Ondřej Holzman „Končíme, vyhlásili jsme bankrot.“ Takovým způsobem překvapil Apple 6. října šéf GT Advanced Technologies, společnosti, jež měla do Cupertina dodávat ve velkém safír. Zdá se, že být partnerem Applu má jen dvě cesty: masivní úspěch, nebo totální úpadek.
Námluvy mezi Applem a GT probíhaly podle všeho zhruba takto: „Tady jsou podmínky, které buď přijmete, nebo pro nás safír vyrábět nebudete.“ GT se nakonec nechalo zviklat potenciálními miliardovými zisky a na zcela nevýhodné podmínky přistoupilo. Jenže došlo na pravý opak, než bylo koupání se v penězích – bankrot společnosti. To je tvrdá realita, se kterou musíte počítat, pokud se spojíte s Applem.
Dokonalou ilustraci přináší právě aktuální případ GT Advanced Technologies, který poukazuje na milimetrově přesný, byť velice drsně seřízený zásobovací řetězec. Apple si v něm píská a z pozice síly dokáže své partnery donutit k odsouhlasení pro něj velice výhodných, byť ve finále často jen stěží splnitelných podmínek. Pak stačí sebemenší zaváhání a je konec. Jakmile nepřichází očekávané výsledky, Tim Cook odvrací zrak a hledá jiného, „spolehlivějšího“ partnera.
Ber, nebo nech být
Byl to právě současný výkonný ředitel kalifornské firmy, který v předchozích letech ještě v roli provozního ředitele sestavil dokonale fungující řetězec výrobců a dodavatelů všemožných komponentů pro jablečné produkty, které pak Apple dokáže jen za pár desítek hodin či několik málo dnů po jejich představení dostat až do rukou zákazníků. Je potřeba, aby vše fungovalo, a v Cupertinu vždy drželi veškeré smlouvy a partnerské závazky pod pokličkou.
[do action=“citace“]Celý plán byl od začátku odsouzen k tragickému konci.[/do]
Až před rokem jsme mohli unikátně nahlédnout do kuchyně tohoto úspěšného byznysu. Apple v listopadu 2013 podepisuje obří smlouvu s GT Advanced Technologies, chystá se vybudovat obří továrnu na safír a zároveň vytvořit v Arizoně stovky pracovních míst. Posuňme se však jen o rok dopředu: je říjen 2014, GT vyhlašuje bankrot, stovky lidí přicházejí o práci a masová výroba safíru je v nedohlednu. Rychlý konec potenciálně výnosné spolupráce pro obě strany není v konečném zúčtování natolik překvapivý, jak ukážou v bankrotovém řízení zveřejněné dokumenty.
Pro Apple to jsou víceméně jen samé nepříjemnosti. Zatímco v Asii, kde působí drtivá většina jeho dodavatelů, operuje v klidu a mimo pozornost, spojenectví s GT Advanced Technologies z New Hampshiru si od začátku berou pod drobnohled média i veřejnost. Plán mají tyto dvě společnosti vskutku smělý: vybudovat přímo ve Spojených státech obří továrnu, která vyprodukuje 30krát více safíru než jakákoliv jiná továrna na světě. Jde přitom o jeden z nejtvrdších materiálů na zemi, který vyrábí synteticky v pecích rozžhavených na zhruba dva tisíce stupňů Celsia a je pětkrát dražší než sklo. Podobně náročné je také jeho následné zpracování.
Celý plán byl ale od začátku odsouzen k tragickému konci. Podmínky, jež si Apple nadiktoval, byly prakticky nesplnitelné a je s obrovským podivem, že podobné smlouvy mohli manažeři GT vůbec podepsat.
Na druhou stranu se tím jen potvrzují vyjednávací schopnosti Applu a také jeho silná pozice, kterou dokáže beze zbytku využít ve svůj prospěch. V případě GT přenesl Apple prakticky veškerou zodpovědnost na druhou stranu a sám z tohoto partnerství mohl jen profitovat. Maximální zisk, to je jediné, co manažery v Cupertinu zajímá. O tom, že jejich partneři operují na hranici krachu, odmítají vést debaty. Při jednáních s GT údajně uvedli, že se jedná o standardní podmínky, které má Apple uzavřené s dalšími dodavateli, a víc se celá záležitost nerozváděla. Ber, nebo nech být.
Pokud by na ně GT nepřistoupilo, našel by si Apple jiného dodavatele. Přestože byly podmínky nekompromisní a GT, jak se později ukázalo, přinesly zkázu, vsadilo vedení do té doby především v oblasti solárních článků působící společnosti vše na jednu kartu – atraktivní spolupráci s Applem, která sice přináší obrovské riziko, ale také potenciální miliardové zisky.
