Zavřít reklamu

Mnoho z nás denně používá jako svůj jediný telefon iPhone a těžko bychom si představili jej vyměnit za konkurenční zařízení. Pro některé je taková myšlenka dokonce téměř nepochopitelná. Podobně to jistě cítí i ti „z druhé strany“, a tak vznikají slovní potyčky mezi stoupenci Androidu a iOS, případně dalších platforem.

Z tohoto hlediska je proto více než zajímavý třídílný článek, který nedávno vyšel na serveru Macworld. Sloupkař Andy Ihnatko píše o tom, jak svůj iPhone 4S vyměnil za Samsung Galaxy S III. „V žádném případě nechci nikomu vysvětlovat, proč by měli zahodit svůj iPhone a přejít k vlajkovému androidovskému telefonu,“ vysvětluje Ihnatko. Porovnání hlavních dvou platforem bez fanatismu a s jasnou argumentací? Ano, sem s tím.

Mobilní telefon už dávno není jen nástrojem pro volání. Svoje smartphony používáme pro psaní e-mailů, chatování na Facebooku, tweetování, někteří z nás na mobilu ve slabších chvilkách naťukají i celý článek. Daleko více než aplikaci pro telefonování proto využíváme vestavěnou softwarovou klávesnici. A právě tady je podle Ihnatka Apple tak trochu pozadu.

Kromě zřejmé výhody, kterou s sebou nese větší displej, si u svojí Galaxy S3 pochvaluje možnost si klávesnici nastavit přesně podle sebe. Člověk není odkázaný pouze na klasické cvakání, ale i na moderní vymoženosti jako je Swype nebo SwiftKey. První z této dvojice funguje tak, že místo ťukání na jednotlivá písmena jezdíte prstem křížem krážem po celé obrazovce a telefon sám pozná, jaká slova a celé věty máte na mysli. Podle jeho tvůrců je se Swypem možné napsat až přes 50 slov za minutu, což koneckonců dokazuje i Guinessův rekord 58 slov (370 znaků) za minutu.

[youtube id=cAYi5k2AjjQ]

I za SwiftKey se skrývá vcelku pokročilá technologie. Tato klávesnice totiž podle stylu vašeho psaní dokáže dopředu odhadnout, co se snažíte napsat. Nabídne vám tři slova, ze kterých si lze vybrat, a nebo je možné jednoduše psát dál písmeno po písmenu.

Je otázka, jak budou tyto vstupní metody fungovat v češtině, která je plná hovorových a slangových výrazů. Na druhou stranu s těmi si někdy pořádně neporadí ani iPhone. Důležitá je ale jiná věc: Android v tomto směru dává uživateli na výběr, kdežto iOS se striktně drží základní klávesnice. „Apple je ostražitý s přidáváním nových funkcí na úkor jednoduchosti a srozumitelnosti. Někdy ale jejich produkt překročí hranici jednoduchosti a je zbytečně osekaný. A klávesnice iPhonu je osekaná,“ říká Ihnatko.

Je klidně možné, že zrovna vám vyhovuje základní klávesnice a žádné překombinované vymoženosti nemáte zapotřebí. Ale přestože zejména produkty Samsungu nabízí spoustu zbytečného softwaru a o srozumitelnosti korejského systému by se dala vést dlouhá diskuze, v tomto případě je možnost uživatelského nastavení určitě na místě. Vždyť jak jsme si řekli, s klávesnicí člověk přijde do styku desetkrát, možná i stokrát za den.

Druhá ze čtyř funkcí, kterou Ihnatko uvádí jako důvod pro svůj „switch“, asi vyvolá největší emoce. Je jí totiž velikost displeje. „Po pouhých několika týdnech s Galaxy S3 mi přijde obrazovka iPhonu 4S moc malá. Na displeji Samsungu se dá všechno lépe přečíst, tlačítka se dají snáze stisknout.“

Ve srovnání s téměř pětipalcovým S3 prý neobstojí ani iPhone 5. „Když čtu knížku na S3, vidím více obsahu. Na mapě nemusím tolik zoomovat nebo popojíždět. Vidím více z e-mailové zprávy, více z článku ve čtečce. Film nebo video jsou tak velké, že mám pocit, jako bych je viděl ve všech HD detailech.“

Velikost displeje určitě nemůžeme nazvat jako objektivní výhodu, ale to připouští i samotný Ihnatko. Neurčujeme teď, který telefon je horší či lepší, smyslem je pochopit, co některé uživatele vede k Androidu místo k iOS.

