Zavřít reklamu
Zprávy

AirPlay 1. díl – Úvod do problematiky

Martin Lévay
12

Aktualizovaná verze kompletního seriálu vychází podruhé z jednoho prostého důvodu. Od prázdnin se ve světě AirPlay reproduktorů dost změnilo. Kdo uvažujete o koupi nového domácího audiosystému pro sebe nebo jako dárek, určitě si celý seriál ohlídejte, bude vycházet třikrát týdně, abyste si mohli přečíst poslední díl ještě těsně před Vánocemi. Na aktualizovaných šest dílů budou navazovat nové, ještě výživnější.

K čemu vůbec je ten AirPlay? Stojí to za to? A za co se u přenosných reproduktorů připlácí? Jak poznám kvalitu? A jaké funkce to nabízí? Upovídaný průvodce světem audiodocků a AirPlay reproduktorových soustav pro mobilní zařízení vás seznámí se světem plastových reprosoustav pro mobilní zařízení.

Repráčky uložené v plastovém těle, místo poctivého tranzistorového zesilovače pár „levných“ integrovaných obvodů a značkový výrobce se ani nechlubí parametry ani výkonem. Někdo si takové reproduktory koupí za deset nebo dvacet tisíc. A přitom neznačková konkurence nabízí více funkcí a několikanásobek výkonu, za zlomek ceny. Pokud chcete investovat do domácího audia, pak právě pro vás je tento seriál. Pokusí se vás zorientovat na trhu audio docků s bezdrátovým přenosem zvuku AirPlay. Čeká vás seznámení s těmi nejlepšími, které lze u nás koupit a ke kterým jsem se dostal.

Zeppelin Air. Ten nejlepší. Oprávněně. Sice stojí balík, ale nemůžete šlápnout vedle.

Raději si pohodlně sedněte, protože tohle povídání o repráčcích v plastu bude mít dílů více než legendární Rambo. Na konci úvodního článku najdete seznam výrobků, o kterých bude řeč v dalších dílech. Nejprve si zodpovíme několik základních otázek:

Stojí to za to?

Ano, stojí. Reproduktory za dvacet tisíc hrají jako reproduktory za dvacet tisíc, jen mají jinou konstrukci a jiné funkce, než jsme zvyklí od klasických high-end sloupových domácích reprosoustav. Spíše než přinést dokonalý stereoefekt mají za úkol „vyplnit“ místnost hudbou z jednoho bodu. Audiofilové by nejraději vyskočili z kůže, ale my, co si nehrajeme na audioprincezny, jsme nadšení z toho, že zvuk je příjemně rozprostřen po celé místnosti a že nezmizí výšky, když se zvednu ze židle a přejdu k oknu.

Plasty nebo dřevo?

Audiofilové tvrdí, že nejlepší materiál na ozvučnici je dřevo. S tím se samozřejmě dá souhlasit. Jde o to, že dřevěné reproduktory umístíme na jedno místo a už s nimi nehýbeme. Ale pokud chceme repro přemístit do jiné místnosti nebo na zahradu do altánku, pak je snadná přemístitelnost hodně velkou výhodou.

Existuje nejlepší varianta?

Říci, že jsou některé z těch repro nejlepší, je nesmysl, to neudělám. Pokusím se ale vždy ke konkrétnímu výrobku napsat můj subjektivní názor, pár technických poznámek a doporučení. Být objektivní při srovnání tolika značek a tak rozdílných výrobků nejde. Tento seriál prosím vnímejte jen jako doporučení od někoho, kdo všechny ty výrobky slyšel, osahal si je a může je srovnat z pohledu použití/výkon/cena.

Striktně neobjektivně

Od roku 1990 se setkávám se zvučením kolem hudebních studií, živého hraní a klubů. Proto si dovolím subjektivně srovnat níže uvedené výrobky a udělat takový zjednodušený výtah z dostupného domácího audia v cenové relaci od 2 000 do 20 000 Kč. Nepůjde o recenzi, jen o sepsání mých poznatků.

Myslím si, že jako muzikant a DJ jsem repráků za svůj život viděl opravdu hodně. Reprosoustavy k mobilním zařízením jsou úplně jiné než ve studiu nebo na koncertním pódiu, o to bylo zajímavější prozkoumat úplně novou oblast zvuku, které pracovně říkám obývákové audio.

Jak to začalo?

V roce 1997 jsem poprvé musel uznat, že reproduktory v plastu mohou hrát opravdu slušně. To když jsem si pustil plastové repráčky od Yamahy YST-M15. Pravda, oproti pětistovce za „noname repro“ Yamahy přišly na dva tisíce korun, ale šlo to poznat. Yamaha sice nehrála tak nahlas jako levnější bezejmenné výrobky, ale zato měla zřetelnější basy a čisté výšky a hlavně nezastřené středy. A když jsem zjistil, „že to jde“, začal jsem chtít více. Skončil jsem u studiových nEar 05, což jsou „near field“ studiové repro k počítači. Near Field znamená, že jsou určeny na poslech z krátké vzdálenosti, což je ve studiu potřeba při míchání zvuků. Mnohokrát jsem je využil při stříhání zvuku pro dabing a pro stříhání videa. A na přehrávání hudby samozřejmě také.

nEar 05, Near Field Monitor je označení pro studiové reproduktory, určené k poslechu na krátkou vzdálenost. To je velmi těžká disciplína důležitá ve studiu.

A co tedy dělají studiové repro?

