Filip Novotný Když Google před čtyřmi lety představoval nový operační systém Chrome OS, nabízel moderní, levnou alternativu k Windows nebo OS X. „Chromebooky budou zařízení, která můžete dát svým zaměstnancům, nastartujete je za dvě vteřiny a budou neuvěřitelně levná,“ nechal se slyšet tehdejší ředitel firmy Eric Schmidt. Po několika letech však tento výrok sám Google popřel, když vydal luxusní a relativně drahý laptop Chromebook Pixel. Co tím naopak potvrdil je nečitelnost nové platformy v očích zákazníků.
Podobné nepochopení dlouhou dobu panovalo i v redakci Jablíčkáře, a proto jsme se rozhodli sami otestovat dvě zařízení z opačných konců chromospektra: levný a přenosný HP Chromebook 11 a highendový Google Chromebook Pixel.
Koncept
Pokud bychom chtěli pochopit charakter platformy Chrome OS, mohli bychom ji ilustrativně přirovnat k nedávnému vývoji notebooků od Applu. Je to totiž právě výrobce Macu, který se v roce 2008 rozhodl oprostit od minulosti a vydal v mnohých ohledech revoluční MacBook Air. Z tradičního pohledu na laptopy byl tento produkt výrazně osekaný – chyběla DVD mechanika, většina standardních portů či dostatečně velké úložiště, a tak byly první reakce na MacBook Air v určité míře skeptické.
Kromě jmenovaných změn recenzenti vytýkali například i nemožnost jednoduše bez montáže vyměnit baterii. V řádu měsíců se však ukázalo, že Apple správně odhladl budoucí trend na poli přenosných počítačů a novinky nastolené MacBookem Air se promítly i do ostatních produktů, jako je MacBook Pro s Retina displejem. Projevily se ostatně i u konkurenčních výrobců PC, kteří se od výroby levných a nekvalitních netbooků obloukem přenesli k luxusnějším ultrabookům.
Tak jako Apple viděl optická média jako zbytečný přežitek, uvědomil si neodvratný nástup doby cloudu i jeho kalifornský rival Google. Spatřil potenciál ve svém rozsáhlém arzenálu internetových služeb a přechod na online dovedl ještě o krok dál. Kromě DVD či Blu-ray zavrhl i stálá fyzická úložiště v nitru počítače a Chromebook je tak nežli silnou výpočetní jednotkou spíše nástrojem k připojení do světa Google.
První kroky
Přestože svou funkčností jsou Chromebooky vcelku svérázným druhem zařízení, od zbytku nabídky je na první pohled jen stěží rozeznáme. Většinu z nich bychom mohli s klidným svědomím zařadit mezi windowsovské (nebo linuxové) netbooky, v případě vyšší třídy pak mezi ultrabooky. Svou stavbou se téměř neliší, jde o klasický typ laptopu bez hybridních zvláštností typu oddělitelného či otočného displeje.
Také uživatelé OS X se mohou do určité míry cítit jako doma. Chromebookům totiž nechybí vlastnosti jako magentické odklápění displeje, klávesnice s oddělenými klávesami a funkční řadou na jejím vrchu, velký multi-touch trackpad nebo lesklý povrch displeje. Kupříkladu Samsung Series 3 se pak od MacBooku Air zjevně inspiroval i v designu, a tak nic nebrání tomu se na Chromebooky podívat blíže.
Po prvním odklopení displeje ze všeho nejdříve ohromí rychlost, se kterou jsou Chromebooky schopné spustit systém. Většina z nich to dokáže do pěti vteřin, s čímž se konkurenční Windows ani OS X nemohou rovnat. Probuzení ze spánku je pak na úrovni Macbooků, a to díky použitému flashovému (~SSD) úložišti.
Už přihlašovací obrazovka pak dává najevo specifický charakter Chrome OS. Uživatelské účty jsou zde totiž úzce spjaty se službami Google a přihlášení tak probíhá pomocí e-mailové adresy na Gmailu. To umožňuje kompletně individuální nastavení počítače, zabezpečení dat a uložených souborů. Pokud se navíc daný uživatel přihlašuje na určitém Chromebooku poprvé, veškerá potřebná data se stáhnou z internetu. Počítač s Chrome OS je tak dokonale přenositelným zařízením, který si může každý vždy rychle přizpůsobit.
