Jiří Filip Apple podle nové zprávy organizace Corporate Europe Observatory loni vynaložil více než 8 milionů dolarů (zhruba 190 milionů korun) na lobbing u Evropské unie. V žebříčku technologických gigantů se tím zařadil hned za společnost Meta, která do politického ovlivňování investovala ještě víc. Apple měl navíc během uplynulého roku celkem 76 oficiálních schůzek s europoslanci a vysoce postavenými úředníky Evropské komise – tedy v průměru více než jednu každých pět dní.
Podle zprávy se z technologických firem stala vůbec nejmocnější lobbistická síla v Bruselu, která dnes dohromady utrácí více peněz než farmaceutické či automobilové koncerny. Jen za poslední dva roky vzrostly výdaje digitálního sektoru na lobbing o víc než třetinu – z 113 milionů eur v roce 2023 na 151 milionů eur letos.
Z analýzy vyplývá, že největšími hráči jsou Meta (10 milionů $), následovaná Applem, Amazonem a Microsoftem, kteří utratili shodně kolem 7 milionů $. Co se týče počtu osobních schůzek, nejaktivnější byl Amazon (43 setkání), těsně následovaný Microsoftem (36), Googlem (35), Applem (29) a Metou (27).
Mohlo by vás zajímat
Jen během první poloviny roku 2025 se zástupci těchto pěti firem setkali s vrcholnými úředníky Komise 146krát, což znamená víc než jedno jednání na každý pracovní den. Dalších 232 setkání proběhlo s členy Evropského parlamentu, kde Apple rovněž patřil mezi nejaktivnější společnosti.
Podle zprávy jsou tato čísla pravděpodobně podhodnocená, protože unijní pravidla transparentnosti se vztahují pouze na schůzky s nejvyššími představiteli. Apple se navíc angažuje i v nepřímém lobbingu – je součástí 14 z 15 nejvlivnějších technologických think-tanků, které se na prosazování zájmů firem v EU podílejí.
Aktivity Applu nejsou překvapivé. Firma je v Evropě zapletena do řady antimonopolních sporů a dlouhodobě kritizuje nové regulace, především zákon o digitálních trzích (DMA), který má omezit její moc nad App Storem a dalšími službami. Apple se dokonce netají tím, že by byl nejraději, kdyby byl zákon úplně zrušen.
I když se podobné částky mohou zdát astronomické, v kontextu Applu jde o zanedbatelnou položku. Společnost s ročnými tržbami přes 400 miliard dolarů tak jen potvrzuje, že v Evropě hraje tvrdou hru – a chce si zajistit, aby o jejím podnikání rozhodovali spíš manažeři v Cupertinu než úředníci v Bruselu.
