Zavřít reklamu

Již za pár týdnů vyjde český překlad knihy Jony Ive – génius stojící za nejlepšími produkty Apple, jež mapuje život designérské ikony a dlouholetého zaměstnance Applu. Jablíčkář vám nyní ve spolupráci s vydavatelstvím Blue Vision nabízí exkluzivní pohled pod pokličku chystané knihy – kapitolu s názvem „A tým“…


Jobsův plán vnést po svém návratu k Applu do týmu trochu vzruchu byl stejně tak přímočarý, jako jeho plány na zjednodušení portfolia. Chtěl provést omezení takovým způsobem, aby se „A tým“, tedy nejlepší designéři, technici, programátoři a obchodníci týmu, mohli soustředit jen na výrobu inovativních produktů.

Jobs už důvěřoval svým manažerům ze společnosti NeXT, ale teď se rozhlížel po stávajících talentech v Applu a možnostech jejich dosazení na příslušné pozice. Přehled lidí, který si vedl, měl za následek uspořádání organizační struktury Applu. Jobs trval na jasné hierarchii, odshora až dolů. Každý ve firmě měl vědět, pod koho spadá a co se od něj očekává.

Jak řekl Jobs magazínu Business Week: „Všechno se zjednodušilo. To byla jedna z mých manter – soustředění a jednoduchost.“

Během procesu revidování produktů i zaměstnanců si dojednal Jobs schůzku s pěti nebo šesti špičkovými analytiky a žurnalisty, kteří se zabývali Applem. Chtěl jim vysvětlit svá nová pravidla hry.

„Specificky zdůrazňoval, že se chce vrátit k uspokojování potřeb svých klíčových zákazníků, a tvrdil, že Apple ztratil na trhu pevnou půdu pod nohama, protože se snažil být pro každého vším, místo aby se zaměřil na skutečné potřeby svých zákazníků,“ říká Tim Bajarin, analytik z Creative Strategies, který se jednání zúčastnil. „Stejně tak poukazoval na skutečnost, že Apple originálními Mac OS a hardwarovými designy vytvořil nový prostor a teď může učinit z průmyslového designu základní strategii Applu na cestě vpřed.“

Bajarin byl v tomto směru skeptický.

„Na můj první dojem měl Apple tolik problémů, že jsem si neuměl představit, jak by se průmyslový design mohl stát klíčovou součástí záchranné strategie Applu,“ vybavuje si Bajarin. „Současně mi dělalo starosti, že s ohledem na vážnou finanční situaci bylo zapotřebí, aby jakákoliv akce stála na pevných základech a měla rychlý dopad.“

Bajarin si vzpomněl na další věc: „Také si vzpomínám, jak jsem lidem kolem sebe říkal, že nemají podceňovat Steva Jobse a jestli někdo může Apple zachránit, tak je to Jobs.“

Bez ohledu na jeho slova, že vrátí Apple na pozici na designu postavené firmy, Jobs nenavštívil studio průmyslového designu okamžitě. Brunnerova strategie umístit studio mimo hlavní areál se ukázala téměř jako kontraproduktivní, protože se Jobs, aniž by si vůbec uvědomoval, co už má k dispozici, pustil do hledání špičkového designéra mimo firmu.

Vážně uvažoval o tom, že přivede zpět svého dávného designérského partnera Hartmuta Esslingera z frog designu, který pracoval pro NeXT. Obrátil se na Richarda Sappera, který vytvořil notebook IBM Thinkpad, a překvapivě i na designéra aut Giorgetta Giugiara, jehož angažmá v Applu o pět let dřív nepřineslo žádný výsledek. Jobs též uvažoval o proslulém italském architektovi a designérovi Ettoreovi Sotsassovi, jenž v šedesátých letech katapultoval do čela průmyslového designu firmu Olivetti.

Někdy v této době Jonymu Iveovi došlo, že jeho tým je v ohrožení a že musí svému novému šéfovi ukázat, co jeho dílna dokáže. Dal dohromady brožurky, které prezentovaly jejich nejlepší designovou práci. Přidal elegantní prospekty s koncepty vývoje designového jazyka Applu, který se, společně s průsvitným přístrojem eMate, právě vydal odvážným novým směrem. „Vytvořili jsme malé knížečky, které prezentovaly schopnosti týmu,“ říká jeden z bývalých týmových designérů. „Myslím, že to sehrálo velkou roli v tom, jak Steve Jobs vnímal tým i jeho schopnosti.“

Když se Jobs konečně vydal na prohlídku designového studia Applu, byl šokován kreativitou i přísnou disciplínou. Studio bylo plné atraktivních modelů, jež byly pro předchozí vedení příliš odvážné, než aby je bral v úvahu. Stejně tak si Jobs nemohl nevšimnout CNC frézek a začínající skupiny používající počítačem řízený design (CAD).

Ale nejdůležitější bylo, že si vytvořil vztah s nepříliš výřečným Jonym, který později řekl, že si s Jobsem ihned padli do oka. „Diskutovali jsme přístupy k formám a materiálům,“ vybavuje si Jony. „Byli jsme na stejné vlnové délce. Najednou mi došlo, proč mám tu firmu tak rád.“

Jobs se rozhodl, že skupinu průmyslového designu ponechá beze změny a Jony bude v čele. Původně chtěl, aby Jony spadal pod Rubinsteina, šéfa hardwaru. (Nakonec se to změnilo, když se design stál nezávislou divizí.) I když Jony spadal pod Rubinsteina, v příštích několika měsících začali Jony a Jobs společně chodit na oběd. Jobs také navštěvoval designové studio, často se zde zastavil až na konci dne.

„Chodil k nám pořád,“ říká bývalý člen designového týmu. „Většinou docházel za Jonym, ale také ho zajímalo, co se děje.“ Časem se z Jobse stal téměř inventář.

.