Uživatelské prostředí
Chrome OS ušel od své první verze velký kus cesty a už neplatí, že je pouhým oknem prohlížeče. Po nalogování do Google účtu se nyní ocitneme na klasické ploše, jakou známe od ostatních počítačových systémů. Vlevo dole najdeme hlavní nabídku, napravo od ní pak zástupce oblíbených aplikací spolu s těmi právě spuštěnými. Opačný roh pak patří různým ukazatelům, jako je čas, hlasitost, rozložení klávesnice, profil aktuálního uživatele, počet notifikací a tak podobně.
Zmiňovaná nabídka oblíbených aplikací je ve výchozím nastavení spíše seznamem nejrozšířenějších online služeb Google. Mezi ty patří kromě hlavní součásti systému v podobě prohlížeče Chrome také mailový klient Gmail, úložiště Google Drive a trojice kancelářských utilit pod názvem Google Docs. Přestože se může zdát, že se pod jednotlivými ikonami skrývají samostatné desktopové aplikace, není tomu tak. Kliknutí na ně totiž otevře nové prohlížečové okno s adresou dané služby. Jedná se v podstatě o zástupce pro webové aplikace.
To ovšem neznamená, že by jejich používání nebylo pohodlné. Zejména kancelářské aplikace Google Docs jsou velice dobrým nástrojem, v jehož případě by separátní verze pro Chrome OS nedávala smysl. Textový, tabulkový i prezentační editor od Googlu jsou po dlouholetém vývoji špičkou mezi konkurencí a ostatně Microsoft i Apple mají v tomho ohledu mnoho co dohánět.
Sílu nejpoužívanějších služeb jako Google Docs nebo Drive navíc skvěle doplňuje samotný prohlížeč, kterému nelze téměř nic vytknout. Najdeme v něm všechny funkce, jež můžeme znát z jeho ostatních verzí, a snad není třeba se o nich zmiňovat. Google pak navíc využil své kontroly nad operačním systémem a začlenil do Chromu i další užitečné funkce. Jednou z těch nejpříjemnějších je možnost přepínání mezi okny pohybem tří prstů po trackpadu, podobně jako se v OS X mění plochy. Nechybí také jemné scrollování se setrvačností a v nadcházejících aktualizacích by měla přibýt také možnost zoomování ve stylu mobilních telefonů.
Díky těmto funkcím je používání webu opravdu příjemné a není složité se po několika minutách přistihnout s desítkou otevřených oken. K tomu se přidá okouzlení z nového, neznámého prostředí a Chrome OS se může jevit jako ideální operační systém.
však pomalu dostavuje vystřízlivění a začínáme objevovat různé problémy a nedostatky. Ať už totiž zrovna počítač používáte jako náročný profesionál nebo ten nejobyčejnější konzument, vystačit si pouze s prohlížečem a hrstkou předinstalovaných aplikací není jednoduché. Dříve či později bude potřeba otevírat a upravovat soubory rozličných formátů, spravovat je ve složkách, tisknout je a tak podobně. A právě to je zřejmě nejslabší místo Chrome OS.
Nejde přitom pouze o práci s exotickými formáty z proprietárních aplikací, problém může nastat už v případě, obdržíme-li e-mailem například archiv typu RAR, 7-Zip nebo dokonce pouhý zaheslovaný ZIP. S těmi si totiž Chrome OS neporadí a bude potřeba použít dedikované online služby. Ty pochopitelně nemusí být uživatelsky přívětivé, mohou obsahovat reklamu či skryté poplatky a zapomenout nemůžeme také na nutnost soubory na webovou službu nahrát a poté znova stáhnout.
Podobné řešení je nutné hledat i u dalších úkonů, jako je například úprava grafických souborů a fotografií. I v tomto případě je možné najít webové alternativy v podobě online editorů. Těch existuje už celá řada a pro jednodušší úkony mohou na menší úpravy stačit, musíme se ale rozloučit s jakoukoli integrací do systému.
