Touch Bar je zhůvěřilost non plus ultra. Kvůli výkonu a paměti jsem si ho musel pořídit, protože ve stejné CPU-RAM konfiguraci to prostě bez Touch Bar nejde a není dne, abych na něj při práci nezanadával. V lepším případě ho dokážu ignorovat. Co mě drží u Applu je ekosystém, který úspěšně vybudovali a labilní mě v něm. Nechce se mi všechno platit znova.

Není to jen o iPhonech.

Všechny počítače Apple (tedy krom Hackintoshů), se kterými přicházím do styku se při větší zátěži okamžitě přehřívají. Důvod je velmi podobný: Apple musí za každou cenu mít nejtenčí, nejlehčí, … počítač na světě.

A něco podobného platí i o iWatch – moje Garminy vydrží na baterku 2 týdny (když jedu na sekundovou GPS, tak klidně 3 dny chození po horách). Ten kus iWatch 3, který jsem měl půjčený na zkoušku, než jsem se rozhodl pro Garmin se musel i při běžném využití nabíjet prakticky každý den (tady bude důvod technicky jiný, ale v principu stejný – opět je to laděno více na efekt (=kvalita displeje a rychlost odezvy) než na praktickou použitelnost)!

Moje osobní závěry z vývoje po smrti Jobse:
– iPhone jsem přestal používat už před lety (Android se funkčně dotáhl – leckdy iOS předběhl (ovládání českým hlasem, bezkontaktní platby), můžete si vybrat HW podle osobních preferencí, a to mnohonásobně levněji za srovnatelnou UX)
– iWatch jsem ani používat nezačal (po srovnání s Garminem iWatch považuji za módní doplněk pro managery – ano vím, že toto prohlášení je silně subjektivní :) )
– Macy používám výhradně a jen kvůli MacOS, Widle prostě nejsou pro mě stravitelné – ale i tam je HW pokrok v podobě „touchbaru“ až frustrující (každou chvíli si smažu několikaminutovou práci tím, že se můj prst při psaní nebezpečně přiblíží k (bez-)dotykové klávese ESC)