Jiří Filip Videa z iPhonu vypadají skvěle, ale paměť mizí rychleji než ranní káva. Když si člověk zvykne natáčet v 4K, 60 fps a s aktivní stabilizací, pár minut záznamu umí spolknout stovky megabajtů. Jako blogger často řeším dilema, jak udržet kvalitu, a přitom nepřetahovat soubory po kabelu půl dne. Postupem času jsem si vybudoval jednoduchý systém, který šetří místo, čas i nervy.
Druhou částí toho systému je rozumná práce s kompresí. Když potřebuji rychle poslat video přes Messenger nebo e-mail, sáhnu po nástroji typu kompresja wideo, který umí zmenšit soubor tak, aby se po cestě „nerozsypal“, ale zároveň si zachoval slušnou ostrost a plynulost. Důležité je mít pod kontrolou datový tok a rozlišení, ne jen slepě snižovat kvalitu.
Jak si hlídat kvalitu i velikost
Technicky největší vliv má kodek a datový tok. Na iPhonu dává smysl točit do HEVC, protože nabízí lepší kvalitu při menší velikosti než starší H.264. Pokud stříháte na Macu, HEVC dnes zvládá jak Final Cut Pro, tak i iMovie. U speciálních projektů může dávat smysl ProRes, ale počítejte s tím, že velikosti raketově rostou. Krátké záběry v ProResu se hodí, pokud plánujete barevné korekce a náročnější postprodukci; na běžné vlogy je lepší HEVC. Pokud si chcete osvěžit rozdíly mezi formáty a kompatibilitou, doporučuji oficiální přehled Apple k HEIF a HEVC, který srozumitelně shrnuje podporu na různých zařízeních: https://support.apple.com/en-us/HT207022.
U záznamu hraje roli i snímková frekvence. 60 fps působí super plynule, ale dvojnásobně zatěžuje úložiště. Na mluvící hlavu a běžné záběry mi stačí 24–30 fps, 60 fps si nechávám na sport a akci. A pozor na HDR: efektní obraz, ale při sdílení na některé platformy může dojít k nepřesné konverzi barev, takže se vyplatí zkontrolovat náhled.
Mini checklist před sdílením
- Projděte záběry a bez milosti smažte nepovedené dublování.
- Zvažte změnu rozlišení na 1080p, pokud cílová platforma 4K stejně nepodporuje.
- Snižte snímkovou frekvenci u statických scén na 24–30 fps.
- Využijte chytrou kompresi s kontrolou datového toku, ne jen „nejmenší velikost“.
- Exportujte v HEVC, pokud nemáte speciální důvod zůstat u H.264.
Tohle drobné „předletové“ kolečko mi ušetří desítky procent místa, aniž bych si kazil obraz.
Kdy natáčet v 4K a kdy stačí 1080p
4K má smysl, když plánujete ořez, stabilizaci, nebo promítání na větších obrazovkách. Při natáčení rozhovoru do telefonu ale často nepoznáte rozdíl oproti dobře nasvícenému 1080p. Já si rozlišení volím podle výsledného formátu: pokud jde video na sociální sítě, 1080p ve 24–30 fps je moje výchozí volba. U cestovatelských vlogů s detaily krajiny a architektury přepínám do 4K, protože ostrost navíc se projeví i po kompresi. Když se rozhodnu pro 4K, držím datový tok na rozumné úrovni, aby export netrval věčnost a soubor nevyrostl zbytečně o gigabajty.
Cloud a archivace bez chaosu
Lokální paměť je limitovaná, takže dlouhodobě vyhrává promyšlené ukládání. iCloud Fotky jsou pohodlné, ale u větších projektů kombinuji cloud s externím SSD. Mám jednoduchou strukturu složek podle roku a tématu, exporty držím odděleně od zdrojových klipů a u hotových videí přidám textový soubor s poznámkami o kodeku, fps a datovém toku. Když se po půl roce k projektu vrátím, přesně vím, co a proč jsem udělal. A pokud sdílím materiál s někým dalším, posílám nejprve „náhledová“ videa po kompresi a plné verze až ve chvíli, kdy to dává smysl.
If you want to have editing and compression together in one app, try Clideo Video Editor on the App Store – https://apps.apple.com/in/app/clideo-video-editor/id1552262611. On both iPhone and Mac, you’ll get lighter files, faster exports, and a clean library where you won’t get lost. And most importantly, you’ll be able to focus on your stories, not the eternal battle with storage.
Na závěr možná nejdůležitější rada: nesnažte se zachránit špatně nasvícené záběry gigantickým datovým tokem. Kvalitu dělá světlo, stabilní záběr a dobrý zvuk. Správně nastavený workflow s chytrou kompresí jen pomůže, aby se skvělé momenty vešly do kapesního světa bez kompromisů.
