Apple se v posledních letech staví do role ochránce soukromí. Na tom ostatně staví i své moderní produkty, kdy jsou skvělým příkladem jablečné telefony. Ty se vyznačují uzavřeným operačním systémem v kombinaci se sofistikovaným zabezpečením na hardwarové i softwarové úrovni. Naopak konkurenční technologičtí giganti jsou v komunitě jablíčkářů vnímáni opačně – jsou totiž známi pro sběr dat o svých uživatelích. Data mohou sloužit pro vytvoření personalizovaného profilu konkrétního člověka, díky čemuž je následně jednodušší na něj zacílit konkrétní reklamu, o kterou může mít reálný zájem.
Cupertinská společnost ale razí odlišný přístup a naopak nárok na soukromí označuje za základní lidské právo. Právě důraz na soukromí se proto stal jakýmsi synonymem pro značku jako takovou. Do karet Applu hrají i veškeré funkce, jaké v posledních letech implementoval do svých operačních systémů. Jablíčkáři díky nim mohou maskovat svůj e-mail, IP adresu či zakázat aplikacím sledování uživatele napříč ostatními weby a aplikacemi. Důležitou roli pak také hraje šifrování osobních dat. Není se proto čemu divit, že s ohledem na soukromí se Apple těší solidní oblibě. V komunitě je proto respektován. Bohužel nejnovější poznatky ukazují, že to s důrazem na soukromí možná nebude tak úplně jednoduché. Apple má totiž poměrně zásadní problém a čeká jej nelehké vysvětlování.
Apple sbírá data o svých uživatelích
Nyní se ale ukazuje, že Apple dost možná celou dobu sbírá data o svých uživatelích. Na tom ve finále není vůbec nic špatného – přeci jen gigant má pod sebou rozsáhlé portfolio hardwaru a softwaru a pro jejich optimální fungování je důležité, aby disponoval analytickými daty. V takovém případě se dostáváme k prvotnímu spuštění Apple zařízení. Právě v tomto kroku se systém ptá, zda jakožto uživatelé chcete sdílet analytická data, čímž pomůžete s vylepšením samotných produktů. Každý si v takovém případě může vybrat, jestli data sdílet bude, nebo ne. Klíčové ale je, že tato data mají být zcela anonymní.
Právě v tom se dostáváme k jádru celého problému. Bezpečnostní expert Tommy Mysk totiž zjistil, že ať už vyberete cokoliv (sdílet/nesdílet), analytická data se stejně budou Applu posílat, bez ohledu na (ne)souhlas uživatele. Konkrétně se jedná o vaše chování v nativních aplikacích. Apple má tedy přehled o tom, co vyhledáváte v rámci App Storu, Apple Music, Apple TV, Knihy či Akcie. Kromě vyhledávání je součástí analytických dat také čas, jaký strávíte pohledem na určitou položku, na co klikáte a podobně.
Propojení dat s konkrétním uživatelem
Na první pohled se může zdát, že nejde o nic vážného. Portál Gizmodo ale vyzdvihl poměrně zajímavou myšlenku. Ve skutečnosti se totiž může jednat o velmi citlivá data, obzvláště ve spojení s vyhledáváním položek souvisejících s kontroverzními tématy, jako jsou LGBTQIA+, potraty, války, politika a další. Jak už jsme navíc zmínili výše, tato analytická data mají být kompletně anonymní. Ať už tedy hledáte cokoliv, Apple by neměl vědět, že jste to hledali právě vy.
Jenže tak tomu dost možná není. Podle zjištění Myska je součástí odeslaných dat údaj označený jako „dsld“ neboli „Directory Services Identifier“. A právě tento údaj odkazuje na iCloud účet konkrétního uživatele. Veškerá data lze proto jasně spojit s konkrétním uživatelem.
Úmysl, nebo chyba?
V závěru se proto nabízí poměrně zásadní otázka. Sbírá Apple tato data úmyslně, nebo se jedná o nešťastnou chybu, která podkopává image, jakou si gigant již léta buduje? Je totiž dost možné, že se jablečná společnost do této situace dostala nešťastnou náhodou, respektive hloupou chybou, které si (možná) nikdo nevšiml. V takovém případě se musíme vrátit ke zmiňované otázce, potažmo k samotnému úvodu. Důraz na soukromí je dnes nedílnou součástí jablečné strategie. Apple jej propaguje při každé relevantní příležitosti, kdy navíc tento fakt častokrát převyšuje například hardwarové specifikace či jiné údaje.
Z tohoto úhlu pohledu se zdá být nereálné, aby si Apple léta své práce a positioningu podkopal následným sledováním analytických dat svých uživatelů. Na druhou stranu to ale ještě neznamená, že tuto možnost můžeme zcela vyloučit. Jak se na tuto situaci díváte vy? Jedná se o záměr, nebo chybu?