Michal Marek V Silicon Valley se točí skutečně obrovské peníze a poměrně velká část z nich putuje na vědu a výzkum. Mateřská firma Googlu s názvem Alphabet investuje do vývoje autonomních vozidel, prášků prodlužujících život i do robotů s vizáží zvířat, Facebook dělá velké pokroky na poli virtuální reality a umělé inteligence, vyvíjí drony se schopností rozšířit internet v rozvojových zemích a Microsoft investoval velké peníze do holografických brýlí i pokročilého softwaru pro překlad. Zamlčet pak nelze ani investice IBM do vývoje umělé inteligence Watson.
Apple naproti tomu se svými zdroji zachází značně opatrně a jeho výdaje na vědu a výzkum jsou v porovnání s jeho výnosy skoro až zanedbatelné. Firma Tima Cooka investovala do vývoje za fiskální rok 2015 jen 3,5 procenta (8,1 miliardy dolarů) ze svých příjmů ve výši 233 miliard dolarů. To z Applu činí společnost, která ze všech velkých amerických firem investuje do vývoje v relativních hodnotách nejméně. Pro srovnání je dobré uvést, že Facebook do výzkumu investoval 21 procent obratu (2,6 miliardy dolarů), výrobce čipů Qualcomm ještě o procentní bod více (5,6 miliardy dolarů) a holding Alphabet 15 procent (9,2 miliardy dolarů).
V oblasti, kde Apple působí, zastává většina společností názor, že pokud neinvestují značnou část svého příjmu do dalšího vývoje, zákonitě budou předběhnuti konkurencí. V Cupertinu ale tuto filozofii nikdy nezastávali a již v roce 1998 Steve Jobs řekl, že „inovace nemají nic společného s tím, kolik máte dolarů na vědu a výzkum“. V souvislosti s tím spoluzakladatel Applu rád poukazoval na to, že když byl představen Mac, firma IBM utrácela za výzkum stokrát víc peněz než Apple.
Pod Timem Cookem Apple hodně spoléhá na své dodavatele, kteří se v rámci boje o obří zakázky pro Apple předhánějí v tom, co Cookově firmě nabídnou. Osadit budoucí iPhone vlastním čipem, displejem nebo bleskem do fotoaparátu je vidinou, která nesmírně motivuje. Za minulý rok Apple prodal 230 milionů iPhonů a zavázal se, že během následujících dvanácti měsíců vynaloží na nákup komponentů, jako jsou čipy, displeje či čočky do fotoaparátu, neuvěřitelných 29,5 miliardy dolarů, což je oproti minulému roku ještě o 5 miliard dolarů víc.
„Dodavatelé mezi sebou bojují, aby od Applu získaly zakázku, a součástí tohoto boje jsou vyšší výdaje na vědu a výzkum,“ říká Ram Mudambi z Temple University ve Filadelfii, který se zabývá studiem úspěchu firem s nízkými výdaji na vývoj.
Apple si je nicméně vědom toho, že spoléhat se jen na dodavatele není možné, a během posledních tří let výdaje na vývoj přeci jen znatelně zvýšil. V roce 2015 činily takové výdaje již zmíněných 8,1 miliardy dolarů. Rok předtím to přitom bylo jen 6 miliard dolarů a v roce 2013 dokonce jen 4,5 miliardy dolarů. Jedna z největších částek v oblasti výzkumu padla na vývoj polovodičů, což se projevuje u čipu A9/A9X zabudovaném v iPhonu 6s a iPadu Pro. Tento čip je totiž tím nejrychlejším, co současný trh nabízí.
Relativní zdrženlivost Applu v oblasti větších investic dokládají i výdaje na reklamu. I v této oblasti je totiž Apple až pozoruhodně šetřivý. Za poslední čtyři kvartály Apple na marketing vynaložil 3,5 miliardy dolarů, zatímco Google za dobu o kvartál kratší utratil 8,8 miliardy dolarů.
