Zavřít reklamu

Zdá se to jako včera, ale je to již rok, co umřel Steve Jobs. Jeden z mála lidí, kteří ještě dnes rozdělují svět na dvě skupiny – jedna z nich ho téměř nekriticky zbožňuje, druhá naopak bytostně nesnáší. Přiznávám, že sám se pohybuji někde mezi. Na jednu stranu uznávám Jobsův přínos světu výpočetní techniky (zejména skvělým marketingem), na druhou stranu mám problémy s jeho osobností.

Proto jsem s napětím očekával vydání oficiálního životopisu Steva Jobse od Waltera Isaacsona. Její největší přínos spočívá v tom, že autor měl jako jeden z mála autorů biografií přístup k samotnému Stevu Jobsovi, který se mu poměrně otevřeně zpovídal a nevyžadoval či možná ani nechtěl text autorizovat, ani do něj nijak jinak zasahovat.

Isaacson jako zkušený autor vyzpovídal také řadu dalších lidí v Jobsově okolí, od bývalých společníků, spolupracovníků a konkurentů až po současné kolegy. Na knize je poznat, že je na ní odvedeno mnoho hodin práce, ostatně mezi dřívější Isaacsonovy knihy patří životopisy Benjamina Franklina, Henryho Kissingera nebo Alberta Einsteina. A minimálně na první části je to skutečně poznat. Popis začátků firmy, kdy Steve Jobs spolu se Stevem Wozniakem vytvořili první osobní počítač a udělali z něj fenomén doby, je zatím nejlepší, jaký jsem kdekoli četl. Isaacson nabízí vyvážený pohled a nebojí se dát zaznít hlasům Jobsových kritiků, kteří od začátku ukazují jeho mizerný charakter.

Od poloviny však kniha pomalu ztrácí spád. Jakoby autor zjistil, že mu dochází čas, protože Jobsova nemoc nabírá na obrátkách, a přestal se věnovat hledání vyváženého pohledu. Zatímco začátek se čte jako napínavý příběh, od Jobsova návratu zpět do firmy jde kvalita dolů. Autor překládá pouze střípky, mezi kterými nesouvisle přeskakuje.

A co je horší, Isaacson přes své zkušenosti podlehl „poli zkreslené reality“, které Steva obklopovalo. Steve Jobs měl totiž jednu vlastnost, že dokázal ignorovat fakta a přicházet s vlastní verzí reality, kterou poté začal tvrdit jako fakt, přičemž většina lidí v jeho okolí tuto verzi přijala.

Isaacson tak například líčí až příliš jednoduše samotný Jobsův návrat, bagatelizuje kvalitu produktu Be Incorporated, aby došel k názoru, že pouze operační systém NeXT mohl firmu Apple spasit. Přitom ze své novinářské praxe si na tuto dobu pamatuji a nemůžu říct, že by skutečnost byla tak jednoznačná. Zatímco Isaacson tvrdí, že Jobs udělal pouze jednu prezentaci a nijak nezasahoval do dalšího rozhodování představenstva firmy Apple, které vybíralo budoucího zachránce, jiné zdroje naopak popisují tuhý zákulisní boj, ve kterém Jobs využil všechny trumfy, zejména svou lstivost.

Podobného zkreslování postupně přibývá, například podivně líčená historie vztahu Adobe a Apple, nepřesnosti s uvedením iPodu (masivní reklama se siluetami nebyla u první verze, ale teprve u třetí) a iPhonu (jednání s operátorem AT&T). Paradoxně je tak v knize nejobjektivněji popsaná nejstarší historie a naopak nejproblematičtěji téměř současnost.

Pokud se nezaleknete rozsahu (téměř 680 stran) je přesto životopis s eponymním názvem Steve Jobs jednou z nejlepších příležitostí, jak se o bývalém šéfovi firmy Apple něco dozvědět. Je pravděpodobné, že časem o něm vznikne ještě lepší kniha, ale to bude ještě chvíli trvat, protože hlavní trh s „Jobensis“ je momentálně plně saturován.

Z mnoha možností, jak si knihu opatřit, je přitom nejlepší nákup elektronické verze v iTunes. Původní papírová verze by se dala nazvat „hrubým překladem“ se spoustou kostrbatostí. Z této vycházejí také jiné elektronické verze. Verze na iTunes má oproti nim upravené formátování a odstraněny nejhorší překladatelské prohřešky.

Autor: Pavel Kočička

.