Jablíčkář Na svém blogu Dadhacker.com si bývalý programátor Applu Landon Dyer pod vlivem jedné fotografie, kterou mu nedávno poslal bývalý kolega, zavzpomínal na to, jak si v průběhu práce na projektu Newton vystřelil ze svých kolegů.
V roce 1992 tým pracující na prvním jablečném PDA sídlil poměrně daleko od hlavního kampusu společnosti Apple. Protože měl ale tehdejší výkonný ředitel John Sculley připravovaný Newton ve velké oblibě, byl tým pracující na tomto projektu jednou z prvních skupin v Applu, která se přestěhovala do zbrusu nového kampusu v Infinite Loop.
Vše nové má ale nějaké ty mouchy, a tak se stalo, že se v novém kampusu stále ještě něco dodělávalo, a to, co už bylo hotové, ne vždycky fungovalo. Například protipožární systém si dělal, co chtěl, a co chvíli spouštěl obří ohnivzdorná vrata. „Ze začátku to bylo legrační, ale když se vám to stalo podesáté a k tomu ještě dvakrát denně, tak už vás to dost otravovalo,“ vzpomíná Dyer.
Za podobně nedokončenou věc bylo považováno záhadné tlačítko vedle toalet ve čtvrtém patře. Bylo kulaté, zasazené v kovovém rámu a nejpodivuhodnější na něm bylo, že nikdo netušil, k čemu by mělo sloužit. Nic u něj nebylo napsáno a po stisknutí se ani nic nestalo.
Dyer vzpomíná, že kromě stěhování do nového kampusu to bylo šílené období hlavně kvůli finišování Newtonu, a strávit osmdesát hodin týdně v práci nebylo nic neobvyklého.
V té době si Dyer koupil novou CD mechaniku od Sony, protože měl v plánu nainstalovat si právě vydaný Yggdrasil Linux, i když mu dodnes není moc jasné, kde na to chtěl vzít čas. Největším užitkem nové mechaniky tak pro něj byly přiložené samolepky, kterými se měly zkrášlit její tlačítka. Aršík samolepek byl plný lepících čísel, písmen, šipek a také popisků jako Play, Stop nebo Vysunout. A i když se je Dyer nechystal použít na vlastní počítač, samolepky na něj působily jako kus dobře odvedené práce a tak, aby nepřišly úplně nazmar, rozhodl se vzít si je do práce s tím, že tam už se pro ně nějaké využití určitě najde.
Bylo okolo jedenácté hodiny večer, když se Dyer chystal opustit Infinite Loop a vydat se domů, když v tom mu do oka padlo ono záhadné tlačítko, které jej inspirovalo k ďábelskému plánu. Na kovový rámeček, ve kterém bylo tlačítko zasazeno, nalepil ze samolepek k CD mechanice popisek Vysunout (anglicky Eject) a jednu z mnoha šipek.
Jak sám říká: „Vypadalo to oficiálně a opravdu impozantně.“ Přesto ale nepředpokládal, že jeho vtípek vydrží déle než pár dní, dokud přijde nějaký řemeslník a jeho výtvor nahradí opravdu správnou instrukcí.
Nikdo ze zaměstnanců ovšem netušil, že se nejedná o oficiální označení tlačítka, a tak nápis Vysunout způsobila menší rozruch. O tlačítku se začalo diskutovat, lidé přemýšleli, co že se to má vysunout, a zkoušeli jej mačkat, aby zjistili, že se nic neděje ani nevysunuje.
Poté, co byl Newton vydán, tým se přesunul do jiné budovy v kampusu Infinite Loop a po roce Dyer Apple opustil, aby se společně s některými z kolegů z Newtonu pustil do práce na novém startupu.
Čas běžel dál a Dyer by si na záhadné tlačítko a svůj žertík snad už ani nevzpomněl, kdyby mu před pár dny bývalý kolega neposlal fotografii záhadného tlačítka, které i po dvaceti letech stále zdobí Dyerova nálepka Vysunout. Jestlipak se u záhadného tlačítka někdy pozastavil i Steve Jobs a jestlipak také přemýšlel nad tím, kde se má co vysunout.
A jaká je skutečná funkce tlačítka? Naprosto triviální – tlačítko čas od času spouští na moment klimatizaci.
kvalitní lepidlo .. 20 let a stále drží :)
Ta etiketa je asi jedna z mála věcí co se Sony povedla
trapna pripomienka
Víc takových příběhů! Takové mám rád :D
Moc hezké!
Pekné :)
zeby inspiracia pre tvorcov LOST? :)
No, keby miesto takýchto vtípkov radšej poriadne makali, možno by ten software za niečo stál.