Na papíře sen, v realitě fiasko
Začátek amerického spojenectví, kterým by Apple také potvrdil svá slova o záměru vrátit výrobu zpět na území Spojených států, nevypadal tak špatně – minimálně ne na papíře. GT mimo dalších aktivit vyrábělo pece pro produkci safíru a Apple si ho poprvé všiml v únoru 2013, kdy ukázal safírové sklo na displeji iPhonu 5, jež bylo odolnější než Gorilla Glass. V té době Apple využíval safír pouze pro pokrytí senzoru Touch ID a čoček fotoaparátu, i tak ale spotřebovával celou jednu čtvrtinu veškerého celosvětově vytvořeného safíru.
V březnu téhož roku GT Applu oznámilo, že vyvíjí pec, jež by dokázala vytvářet safírové válce o hmotnosti 262 kilogramů. To byla dvojnásobná velikost oproti dosud vyráběným objemům. Výroba ve větších velikostech by pochopitelně znamenala více displejů a nezanedbatelné snížení cen.
Podle dokumentů zveřejněných v bankrotovém řízení měl Apple původně zájem o nákup 2 600 pecí, v nichž by safír vyráběl. Jenže na začátku léta došlo k zásadnímu obratu, protože Apple nemohl najít firmu, která by mu safír vyráběla. Několik jich oslovil, ale představitel jedné z nich uvedl, že za nadiktovaných podmínek od Applu by jeho firma nedokázala na výrobě safíru profitovat.
Apple se proto obrátil přímo na GT, aby vedle pecí vyráběla i samotný safír, a jelikož měl údajně problém také se 40% marží, již GT za pece požadovalo, rozhodl se, že změní taktiku. Nově nabídl GT půjčku ve výši 578 milionů dolarů, za které by newhampshirská firma postavila 2 036 pecí a provozovala továrnu v Mese ve státu Arizona. Přestože bylo ve smlouvách spoustu pro GT nevýhodných podmínek, kdy by například nesmělo prodávat safír nikomu jinému než Applu, nabídku společnost přijala.
Ve prospěch Applu
GT zažívalo propad zejména svého byznysu se solárními články, a tak se výroba safíru jevila jako zajímavá možnost, jak i nadále vydělávat peníze. Výsledkem byla smlouva podepsaná posledního říjnového dne roku 2013. Od dohody s Applem si GT slibovalo, že v roce 2014 více než zdvojnásobí své příjmy a ze safíru mu bude pramenit zhruba 80 procent celoročních příjmů, zatímco dosud to byl jen jejich zlomek. Jenže hned od začátku se objevily problémy.
[do action=“citace“]Jediný velký válec safíru trvalo vyrobit 30 dní a stál zhruba 20 tisíc dolarů.[/do]
Apple za safír nabídl menší částku, než GT plánovalo, a odmítl ustoupit, takže GT mu prodávalo safír se ztrátou. Z právě podepsaných smluv navíc vyplývalo, že mu hrozí pokuta 650 tisíc dolarů, pokud nechá některou z pecí stojících 200 tisíc dolarů využívat jinou společnost, pokuta 640 tisíc dolarů, pokud prodá 262kilogramový krystal konkurenci, a pokuta 320 tisíc dolarů za každé pozdní doručení krystalu (nebo 77 dolarů za milimetr safíru). Apple přitom mohl svou objednávku kdykoliv zrušit.
Za každé porušení mlčenlivosti, tedy prozrazení smluvních vztahů mezi oběma stranami, hrozila GT další pokuta ve výši 50 milionů dolarů. Apple opět žádný takový zákaz neměl. Na četné dotazy GT, týkajících se jasně ve prospěch Applu hrajících bodů, bylo kalifornskou společností odpovídáno, že se jedná o podobné podmínky jako u jejích ostatních dodavatelů.
Smlouva byla podepsána jen pár dní poté, co z pece GT poprvé vylezl 262kilogramový monokrystalický safír. Tento válec byl však tolik popraskaný, že se vůbec nedal použít. GT nicméně Applu tvrdilo, že se kvalita zvýší.
Pro velkovýrobu safíru GT okamžitě najalo 700 zaměstnanců, což se událo v takové rychlosti, že na konci jara letošního roku více než stovka nejnovějších členů týmu pořádně nevěděla, komu se má zodpovídat, jak prozradil bývalý manažer. Další dva bývalí pracovníci uvedli, že se nikterak nekontrolovala docházka, a tak si mnozí svévolně brali volno.