Tyto nedostatky do určité míry řeší obchod Google Play, v němž dnes najdeme i řadu aplikací fungujících čistě offline. Patří mezi ně například vcelku povedené grafické a textové editory, čtečky zpráv nebo úkolovníky. Na jednu takovou plnohodnotnou službu ale bohužel připadnou desítky zavádějících pseudoaplikací – odkazů, které kromě ikony ve spouštěcí liště nenabídnou žádné nadstavbové funkce a bez internetového připojení nebudou vůbec fungovat.
Na Chromebooku tak jakoukoliv práci definuje zvláštní trojschizma – časté přepínání mezi oficiálními aplikacemi Google, nabídkou z Google Play a online službami. To pochopitelně není zcela uživatelsky přívětivé z hlediska práce se soubory, které je nutné často přesouvat a střídavě nahrávat do odlišných služeb. Pokud navíc využíváte ještě další úložiště jako Box, Cloud nebo Dropbox, nemusí být hledání toho správného souboru vůbec jednoduché.
Samotný Chrome OS ještě situaci ztěžuje tím, že odděluje Google Drive od lokálního úložiště, jež si zjevně nezasloužilo plnohodnotnou aplikaci. Zobrazení Soubory totiž neobsahuje ani zlomek funkcí, na které jsme zvyklí z klasických souborových manažerů, a v žádném případě se nemůže rovnat dokonce ani webovému Google Drivu. Jedinou útěchou budiž fakt, že noví uživatelé Chromebooků získají na dva roky 100 GB online prostoru zdarma.
Proč Chrome?
Dostatečná nabídka plnohodnotných aplikací a přehledná správa souborů jsou jedním z nejdůležitějších aspektů, které by měl mít ve vínku dobrý operační systém. Pokud jsme se však právě dozvěděli, že Chrome OS vyžaduje velké množství kompromisů a zmatečných oklik, je možné jej vůbec smysluplně používat a doporučit jej navíc i ostatním?
Jako univerzální řešení pro všechny rozhodně ne. Pro určité druhy uživatelů ale může být Chromebook vhodným, dokonce až ideálním řešením. Jedná se o tyto tři případy využití:
Nenáročný uživatel internetu
V úvodu tohoto textu jsme zmínili, že Chromebooky se v mnohém podobají levným netbookům. Tento typ přenosného počítače vždy mířil zejména na ty nejméně náročné uživatele, kterým nejvíce ze všeho záleží na ceně a přenosnosti. Netbooky si v tomto ohledu nevedly úplně špatně, k zemi je ale táhlo mnohdy nekvalitní zpracování, přílišné upřednostňování ceny na úkor výkonu a v neposlední řadě také nepohodlné a příliš náročné Windows.
Tyto problémy Chromebooky nesdílí – nabízí slušné hardwarové zpracování, solidní výkon a hlavně operační systém postavený čistě s myšlenkou té největší kompaktnosti. Na rozdíl od netbooků se nemusíme vypořádávat s pomalými Windows, zpomalující záplavou předinstalovaného bloatwaru či osekanou „startovací“ verzí Office.
Nenároční uživatelé tak mohou zjistit, že jim pro jejich účely Chromebook dokonale stačí. Pokud totiž jde o prohlížení webu, psaní e-mailů a zpracování dokumentů, jsou předinstalované služby Googlu ideálním řešením. V dané cenové relaci tak mohou Chromebooky být lepší volbou nežli klasický PC notebook té nejnižší třídy.
Firemní sféra
Jak jsme zjistili během našeho testování, jednoduchost operačního systému není jedinou výhodou platformy. Chrome OS totiž nabízí jednu unikátní možnost, která kromě těch nejméně náročných uživatelů potěší i zákazníky firemní. Jde o úzké spojení s účtem Google.
Představte si jakoukoliv středně velkou firmu, jejíž pracovníci mezi sebou potřebují neustále komunikovat, pravidelně tvoří reporty a prezentace a čas od času se také musí vypravit mezi své klienty. Pracují na směny a notebook mají jako čistě pracovní nástroj, který nepotřebují mít neustále u sebe. Chromebook je v této situaci naprosto ideální.
Pro e-mailovou komunikaci je možné využít vestavěný Gmail, po stránce instant messagingu a konferenčních hovorů pak pomůže služba Hangouts. Na dokumentech a prezentacích může díky Google Docs spolupracovat třeba celý pracovní tým a sdílení probíhá skrze Google Drive nebo dříve zmiňované komunikační kanály. To vše pod hlavičkou jednotného účtu, díky kterému zůstává celá firma v kontaktu.