Tim Swift, profesor z další filadelfské univerzity St. Joseph’s, podotýká, že peníze vynaložené na výzkum jsou vyhozené, pokud produkt nikdy neopustí laboratoř. „Produkty Applu provází jeden z nejefektivnějších a nejsofistikovanějších marketingů, jaký jsme kdy viděli. To je druhý důvod toho, proč je Apple vzhledem k výši výdajů na výzkum tou nejproduktivnější firmou.“
No nevím, článek včetně nadpisu vyznívá poněkud pesimisticky (z hlediska investice do výzkumu), ale vychází mi, že je Apple na druhém místě… to není až tak zlé. Absolutní čísla si myslím, že jsou mnohem víc vypovídající, než relativní. Jinak pro lepší srovnání by asi bylo vhodné srovnat i ty relativní hodnoty – u Apple jsou uvedena procenta ze zisku a u ostatních procenta z obratu. Na zmyšlení je, že Apple sám investuje do výzkumu cca 20x více než celá Česká republika (dle rozpočtu MŠMT).
U všech společností jsou uvedena procenta z obratu (=příjmů). Zisk v článku nikde zmíněn není.
Pardon nikoliv zisk, ale prijem… Pokud interpretujete obrat jako prijem (coz je dusledne vzato spatne, protoze tam „hapruje“ vynos), tak ok.
nechtěl byste zmínit i důvody pro toto chování v kombinaci s daňovou optimalizací? Apple neplatí na daních skoro nic či nic díky svému sídlu v Irsku, ale zároveň vůbec nikdo není :) takže ze zisku zůstává celý zisk. (ten je zajímavý pro držitele akcií)
Ostatní firmy mohou zvyšovat náklady s cílem snížit daňový základ. Je to možnost jak trošku proprat peníze ven, ale samozřejmě málokterá firma odkryje karty okolo struktury nákladů, natož podrobnosti o tak citlivé oblasti jako je R&D.
Jobs to řekl přesně. Můžete vrazit 10mld do vývoje nepoužitelného nesmyslu a nic vám to nepřinese. Naproti tomu vrazíte 1mld do smysluplné věci která vám zvýší prodeje a vyděláte majlant. Autonomní auta? Možna za 30 let. Virtuální realita? Masová využitelnost nula nula nic. Holografické brýle? Věc pro pár nadšenců. Ale třeba Touch Force je věc, která vás přiměje utratit 25tisíc korun za novej mobil. A výzkum Touch force stojí zlomek toho co vývoj sraček pro virtuální realitu. Valit prachy do výzkumu neprodejných blbostí není umění. Být vizionář a pochopit, do čeho se vyplatí investovat, to je kumšt. Otázka je, zda současné vedení Applu bude i nadále dostatečně vizionářské.
„Ale třeba Touch Force je věc, která vás přiměje utratit 25tisíc korun za novej mobil.“
Svet se zmenil, … :oD
Mate pravdu, Touch Force je vazne pecka na generovani zisku. Ale ja osobne vidim mnohem vetsi smysl ve vyvoji zamerenem na virtualni realitu nebo autonomni auta. Ne vsechny smysluplne veci musi byt masovou zalezitosti.
Souhlas. Touch Force mě neoslovilo, spíš se těším na opravdové technologické novinky. Steve je pryč, Apple opět zaspí.
Je to jen o tom, jak vy tu vec chcete videt. Pokud ji chcete videt ruzove, jako ted, tak ji tak vidite. Nekdo jiny na to ma mnohem realnejsi pohled. Kdybx platila vyse teorie, tak jezdime stale vsichni na voze tazenem konmi a volame si pres dve plechovky spoejene provazkem. Diky vyvoji se posouváme dal. Vse ostatni je marketingu. Kdyz najdete dostatecne velke stado potencionalnich kupcu, tak prodate cokoli. Jobs je pouze jiny Horst Fuchs. Typickym prikladem je Retina panel. Neco noveho? Vunec ne. Panel, ktery meli vsichni ostatni a v urcite dobe dokonce lepsi. Pro Apple to byl pouze obchodni nazev v te dobe bezneho panelu. Ale dokazal to prodat jako spickovou vlastnost sveho produktu, stejne jako Horst sve noze s technologii NASA. Jaky byl Jobs? Genialni obchodnik, ktery pouue nasel naivni klienty, stejne jako Horst. Proc by investoval zasadne do vyvoje? Byl by hloupy a to on nebyl. Jen nebyl technicky vizionar, jak je mu nespracne prisuzovano, ale obchodni.