Na jaře manažeři GT schválili neomezené přesčasy, aby se pece naplnily materiálem pro tvorbu safíru, jenže v té chvíli ještě nebylo postaveno dostatečné množství pecí, což opět vyústilo v chaos. Podle dvou bývalých zaměstnanců mnoho lidí nevědělo, co má dělat, a pouze chodilo po továrně. Mnohem větším problémem ale nakonec bylo samotné gró celé spolupráce – výroba safíru.
Jediný velký válec safíru trvalo vyrobit 30 dní a stál zhruba 20 tisíc dolarů (přes 440 tisíc korun). Podle zdrojů obeznámených s provozem Applu navíc byla více než polovina safírových válců nepoužitelná. V továrně v Mese pro ně dokonce bylo údajně vytvořeno speciální „pohřebiště“, kde se nepoužitelné krystaly hromadily.
Provozní ředitel GT Daniel Squiller v bankrotovém řízení uvedl, že jeho společnost ztratila tři měsíce výroby kvůli výpadkům proudu a zpožděním ve výstavbě továrny. Dodávky proudu i výstavbu továrny měl zajišťovat Apple, ale ten věřitelům GT sdělil, že společnost zkrachovala kvůli špatnému řízení, nikoliv výpadkům proudu. Na toto vyjádření GT reagovalo, že se jedná o záměrně zavádějící či nepřesné komentáře.
Produkce safíru se nedaří
K bankrotu ale dovedla GT také jiná věc, než jen výpadky proudu či špatné vedení. Na konci dubna Apple pozastavil svou poslední část půjčky ve výši 139 milionů dolarů, protože GT podle něj nesplnilo výstupní kvalitu safíru. V bankrotovém řízení pak GT vysvětlovalo, že Apple neustále měnil specifikaci materiálu a že muselo na provoz továrny vynaložit ze svého 900 milionů dolarů, tedy více než dvojnásobek částky doposud půjčené od Applu.
Představitelé GT navíc tvrdí, že zodpovědnost za konec arizonské továrny nese také Apple a město Mesa. První fáze konstrukce totiž byla dokončena až v prosinci 2013, což nechalo na fungování v plném provozu jen šest měsíců. Zároveň měly zásadní tříměsíční výpadek způsobit již zmíněné výpadky proudu, kdy Apple údajně odmítl zajistit záložní zdroje energie.
Proto se 6. června výkonný ředitel GT Thomas Gutierrez sešel se dvěma viceprezidenty Applu, aby jim oznámil, že v produkci safíru jsou zásadní potíže. Předložil dokument nazvaný „Co se stalo“, v němž bylo uvedeno 17 problémů jako například nesprávné zacházení s pecemi. V dopisu Applu věřitelům se dále uvádí, že Gutierrez do Cupertina prakticky přijel přijmout vlastní porážku. Po této schůzce GT přestalo vyrábět 262kilogramové krystaly a zaměřilo se na 165kilogramové, aby byl proces úspěšný.
Když se produkce takového safírové válce zdařila, byla použita diamantová pila, která nařezala 14 palců tlusté cihličky ve tvaru dvou nových telefonů, iPhonu 6 a iPhonu 6 Plus. Cihličky by se pak podélně rozřízly, aby se z nich mohl vytvořit displej. GT ani Apple sice nikdy nepotvrdily, zda se měl safír skutečně použít v nejnovější generaci iPhonů, ale s ohledem na objemy safíru, jež Apple v krátkých termínech žádal, je to velice pravděpodobné.
Aby toho však nebylo málo, v srpnu se podle jednoho bývalého zaměstnance objevil vedle samotné výroby ještě jeden velký problém, najednou se totiž ztratilo 500 safírových cihliček. O pár hodin později se zaměstnanci dozvěděli, že manažer tyto cihly místo k odbavení odeslal k recyklaci a kdyby se je GT bývalo nepodařilo dostat zpět, přišlo by o stovky tisíc dolarů. Už v tu chvíli nicméně bylo jasné, že se safír nestihne dostat na displeje nových „šestkových“ iPhonů, které šly do prodeje 19. září.
Apple se ale safíru přesto nevzdal a z pecí v Mese chtěl nadále dostat jeho co největší množství. V dopise věřitelům později uvedl, že od GT dostal ze slíbeného objemu pouhých 10 procent. Lidé blízcí provozu GT nicméně uvádějí, že se Apple choval coby odběratel velmi nekonzistentně. Někdy přijímal cihly, které pár dní předtím kvůli nízké kvalitě odmítl a podobně.