Správná otázka. Úkol studiových repro je přehrát zvuk tak, jak ho ve studiu zachytily mikrofony. Důvod je prostý – zachovat co nejvíce původní přirozený zvuk všech nástrojů a všech zvuků. Zde můžou vzniknout dvě odchylky. Buďto některá část slyšitelného spektra (zjednodušeně basy, středy a výšky) zní hlasitěji, nebo slaběji než ve studiu. Nám smrtelníkům to může být jedno, ale muzikanti to slyší. Když zavřou oči, dokáží rozeznat, že zvuk vychází z repráků a ne z živého nástroje. Proto existují studiové mikrofony a na druhé straně jsou supervěrné high-end repro v cenách v řádech statisíců. Ale to je liga, která nás nezajímá, takže pojďme zpátky do kategorie obývákové mobilní audio pro náročné.

nEar 05 near field reference monitors.
Chybí equalizer, konektor cinch a 3,5mm jack. Proč?

Víte už, proč u některých aktivních repro nejde ubrat basy a přidat výšky?

Neobjektivní testovací pomůcky

Když si naposloucháte pár oblíbených CD na více sluchátkách a na různých reproduktorech, tak ty zvuky na CD prostě znáte. Víte, jak mají znít. Já si tak naposlouchal alba, která vydali Michael Jackson, Metallica, Alice Cooper, Madonna, Dream Theater a samozřejmě nějaký ten jazz. Všechny uvedené a spoustu dalších jsem si naposlouchal na mých studiovkách, slyšel jsem je na velkých koncertních aparátech, při zkušebnové akustice, ve studiu, ve sluchátkách všech kategorií. V posledních pěti letech jsem měl možnost vyzkoušet dvě desítky domácího audia určeného k počítačům a k přenosným zařízením. Ano, mám na mysli hlavně modely repro s dockem pro iPod a iPhone nebo s AirPlay.

Bose Sound dock, sice nemá AirPlay, ale patří sem zvukem. Nejlepší zvuk u přenosných repro.

Lightning nebo 30pinový konektor

Setkal jsem se s názory, že Lightning konektor vznikl, aby mohl Apple rýžovat peníze z toho, jak musíme obměnit veškeré příslušenství k našim iPhonům a iPadům. Já osobně tam vidím snahu usnadnit manipulaci a nabídnout pohodlí spojené s novým životním stylem, který Apple nabízí. Z více stran vidím tendence co nejvíce dat přenášet bezdrátově a automaticky. Proto souhlasím s tím, že klasický 30pinový konektor už ztratil smysl, protože výstupy video a zvuku lze nahradit mnohem komfortnější Apple TV nebo AirPlay přes Wi-Fi či Bluetooth. V tomto věřím lidem z Applu, že velmi dobře ví, co Lightning konektorem sledují.

Co nejméně přes kabel

Trend je tedy posílat obraz a zvuk bezdrátově na obrazovku i do domácího audia. Proto se zvětšuje poměr bezdrátových domácích audiozařízení ve srovnání s těmi připojitelnými pouze 30pinovým dock konektorem. Donedávna uměla bezdrátově přenést zvuk jen Airport Express, pak přišly Zeppelin Air, JBL s řadou Air, později se přidaly i Bluetooth verze přenosu u levnějších modelů. Společně s uvedením Bluetooth 4.0 však odpadá problém nízkého datového toku a kvalita je srovnatelná s Wi-Fi přenosem, takže Bluetooth verze bezdrátových repro už nemůžeme řadit mezi „horší“. To ani náhodou. Pokud máte iPhone nebo iPad, zvolte raději bezdrátové řešení. Všechna iOS zařízení jsou navržena, aby se používala co nejvíce bezdrátově, konektor by měl sloužit především pro dobíjení akumulátoru.

Jarre AeroSkull. Nářez. Zvukově je to opravdový nářez. Zajděte si poslechnout do prodejny.

AirPlay přes Wi-Fi nebo Bluetooth?

Osobně upřednostňuji Wi-Fi, produktů od Applu mám totiž více. Připojení do AirPlay přes Wi-Fi  umožňuje „vykopnout“ zařízení, které už k Apple TV nebo Airport Express připojené je. Když tedy na Apple TV přehrávám video z iPhonu, stačí vzít do ruky iPad, na iPadu spustit přehrávání videa a když přepnete na iPadu výstup AirPlay na Apple TV, na obrazovce televize se objeví obraz z iPadu a signál z iPhonu je odpojen. Hodně užitečné. U používání AirPlay přes Bluetooth totiž zůstane iPhone připojen a když chci na toto zařízení poslat signál z iPadu, objeví se hláška, že zařízení je již používáno a nedovolí mi ho „převzít“.

Musím vzít zpátky do ruky iPhone, ručně ho odpojit, nebo v iPhonu vypnout Bluetooth. Teprve potom je možno připojit iPad, pokud byl předtím spárovaný, stejně musím do nastavení Bluetooth a znovu zařízení spojit. Ale pokud mám v kanceláři jeden iPad s muzikou a jedno repro s AirPlay přes Bluetooth, pak je Bluetooth pohodové řešení. Existuje možnost přes Bluetooth připojit dvě zařízení současně, ale není to běžné a je lepší na to nespoléhat. Například to umí jeden z modelů handsfree od Jabra, u audiozařízení jsem se s tím zatím nesetkal.

AirPlay na iPhone

Subwoofer a tuner

Proč lepší reproduktory nepoužívají subwoofer, nemají vestavěný tuner a nemají korekce basů a výšek, vysvětlím později.

Slovo závěrem

Nyní všechny tyhle teoretické řečičky uvedeme do praxe. Postupně představím domácí audiozařízení, které znám a o kterém můžu něco říci. Nebudou to recenze s hodnocením, budou to subjektivní fakta a souvislosti, které mají pomoci při výběru. Závěry si už musíte udělat sami.

Postupně jsme si probrali tyto obývákové audiodoplňky:
[related-posts]

Zdroj
Diskuze
Témata: , , , , , , , , ,

Související



Nejčtenější články

.