Proč prohlížeče pro iOS musí používat WebKit

Apple je častokrát kritizován za zneužívání vlastní pozice. Kritika se na něj konkrétně valí za monopolní chování, kdy omezuje svou konkurenci a naopak zvýhodňuje vlastní produkty, což se úplně nezamlouvá například antimonopolním úřadům, EU a dalším institucím. Ti spatřují velký problém například v celkovém operačním systému iOS, konkrétněji tedy ve způsobu, jak se může uživatel dostat k novým aplikacím. V tomto případě má totiž jedinou možnost – oficiální obchod aplikací App Store, nad nímž má gigant kompletní kontrolu.

Takovýchto výtek bychom našli hned několik. Některé z nich také míří směrem na internetové prohlížeče pro zařízení s operačním systémem iOS. Ačkoliv vlastní prohlížeč může vyvinout prakticky každý – kdo má vývojářský účet – musí se držet poměrně důležitého pravidla. Každý prohlížeč totiž musí využívat renderovací engine WebKit, za kterým nestojí nikdo jiný než právě Apple. Proč ale gigant nutí i ostatní, aby jej používali?

Proč chce Apple WebKit v iOS

Pojďme se proto společně zaměřit na důvody, proč vlastně Apple vývojáře nutí k používání renderovacího enginu WebKit. Nejprve je na místě si posvítit na pozitivní vlastnosti. Apple v tomto směru totiž může argumentovat tím, že tak činí s ohledem na samotné uživatele. Ti tak v první řadě mohou benefitovat z lepší výdrže baterie. Není totiž žádným tajemstvím, že prohlížeče jako Google Chrome či Mozilla Firefox berou značnou část výkonu, což se pochopitelně podepisuje i na jejich spotřebě. Naopak WebKit je v tomto ohledu úspornější, díky čemuž je v rámci iOS úspornější nejen Safari, ale všechny dostupné prohlížeče.

Fotogalerie

iphone_safari_ios15_fb

macos_monterey_safari_mac_fb

ios15_jablickar_safari_fb

sdileno_s_vami_safari_ios15_fb

Druhým zásadní argument spočívá v celkovém zabezpečení. Používání pouze jednoho renderovací enginu, a tedy i jistá forma uzavřenosti platformy, totiž výrazně snižuje počet bezpečnostních děr, které by teoreticky šlo zneužít pro napadení zařízení. Zároveň kdyby přeci jen došlo k takovému problému v rámci renderovacího jádra, stačilo by přinést rychlou opravu, která by se následně dotkla znovu všech prohlížečů. V tom lze ostatně spatřit obrovskou výhodu, zejména tedy v případě ne tolik populárních prohlížečů od méně známých vývojářů, kteří by nemuseli být schopni tak rychle reagovat.

Skutečně jde o výdrž a zabezpečení?

Na celou záležitost se ale můžeme podívat i z opačné strany a naopak si položit zásadní otázku. Opravdu jde v tomto směru Applu o výdrž baterie a celkovou míru zabezpečení? Za podobnými argumenty se totiž Apple velice rád schovává i v ostatních případech, například ve zmiňovaném případu sideloadingu v iOS, respektive zdali je na místě, aby systém podporoval instalaci aplikací z neoficiálních zdrojů (mimo App Store). V tomto případě ale s největší pravděpodobností jde jen o to, že by si Apple rád udržel svou pozici u prohlížeče Safari. Jablíčkáři tak totiž nemají absolutně žádnou možnost volby, což je jednoznačně uzamyká uvnitř samotného ekosystému.

„/]

Zabezpečení je navíc poměrně vágním argumentem. Největšími hráči na poli prohlížečů jsou totiž giganti Google a Mozilla, u nichž je absurdní zastávat názor, že by nedokázali reagovat na případné nedostatky či bezpečnostní mezery. Ve finále tedy současné pravidlo spíše nedává smysl. Dobrou zprávou každopádně je, že by v blízké budoucnosti mělo dojít k jeho zrušení, což s sebou může přinést spoustu benefitů. Nejen že si uživatelé budou moci vybrat, jaký prohlížeč chtějí skutečně používat, ale zároveň se pro Apple objeví poměrně silná a zkušená konkurence. Gigant na ni samozřejmě bude muset patřičně reagovat.