Končíme, zbankrotovali jsme
V prvním zářijovém týdnu letošního roku GT oznámilo Applu, že má zásadní problém s cash-flow, a žádalo po svém partnerovi, aby mu vyplatil poslední 139milionovou část půjčky. Zároveň GT údajně chtělo, aby Apple od roku 2015 začal platit za dodávky safíru více peněz. Apple měl 1. října nabídnout GT 100 milionů dolarů z původních 139 milionů a odložit splátkový kalendář. Zároveň měl ještě letos nabídnout vyšší cenu za safír a diskutovat o zvýšení ceny pro rok 2015, v němž by si zároveň mohlo GT otevřít dveře pro prodávání safíru dalším společnostem.
[do action=“citace“]Manažeři GT se Applu báli, a tak mu o bankrotu neřekli.[/do]
Obě strany se dohodly, že vše prodiskutují osobně 7. října v Cupertinu. Krátce po sedmé hodině ráno 6. října ovšem zazvonil viceprezidentovi Applu telefon. Na druhé straně byl výkonný ředitel GT Thomas Gutierrez, který mu oznámil špatnou zprávu: jeho společnost před 20 minutami ohlásila bankrot. V tu chvíli zřejmě v Applu o plánu vyhlásit bankrot, který již GT i stihlo provést, slyšeli poprvé. Podle zdrojů z GT se totiž jeho manažeři báli, že by se jim Apple snažil plán překazit, a tak mu ho s předstihem nesdělili.
Provozní ředitel Squiller tvrdí, že vyhlášení bankrotu a požádání o ochranu před věřiteli byl pro GT jediný způsob, jak by se vyvázala ze smluv s Applem a měla šanci na vlastní záchranu. Právě u Squillera spolu s výkonným ředitelem Gutierrezem se ovšem také řeší, zda nebyl tento scénář naplánovaný delší dobu.
Nejužší vedení o finančních potížích jistě vědělo a právě dva zmínění činovníci GT několik měsíců před vyhlášením bankrotu začali systematicky prodávat své akcie. Gutierrez prodával akcie vždy na začátku května, června a července, Squiller se pak zbavil akcií za více než milion dolarů poté, co Apple odmítl vyplatit poslední část půjčky. GT nicméně tvrdí, že šlo o plánované prodeje a nikoli o nepromyšlené, impulzivní kroky. Přesto je však jednání manažerů GT minimálně diskutabilní.
Po oznámení bankrotu akcie GT raketově dopadly na dno, což z trhu prakticky vymazalo do té doby téměř půldruhé miliardy dolarů hodnotnou společnost. Apple oznámil, že se i nadále hodlá safírem zabývat, ale zatím není jasné, kdy se k jeho masové produkci opět uchýlí a jestli k tomu v nejbližších letech vůbec dojde. Zveřejněné dokumenty z případu GT Advanced Technologies mu totiž mohou znepříjemnit a ztížit jednání s dalšími potenciálními partnery, kteří nyní budou po tragickém konci safírového producenta mnohem ostražitější. I to byl ostatně důvod, proč Apple u soudu výrazně bojoval, aby bylo zveřejněno co možná nejmenší množství tajných dokumentů.
Pěkný článek, děkuji za něj.
Proč proboha otevírali továrnu na safír bez zkušeností a ještě kývli na nevýhodnou smlouvu? Nesedí mi podmínky, nepřijmu je. Tečka. To, že Apple odebíral i zmetky a podruhé ne je celkem pochopitelné. Jakmile mají nedostatek safíru, který mají podle smlouvy obdržet, pokusí se využít co jde.
Super napsaný. I pro finančního analfabeta, jako jsem já, srozumitelné. Jen tak dál, Ondřeji :-)
BTW Apple už mi najednou nepřipadá, jako sluníčková firma plná technologických nadšenců a filantropů (red) (green) (rainbow). Nakonec jde vždycky o byznys..
To jste byl řádně naivní.
Spíš neřádně..
Takže si to shrneme: někomu podepíšu výrobu něčeho co neumím v množství na které nemám lidi…. A ten s kým tu smlouvu podepíšu je po tom co to nedokážu ten zlý diktátor který za to může?
Z druhé strany – mám zajistit výrobu něčeho co chci a vidím že partner s kterým jednám nemusí být moc solidní. (Což třeba dokazuje prodej akcií vedením před krachem) Plně chápu přístup Apple.
Najdolezitejsia otazka – na iphonoch nemame safir pretoze ho GT nestihla vyrobit alebo preto ze to Apple nakoniec nechcel?