Třetí důvod pro switch tkví v lepší spolupráci mezi aplikacemi. iPhone je známý tím, že jednotlivé aplikace běží v tzv. sandboxu, což znamená, že nemohou příliš zasahovat do chodu systému nebo ostatních aplikací. To je sice velká bezpečnostní výhoda, ale má i svou stinnou stránku. Není tak jednoduché posílat informace nebo soubory mezi více aplikacemi.

Ihnatko uvádí jednoduchý příklad: mezi kontakty si najdete adresu, na kterou se potřebujete vydat. Uživatelé iPhonu by byli zvyklí si adresu zapamatovat nebo kopírovat do schránky, přepnout skrze multitasking do dané aplikace a tam adresu manuálně vložit. U Androidu je to ale podle všeho mnohem jednodušší. Stačí zvolit tlačítko Sdílet a okamžitě se nám ukáže nabídka aplikací, které s danou informací mohou nějak naložit. Proto můžeme přímo z kontaktů poslat adresu třeba do Google Maps, Waze nebo jiné navigace.

[do action=“citace“]iPhone je navržený tak, aby byl dobrý pro všechny. Já ale chci něco, co bude vynikající pro mě.[/do]

Podobných příkladů existuje řada. Je to ukládání právě prohlížených stránek do aplikací typu Instapaper, Pocket nebo poznámek Evernote. Opět stačí v prohlížeči ťuknout na volbu Sdílet a je to. Pokud bychom chtěli podobné interakce mezi aplikacemi docílit i na iPhonu, bylo by nutné použít speciální URL nebo s tímto účelem obě apliakce stavět už dopředu. Funkce kopírování a vkládání je sice u iPhonu krásně vymyšlená, snad by ji ale opravdu nebylo nutné používat tak často.

Poslední ze čtyř důvodů tak trochu vyplývá z toho úplně prvního. Jsou to možnosti přizpůsobení. Ihnatko vtipně komentuje: „Když se mi něco na iPhonu nelíbí, podívám se na internet. Tam najdu dokonale racionální vysvětlení, proč si Apple myslí, že by to mělo fungovat právě takhle, a proč mě nenechají to změnit. Když se mi něco nelíbí na Androidu a podívám se na internet, obvykle tam najdu řešení.“

Teď je asi na místě namítnout, že designér se navrhováním systému živí a měl by mu dokonale rozumět. Fungování operačního systému rozumí jistě mnohem lépe než koncový uživatel a ten by do toho neměl tak úplně mluvit. Ihnatko ale nesouhlasí: „iPhone je navržený tak, aby byl dobrý, nebo dokonce jen přijatelný, pro široké spektrum zákazníků. Já ale chci něco, co bude vynikající pro mě.“

Opět těžko objektivně hledat kde je pravda. Na jedné straně stojí plně přizpůsobitelný systém, který je ale možné nekvalitním softwarem celkem snadno rozbít. Na druhé straně pak skvěle odladěný systém, který si ale moc nepřizpůsobíte, a tak vám mohou nějaké vychytávky chybět.

To tedy byly (podle Macworldu) výhody Androidu. Co ale nevýhody, které se u odpůrců staly určitým dogmatem? Ihnatko tvrdí, že to v některých případech není tak dramatické, jak to často vidíme. Zářným příkladem toho je prý tolik omílaná fragmentace. Ta je sice problematická při nových aktualizacích systému, ale u samotných aplikací se s problémy jen často setkáme. „Dokonce i hry jsou one-size-fits-all,“ tvrdí americký žurnalista.