Možnost rychlého přidávání, mazání a přepínání uživatelských účtů navíc umožňuje naprostou přenositelnost Chromebooku – když někdo potřebuje pracovní počítač, jednoduše si vybere jakýkoliv momentálně volný kus.
Školství
Třetí sférou, v níž je možné Chromebooky vhodně využít, je vzdělávání. Tato oblast může teoreticky těžit z výhod uvedených v předcházejících dvou sekcích a dále z několika dalších.
Chrome OS přináší velké výhody zejména pro základní školy, kde není systém Windows zcela vhodný. Pokud učitel upřednostňuje klasický počítač nad dotykovým tabletem (třeba kvůli hardwarové klávesnici), vyhovuje operační systém od Googlu díky své bezpečnosti a relativní jednoduchosti používání. Nutnost spolehnout se na webové aplikace je v rámci školství paradoxně výhodou, jelikož není nutné sledovat „zaplavování“ společných počítačů nežádoucím softwarem.
Dalšími pozitivními faktory jsou nízká cena, rychlé spouštění systému a vysoká přenositelnost. Podobně jako v případě byznysu je tak možné Chromebooky ponechávat v učebně, kde je budou sdílet desítky žáků.
Budoucnost platformy
Přestože jsme si vyjmenovali řadu argumentů, proč by v určitých oblastech mohl Chrome OS být vhodným řešením, ve školství, byznysu ani mezi běžnými uživateli zatím příliš zastánců této platformy nenajdeme. V České republice je tato situace logická vzhledem k tomu, že zde jsou Chromebooky jen velmi těžko k dostání. Situace ale není nikterak dobrá ani v zahraničí – ve Spojených státech jej aktivně (tzn. online) používá maximálně 0,11 % zákazníků.
Na vině nejsou pouze samotné nedostatky, ale také přístup ze strany Googlu. Aby se tento systém stal více populárním ve zmiňovaných třech sférách nebo dokonce mohl pomýšlet na výlet mimo ně, potřeboval by ze strany kalifornské firmy zásadní změnu. V tuto chvíli se totiž zdá, že Google – podobně jako u řady svých dalších projektů – nevěnuje Chromebookům dostatečnou pozornost a nedokáže jej navíc správně uchopit. To se projevuje obzvláště v marketingu, který je velice nevýrazný.
Oficiální dokumentace vykresluje Chrome OS jako systém „otevřený pro všechny“, strohá webová prezentace jej však nedokáže více přiblížit a Google se ani v ostatních médiích nesnaží o jasnou a cílenou propagaci. To vše pak ještě zkomplikoval vydáním Chromebooku Pixel, který je absolutním popřením platformy, jež měla být levnou a dostupnou alternativou Windows a OS X.
Pokud bychom měli navázat na paralelu z úvodu tohoto textu, Apple a Google mají na poli přenosných počítačů mnoho společného. Obě firmy se snaží kontrolovat hardware i software a nebojí se oprostit od konvencí, jež považují za přežité či pomalu umírající. Nesmíme však opomenout také jeden zásadní rozdíl: Apple je oproti Googlu daleko více konsekventní a za všemi svými produkty si stoprocentně stojí. V případě Chromebooků však nemůžeme odhadnout, zda se jej bude Google snažit všemi prostředky protlačit na výsluní, nebo zda jej nečeká přihrádka se zapomenutými produkty v čele s Google Wave.
Nejsem magor, abych si koupil notebook od Googlu, který mi za měsíc řekne, že podpora skončila, protože to vlastně nikdo nepoužívá a už se jim to nevejde do budgetu. Google tímhle chováním jde totálně do p*****. No, už aby to bylo, stýskat se mi nebude.
:D no ty vole to je zase „objektivní“ recenze. Já chápu že někteří z vás jsou naprosto fanatičtí fanoušci applu, ale je takhle jednou napsat opravdu objektivní recenzi? Ale to bych po vás asi chtěl moc že?
A co nebylo objektivní? Abyste zase nebyl jeden z těch pseudoexpertů…
NOVOTNÝ JE ČURÁK