Je tomu 38 let, co byla založena dnes nejhodnotnější společnost světa, Apple Inc., dříve Apple Computer. Její založení je nejčastěji spojováno jen s dvojicí Steve Jobs a Steve Wozniak a mnohem méně se mluví o třetím zakládajícím členovi, Ronaldu Waynovi. Waynovo působení ve firmě bylo velice krátké, trvalo pouhých 12 dní.
Když odcházel, nechal si za svůj desetiprocentní podíl vyplatit 800 dolarů, dnes by měl hodnotu 48 miliard. Wayne za svou krátkou dobu v Applu nicméně přispěl svou troškou do mlýna. Je třeba autorem prvního loga společnosti a také sepsal zakladatelskou listinu. Je také nutno zmínit, že Wayna si vybral sám Jobs, kterého znal z Atari, i pro jeho schopnosti řešit neshody.
V rozhovoru pro NextShark, který poskytl loni v září, Ronald Wayne poodhalil, jak se některé věci udály a jak na ně pohlíží dnes. Jeho rychlý odchod z Applu byl dle jeho slov pragmatický a pro něj v té době rozumný. Měl předtím vlastní firmu, která zkrachovala, z čehož si odnesl patřičné zkušenosti. Když si uvědomil, že by se případný neúspěch obrátil finančně proti němu, jelikož Jobs ani Wozniak nebyli tenkrát zrovna při penězích, raději ze všeho couvl.
Když byla smlouva hotová, Jobs šel a udělal přesně to, co udělat měl. Získal zakázku s firmou jménem Byte Shop, že jim prodá určitý počet počítačů. A potom šel a opět udělal to, co udělat měl – půjčil si 15 000 dolarů na materiál potřebný k výrobě objednaných počítačů. Zcela patřičné. Problém byl, jak jsem se doslechl, že Byte Shop měl příšernou reputaci, co se týkalo placení svých účtů. Kdyby se to celé nepovedlo, jak se splatí těch 15 000 dolarů? Měli peníze? Ne. Bylo by to na mně? Ano.
V devadesátých letech, v době, kdy se Apple potácel nad propastí, udělal Wayne další špatné rozhodnutí týkající se Applu. Prodal původní zakladatelskou listinu za poměrně nízkou cenu 500 dolarů. O skoro 19 let později se tato listina objevila v aukci a byla vydražena za 1,8 milionu dolarů, tedy 3600násobek ceny, za kterou se jí Wayne zbavil.
Téhle věci z celého mého příběhu kolem Applu opravdu lituji. Tu listinu jsem prodal za 500 dolarů. To bylo před 20 lety. Byla to ta samá listina, která se prodala na aukci před asi dvěma lety za 1,8 milionu. Toho lituji.
Wayne se však profesně potkal s Applem, konkrétně se Stevem Jobsem, o mnoho let později. Bylo to zrovna v době, kdy společnost vyvíjela iPhone. Wayne pracoval ve společnosti LTD, jejíž vlastník vyvinul čip, který umožňoval manipulaci s objekty prostřednictvím dotykového displeje tak, že se objekt pohyboval přesně podle pohybu prstu, například při manipulaci s obrázky nebo s jezdcem na zamčené obrazovce. Steve Jobs chtěl, aby Wayne přiměl tohoto člověka k prodeji své společnosti i s jeho patentem, po kterém toužil. Byl to jeden ze vzácných momentů, kdy někdo řekl Stevovi „ne“.
Řekl jsem, že to neudělám, ale že s ním promluvím o exkluzivním licencování této technologie Applu – žádná jiná počítačová společnost by k tomu neměla přístup –, ale nebudu ho povzbuzovat k tomu, aby svou společnost prodal, protože nic jiného neměl. A tím to skončilo. Musím dnes uznat, že moje rozhodnutí bylo pravděpodobně špatné. Ne že by byl špatně můj filozofický koncept, ale měl jsem tomu člověku dát možnost se rozhodnout sám.
S Jobsem si ostatně zažil i několik epizod předtím. Například vzpomíná, jak ho Jobs pozval na představení iMacu G3. Společnost mu zaplatila letenku i hotel a zdálo se, že Jobs má nějaký zvláštní důvod, proč tam Wayna chce. Po představení strávili chvíli na připraveném banketu, pak nasedli do auta a jeli do hlavní budovy Applu, kde se na oběd připojil i Steve Wozniak a po společenské konverzaci mu popřál příjemnou cestu domů. To bylo vše a Wayne dodnes nechápe, co celá ta akce měla znamenat. Celá ta epizoda podle něj ke Stevovi vůbec neseděla. Ostatně na osobnost Jobse vzpomíná následovně:
Jobs nebyl diplomat. Byl to ten typ člověka, který si hrál s lidmi jako se šachovými figurkami. Vše, co dělal, dělal s velkou vážností a měl všechny důvody věřit, že měl naprostou pravdu. Což znamená, že pokud se váš názor od jeho lišil, tak jste pro to měli mít sakra pádné argumenty.