Filip Novotný Čím více toho někomu naslibujete, tím hůře se vám to může ve výsledku vrátit. Chlapci z Gearbox Software toho v případě Borderlands pro iOS naslibovali vcelku hodně a podle dosavadních recenzí pořádně tvrdě narazili. Pojďme se nyní sami podívat, jak první mobilní Borderlands vlastně dopadlo.
Když na oficiální fórum Gearbox Software prosákla upoutávka na Borderlands Legends, chystanou hru pro systém iOS, zavalila internet vlna nadšení. „It’ll blow your mind,“ stálo v ní. Vývojáři slibovali strategickou střílečku, která obsahuje náhodně generované mise, tisíce různých zbraní a strategický systém krytí před nepřáteli. Dále je tu 36 unikátních schopností a dovedností a nakonec to nejlepší: můžeme si zahrát za oblíbené hrdiny z prvního dílu. Všechno zkrátka nasvědčovalo tomu, že bychom se měli dočkat povedené hry ze světa Borderlands, i když jiného žánru než u předcházejících „velkých“ her. Co se tedy mohlo pokazit? Odpověď se začíná drát na povrch už po pár minutách.
Po efektním intru nás přivítá tutoriál, který nás nechá si osahat hlavní funkce a prvky. Ocitáme se v jakési ohraničené aréně, kde netrpělivě čeká čtveřice hrdinů z prvního dílu série Borderlands. Jsou to berserkr Brick, elementální Lilith, voják Roland a sniper Mordecai. Na rozdíl od ostatních her série nebudeme ovládat pouze jednoho hrdinu, ale všechny čtyři současně. Vtip je v tom, že každá postava má svoje výhody a nevýhody, a tak budeme muset jejich schopnosti umně kombinovat.
Kupříkladu Brick vyniká obrovskou hrubou silou, avšak má velmi omezený dostřel, zatímco Mordecai obsáhne celou arénu, ale nepřežije delší útok nepřátel zblízka. Proto je nutné postavy správně rozmístit a také si dobře načasovat používání schopností. I ty jsou u každého hrdiny unikátní, avšak sdílejí jednu společnou vlastnost: mají cooldown, a tak je můžeme použít jen jednou za určitý čas.
Po tom, co si osaháme ovládání, se na nás postupně začnou valit nepřátelé. U každé arény budou rozděleni do čtyř velkých vln, po jejichž odražení se přesuneme na další obrazovku. Každý z náhodně generovaných úkolů má tyto obrazovky–arény tři až pět a na konci někdy může stát pořádně tuhý boss. Za splnění úkolu dostaneme odměnu v podobě peněz, které můžeme utratit v automatu na lepší výzbroj a výstroj.
To je v kostce vše, co nám můžou Legends nabídnout. A právě tady máme první z problémů, které hru provází: souboje jsou repetitivní a po chvíli omrzí. Dostanete náhodně generovaný úkol, který pochopitelně nezapadá do žádného většího příběhu, rozstřílíte pár opakujících se nepřátel, seberete peníze a možná postoupíte na další level. Není tu nic, co by nás mohlo hnát dál; jedná se o nekonečné a po chvíli nudící střílení, za které však dáte až 5,99 euro. Ve srovnání s velkými tituly série to je samozřejmě velmi nízká částka, na iOS však existuje díky obrovskému počtu uživatelů spousta vynikajících her i s podstatně přijatelnější cenovkou.
Kvalitativně se zkrátka nemůže mobilní verze s těmi konzolovými vůbec srovnávat. První dva díly Borderlands baví možnostmi zkoumání rozsáhlých map, potrhlými NPC a okouzlujícím prostředím. V Legends není nic. Překrásná grafika je ta tam (i když by nejnovější zařízení rozhodně utáhla i něco na pohled snesitelnějšího), úkoly jsou náhodně generované a tudíž nemají žádný smysl a samotný herní princip strategické střílečky celý ten balast jednoduše neutáhne.
K tomu všemu je také možné, že hru ve frustraci odhodíte už při jejím prvním spuštění. Příčinou tomu je špatně vyvážená obtížnost, která je v první misi překvapivě vysoká a postupem času naopak rychle spadne dolů. V pozdější fázi hry je hračka odrazit i ty největší hordy nepřátel a opravdovou výzvou zůstávají jen bossové. Tento fakt samozřejmě na atraktivitě a míře hratelnosti vůbec nepřidá.
Co je na hře nejvíce frustrující, jsou technické problémy, které ji po celou dobu provází. Ovládání postav by mělo v teorii fungovat velmi snadno: hrdinu zvolíme jedním dotykem a druhým ji pošleme na požadované místo na mapě. Teorie je ovšem v tomto případě od praxe na míle daleko. Ve změti, která může v aréně při vyšším počtu nepřátel snadno vzniknout, postavu často jen stěží zvolíme. A i když se to povede, kvůli špatnému pathfindingu pak nemusí náš příkaz vůbec poslechnout. Hrdinové se zasekávají o překážky, o svoje kolegy i o nepřátele, a nebo přímo tvrdohlavě vzdorují, a odmítají se pohnout z místa. Jistě si dovedete představit, jaké to je nemoci ovládat hru ve chvíli nejtužší bitvy. Je to k naštvání. Pořádně k naštvání.
Chvilkové záchvěvy průměrné zábavy pravidelně střídají záchvaty zlosti vůči neohrabanému ovládání a tuposti AI. Pokud má takto vypadat hra na odreagování, daří se jí spíš přesný opak. Pokud tímto výtvorem chtěli vývojáři namlsat hráče ke koupi Borderlands 2, jmenujeme je tímto sebevrahy roku.
Co dodat závěrem? Borderlands Legends se zkrátka nepovedlo. Průměrnou hru by z něj snad mohla učinit dávka patchů, vyčpělý koncept by však ani ty nezachránily. Tento titul bychom nejraději přenechali pouze skalním fanouškům série, všem ostatním doporučujeme raději vyzkoušet původní Borderlands na počítači či některé z konzolí. Čeká na vás skvělá hra, kterou ani tento ostudný výkřik nezastíní.
[app url=“https://itunes.apple.com/cz/app/borderlands-legends/id558115921″]
[app url=“https://itunes.apple.com/cz/app/borderlands-legends-hd/id558110646″]
hrál jsem tohle na xboxu i na ipadu a je to nesrovnatelné, celkově hraní na iOS zařízeních je akorát tak když čekám na autobus nebo chci zkrátit volnou chvíli ale jako primární herní zařízení to rozhodně není.
Bad Piggies nebo The Simpsons mají 5 hvězd za grafiku a tohle dostane 3?
Hodnocení grafiky se neodvíjí podle toho, jestli je ve 2D nebo 3D. Nezávisí ani na počtu polygonů, ale na tom, jak vizuální stránka celkově působí.
aha, no to určitě
hlavně tohle nemuzete srovnavat s konzolovou verzi, sou to uplne rozdilny hry. srovnavat muzete treba deadspace, protoze tady se jedna skoro o tutez hru. tady srovnavate tahovou strategii s fps rpg..
bylo to smerovany na honzu