraz na jednoduché linie, přičemž si hojně liboval ve ztenčování produktů. Firmu Apple pak tedy naplno opustil v roce 2019. Ještě téhož roku pak přišla zajímavá změna při představení tehdejší generace iPhone 11 (Pro), která se oproti svým předchůdcům výrazně lišila. Zatímco dřívější iPhone X a XS disponovaly poměrně tenkým tělem, u „jedenáctek“ Apple vsadil na pravý opak, díky čemuž se mu podařilo vsadit na větší akumulátor a zvýšit výdrž baterie. Právě to je jeden z případů, kdy funkčnost zkrátka převyšuje design, jelikož většina lidí svému zařízení raději přidá pár gramů, než aby musela neustále hledat nabíječku. Zásadní změna designu pro iPhony pak přišla následující rok. iPhone 12 totiž designově vychází z iPhonu 4 a nabízí tedy ostré hrany. Na druhou stranu je otázkou, s jakým předstihem se tyto telefony vůbec vyvíjejí. Je totiž možné, že se designové změny dohodly již dříve.

Nemalé změny přišly i na poli jablečných počítačů. Hned jako první si můžeme uvést Mac Pro či Pro Display XDR. Na nich se dle dostupných informací Ive ještě podílel. Na další „designovou revoluci“ jsme si následně museli nějaký ten pátek počkat. Až v roce 2021 se totiž světu ukázal přepracovaný 24″ iMac, poháněný čipem M1, který přišel ve zcela novém kabátě. Apple se v tomto ohledu celkem odvázal, jelikož je desktop k dostání v hned 7 barevných provedeních a přináší řadu zajímavých změn. Následně se ale ukázalo, že navzdory odchodu šéfdesignéra v roce 2019, tak i přesto se na designu tohoto zařízení podílel.

Apple MacBook Pro (2021)
Přepracovaný MacBook Pro (2021)

Snad největší změny od jeho odchodu přišly až koncem roku 2021. Tehdy totiž cupertinský gigant představil přepracovaný 14″ a 16″ MacBook Pro, který nejen že přinesl první profesionální čipy Apple Silicon, ale zároveň splnil přání řady jablíčkářů a změnil i svůj kabát. Nové tělo je sice větší, a může proto působit tak, že se jedná o léta staré zařízení, jenže na druhou stranu jsme díky tomu mohli uvítat návrat oblíbených portů jako MagSafe, HDMI či čtečku SD karet.

Oblíbenost designu

Jony Ive je v dnešní době nezpochybnitelnou ikonou Applu, která má zásadní vliv na to, kde se firma dnes vůbec nachází. Bohužel dnes na jeho působení jablíčkáři reagují odlišně. Zatímco někteří jeho práci (oprávněně) vzývají – jelikož se zasadil za design iPhonu, iPodu, MacBooků či iOS – druzí jej spíše kritizují. A taky mají proč. V roce 2016 se jablečné laptopy dočkaly poměrně zvláštního redesignu, kdy přišly s výrazně tenčím tělem a spoléhaly se jen na USB-C/Thunderbolt porty. Ačkoliv tyto kousky na první pohled vypadaly báječně, nesly si s sebou řadu nedostatků. Kvůli nedokonalému odvodu tepla se jablíčkáři prakticky denně potýkali s přehříváním a slabším výkonem, což se střídalo prakticky donekonečna.

Jony Ive
Jony Ive

Uvnitř těchto Maců tepaly kvalitní procesory Intel, jenže ty vydávaly více tepla, než tělo laptopu dokázalo snést. Problém se následně vyřešil až s příchodem čipů Apple Silicon. Ty jsou totiž postaveny na odlišné architektuře ARM, díky čemuž jsou nejen výkonnější a energeticky úspornější, ale zároveň negenrují tolik tepla. Přesně tady navazujeme na dřívější slova z úvodu. Někteří jablíčkáři se tedy domnívají, že za časů Steva Jobse byla jejich spolupráce ukázkovým příkladem synergického efektu. Následně se ale favorizoval design před funkčností. Zastáváte tento názor také, nebo byla chyba v něčem jiném?

.