Amaya Tomanová Antimonopolní spor mezi Applem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ) dostává další poměrně ostrou kapitolu. Apple se tentokrát brání snaze ministerstva zvrátit dřívější rozhodnutí, které mu umožnilo požadovat dokumenty od čtrnácti amerických federálních úřadů a institucí. A rozhodně přitom nevolí diplomatický slovník. Nejnovější návrh DOJ podle něj „selhává na všech úrovních“.
Mohlo by vás zajímat
Celý spor souvisí s antimonopolní žalobou, kterou americké ministerstvo spravedlnosti podalo na Apple v březnu 2024. Úřad v ní mimo jiné napadá některé praktiky, kterými Apple kontroluje iPhone a jeho softwarový ekosystém. Apple se však snaží ukázat, že minimálně část omezení, která DOJ považuje za protisoutěžní, má legitimní důvody související například s bezpečností a ochranou soukromí. Právě proto jsou pro něj dokumenty amerických úřadů tak zajímavé.
Apple chce vědět, proč vláda používá jeho produkty
Apple před několika týdny získal právo požadovat dokumenty od čtrnácti federálních institucí. Mezi nimi jsou například FBI, CIA, NSA, NASA, ministerstva obrany, obchodu, zahraničí či vnitřní bezpečnosti, ale také Federální obchodní komise FTC.
Logika Applu je poměrně přímočará. Pokud se mu podaří doložit, že samotná americká vláda vybírala jeho zařízení právě kvůli bezpečnostním mechanismům či ochraně soukromí, může takové materiály využít při obhajobě některých vlastností svého uzavřenějšího ekosystému. Jinými slovy chce ukázat, že to, co DOJ označuje za problematické omezení hospodářské soutěže, může mít zároveň praktický a legitimní bezpečnostní význam.
Ministerstvo spravedlnosti se ale s předchozím rozhodnutím nesmířilo. Požádalo zvláštního soudního zmocněnce Josého Linarese o jeho přehodnocení. Podle DOJ byl použit nesprávný právní standard, protože federální úřady nejsou přímo stranami antimonopolního sporu a měly by proto požívat větší ochrany před rozsáhlým požadavkem na vydání dokumentů.
DOJ zároveň předložilo třináct nových prohlášení, kterými se snaží doložit, že vyhledávání požadovaných materiálů představuje pro jednotlivé instituce nepřiměřenou zátěž. Argumentuje také tím, že federální úřady nejsou běžnými spotřebiteli, a jejich nákupní rozhodování proto nemusí být pro posouzení chování Applu na spotřebitelském trhu příliš relevantní.
Fotogalerie
Apple nicméně ustupovat nehodlá
Ve zveřejněné odpovědi Apple jednotlivé argumenty DOJ odmítá. Tvrdí, že použitý právní standard byl správný, odkazuje přitom na předchozí soudní případy a zpochybňuje rovněž argument o nepřiměřené administrativní zátěži. Zvlášť kritický je k nově dodaným důkazům ministerstva. Podle Applu byly informace obsažené v prohlášeních dostupné již dříve, takže jejich předložení nyní nemá být legitimním důvodem pro nové projednání otázky, o které již bylo rozhodnuto.
V závěru svého podání pak Apple prakticky nenechává prostor k pochybnostem o tom, co si o postupu ministerstva myslí. Návrh podle něj selhává po právní i věcné stránce, znovu otevírá již projednané argumenty a ani nová prohlášení podle společnosti nedokazují, že by požadované získávání dokumentů představovalo nepřiměřenou zátěž.
Nyní je opět na Josém Linaresovi, zda své původní rozhodnutí ponechá v platnosti, nebo požadavku DOJ vyhoví. Podle stanoveného harmonogramu už přitom další písemná vyjádření obou stran povolena nebudou.
Výsledek může být pro Apple důležitější, než se na první pohled zdá. Antimonopolní spor se totiž netýká pouze několika technických pravidel iPhonu, ale mnohem širší otázky, kde končí legitimní snaha výrobce kontrolovat bezpečnost a fungování vlastní platformy a kde už začíná nepřípustné omezování konkurence. Pokud Apple dokáže svou argumentaci podpořit dokumenty dokazujícími, že právě jeho přístup k bezpečnosti oceňují i významné americké federální instituce, dostane do rukou zajímavou kartu pro další průběh jednoho z nejdůležitějších právních sporů, kterým v současnosti čelí.