Tenhle „jdemepřesmrtvoly“ a „ziskbudejenomnáš“ princip, dostane dříve, nebo později do obrovských problémů.
1) dodavatel bude snižovat kvalitu, aby byl schopen vyrobit za cenu diktovanou Applem (ukazuje obrovská míra zmetkovosti iPhone 6 i jiných produktů Applu)
2) ve chvíli, kdy budou přeplněny kapacity si dodavatel vybere partnery (odběratele), kteří jim nechají vydělat a budou mít rovnocenný vztah. Apple tak nebude mít de vyrábět
3) několik špatných PR a celé to kouzlo a fanouškovství se začne vytrácet a propad prodejů bude v desítkách %
Jaká to je ta obrovská míra zmetkovitosti? Kolik %?
na to lze jen stěží odpovědět, jelikož tato čísla APPLE, pokud vím, nezveřejňuje, ale stačí se podívat do ipPone.forum.cz kde není výjímkou opakovaná reklamace iP6 – i 3-4x !!!
To je mi argument… To snad ani nestoji za komentar.
Vidim to tak, ze pravda je niekde v strede a kazda strana to vykresluje v lepsom svetle pre seba, ale:
1/ podobne podmienky su zial bezne kdekolvek…
2/ Apple investoval / poskytol peniaze na vyvoj a vyrobu niecoho co nikto doteraz so zadanymi parametrami nevyraba, tak preco by mal suhlasit s tym, ze potencialne by GT predavalo zafir napr. Samsungu?
3/ bola dohodnuta kvalita a bol dohodnuty objem, ktory sa nedokazal splnit, tak ak tomu rozumiem, zacal Apple odoberat aspon polovicny objem safiru
4/ vsetci nadavaju Applu, ze uz nie je inovativny a nerobi revolucie. Ja to vidim tak, ze na zafire stala a padala dalsia revolucia, minimalne v pouziti tohto materialu na velke plochy, tipujem, ze Apple musi nieco s tym spravit aspon v pripade Watch, ked sa to nepodarilo mozno na iPhone 6…
Článek žel neobsahuje další informace, jako např. zasahování Applu do výrobního postupu, do nářadí a dalších součástí celého procesu. Nevím, jestli to bylo psáno zde v jiném článku, nebo na jiném serveru, ale pokud je z něj jen půlka pravdivá, je to docela podivné jednání. Ono pokud mi někdo řekne, ať mu udělám nějaký produkt s nějakými parametry a v néjakém čase a až následně mi řekne, že ho musím dělat konkrétním postupem a já mu řeknu, že pokud budu dělat jak on řekne, ten produkt nebude tak kvalitní a nedodám ho včas a odběratel trvá i tak na svém, je něco špatně. Osobně mi to přide podezřelé a tak nějak mám z toho pocit, že možná ani tak nešlo o safír, nebo jen o safír. Prostě je to vše strašně extrémní a mám z toho pocit, že Apple neměl moc zájem, aby to dobře dopadlo. Chtěl si něco otestovat a ne na své náklady, k tomu jěště účast samotného Města/státu. No, ale to jsou jen spekulace.
Otazka znie, kto pozical GT AT tie peniaze. Ak Apple, tak je to pre dvojnasobna katastrofa pre Apple. Nielen pre peniaze, ale aj preto, ze kazdy teraz vie, ako vyjednava Apple. Manageri GT zarobili na predaji akcii a Applu ostala tovaren so zamestnancami, ktorych nepotrebuje. Len nechapem, preco najprv postavili vyse 2000 peci, ked nemali zvladnutu technologiu vyroby. Mozno do roka budu vediet vyrabat to sklo v dostatocnom mnozstve a pri prijatelnych nakladoch a dalsia generacia iPhonov bude mat zafirove sklo.
Apple o žádné peníze nepřijde, všechno mu musí GTAT splatit. Na umoření dluhu prodá pece, které nikdy nebyly ve vlastnictví Applu. Ani zaměstnanci nyní Applu nezbyly, všechno bylo pod správou GTAT, které je propustilo.
No ak GTAT vyhlasi bankrot, tak to je preto, ze ma vyssie dlhy ako cely majetok. Pece predat moze, len kto ich kupi, ked v nich nevedia vyrabat zafirove sklo. A maju aj dost vela tych peci. Kto kedy bude tolko zafiru potrebovat?
Kdesi som cital, ze zamestnancov neprepustili a Apple prevzal tu tovaren aj so zamestnancami.
Tady je to koukám samej analytik..