Podobné je to údajně se škodlivým softwarem. „Malware je rozhodně riziko, ale po roce obezřetného zkoumání si myslím, že je to riziko, které se dá zvládnout.“ Jinými slovy, sice existuje velká spousta virů a jiného škodlivého softwaru, ale většinou se vám do telefonu dostane pouze spolu s pirátskými aplikacemi. Na námitku, že se jednou za čas malware objeví i v oficiálním obchodě Google Play, Ihnatko odpovídá, že stačí být elementárně obezřetný a alespoň zběžně si přečíst popis aplikace a recenze od uživatelů.

S tímto názorem se dá souhlasit, osobně mám podobnou zkušenost s PC, které doma využívám coby herní stanici. Po roce používání Windows 7 jsem poprvé ze zvědavosti nainstaloval antivirový software a nakažené byly všehovšudy tři soubory. Dva z nich se přitom do systému dostaly mým vlastním přičiněním (čti spolu s ne zcela legálním softwarem). Nemám proto problém věřit tomu, že ani u Androidu není problém s malwarem tak citelný.

Přece jen tu je ale jeden problém, který není uživatelům Windows cizí (tedy aspoň těm, kteří si počítač nesestavovali sami). Bloatware a crapware. Tedy předinstalované aplikace, které mají většinou reklamní účely. Na většině notebooků s Windows jsou to zkušební verze různých antivirových programů, u Androidu to může být přímo reklama. Viníkem v tom případě může být jak výrobce, tak mobilní operátor. Nejjistější je v tom případě zvolit ze všech androidovských telefonů řadu Google Nexus, která obsahuje opravdu čistý Android bez bloatwaru i přílepků, jak je známe od Samsungu.

Jedna věc prý Ihnatkovi stejně na Androidu chybí – kvalitní fotoaparát. „iPhone je pořád jediný telefon, který se dá považovat za opravdový foťák,“ srovnává s konkurencí, u které je pořád znát, že jde o pouze foťák ze smartphonu. A kdo někdy používal iPhone 5 nebo 4S, sám se o tom mohl přesvědčit. Ať se podíváme na Flickr nebo Instagram, vyzkoušíme výkon za světla nebo příšeří, telefony od Applu vždy vyjdou z porovnání nejlépe. A to přesto, že se výrobci jako HTC nebo Nokia snaží fotografické kvality svých telefonů často marketingově vypíchnout. „Pouze Apple může taková tvrzení potvrdit i v praxi,“ dodává Ihnatko.

I přes několik nevýhod se ale americký žurnalista nakonec rozhodl pro „switch“ na Android, který považuje v tuto chvíli za lepší operační systém. Ovšem pouze subjektivně. Jeho článek nikomu neradí, aby si vybral tu či onu platformu. Nezavrhuje jednu nebo druhou společnost ani ji neposílá do záhuby. Nedomnívá se, že je Apple designérsky passé ani se neopírá o klišé, že to bez Steva Jobse nepůjde. Pouze ukazuje uvažování určitého druhu uživatelů chytrých telefonů, kterým vyhovuje otevřenější systém.

Teď je na nás, abychom se sami zamysleli, jestli nejsme do určité míry ovlivněni marketingem a dogmaty, které v dnešní době tak úplně neplatí. Na druhou stranu je pochopitelné, že pro určitou část zákazníků Applu bude navždy neodpustitelné, že Samsung i další hledali inspiraci u iPhonu asi v takové míře, jako v minulosti Windows u Mac OS. V diskusi je to ale jen těžko přínosné a ruku na srdce, trh tento aspekt tak úplně nezajímá. Zákazníci se rozhodují podle toho, co považují za kvalitní a výhodné.

Proto je příjemné se vyhnout zbytečně vyostřeným diskuzím a bavit se ve schématu „iOS a Android“, nikoliv „iOS versus Android“, jak sám Ihnatko navrhuje. Buďme proto rádi, že je trh s chytrými telefony natolik konkurenčním prostředím, že stále žene inovaci všech výrobců kupředu – nakonec to bude pro dobro nás všech. Volat po krachu kteréhokoliv z nich, ať už je to Google, Samsung, Apple nebo BlackBerry, je naprosto nesmyslné a ve výsledku i kontraproduktivní.

Zdroj: Macworld
Témata:
.