Zavřít reklamu

Uvažovali jste už někdy o tom, jak moc je výhodné mít vždy tu nejnovější verzi programů nebo hardware? Má oblast informačních technologií patent na perpetum mobile?

Trochu historie

Když jsem v první polovině 90. letech začínal živit grafikou vytvářenou v počítači, „potřeboval jsem“ mít vždy tu nejnovější verzi systému a pracovních programu. Každá nová verze byl malý svátek. Výrazně přibylo vylepšení a nových funkcí. Diskety s (většinou) kradenými programy kolovaly mezi známými. Úspěšná instalace libovolného hardware a software byla námětem dlouhých debat a hádek v restauračních zařízeních. Nové PC stálo přibližně tolik peněz, co jsem si vydělal za rok. Na Mac se vydělávalo rok a půl. Rychlost procesorů se pohybovalo od 25 MHz výše, pevné disky měly maximální velikost několik stovek MB. Plakát velikosti A2 jsem vyráběl týden.

V druhé polovině 90. let začínají být počítače běžně vybavovány CD (a ještě o něco později DVD) mechanikou. Na větších pevných discích zabíraly více místa novější verze systému a programů. PC si koupíte z přibližně čtyři měsíční platy, Mac za šest. Začíná platit pravidlo, že v PC vyměňujete procesory, grafické karty a disky s každou novou verzí Windows. Mac využijete klidně po i čtyřech letech a dvou větších upgradech systému. Procesory překračují frekvenci 500 MHz. Plakát velikosti A2 udělám za dva dny.

Na přelomu tisíciletí zjišťuji, že mám doma téměř vždy výkonnější počítač a novější verze programů než moji zaměstnavatelé. Situace začíná být poněkud schizofrenní. V práci mačkám klávesové zkratky, které nefungují, hledám funkce, které ve starších verzích grafických programů neexistují. Celkový chaos završuje používání českých a anglických verzí software. Díky internetu „vlastní“ stále více lidí nejnovější verze libovolných programů, byť je nevyužijí ani na 10%. Získat novinku není otázkou týdnu, ale dní nebo spíše hodin.

A jaká je situace dnes?

Programy a operační systémy z mého pohledu přinášejí evoluci, ale žádnou revoluci. Opraví se některé chyby, přidá se několik málo funkcí a nová verze je na světě. Dnes se dá slušně vybavený počítač pořídit za jednu až dvě výplaty. Počítač ale stále startuje jako před pěti nebo deseti lety – jednu až tři minuty (pokud ovšem nepoužíváte SSD disky). Můj pracovní výkon se za posledních pět let nijak dramaticky nezlepšil, ani nezhoršil. Stropem je stále moje rychlost zadávat pokyny počítači. Výpočetní výkon je na běžné věci stále bohatě dostačující. Nestříhám video, neprovádím simulace, nerendruji 3D scény.

Na mém domácím počítači trůní obstarožní verze Mac OS X 10.4.11. Používám verze programů, které jsem si kdysi před sedmi lety koupil za těžký peníz. Pro moji potřebu mi to vyhovuje, ale… začínám narážet. Některé dokumenty, které potřebuji zpracovat nemohu běžnou cestou otevřít a proto je musím přeukládat do nižších verzí nebo konvertovat. Koloběh se zrychluje a starší verze již nejsou podporovány. Okolnostmi budu pravděpodobně nucen nainstalovat nejnovější systém a koupit upgrade. Doufám, že to můj počítač „utáhne“ a nebudu kompletně obměňovat své hardwarové vybavení.

Nekonečná smyčka

Zkracuje se morální použitelnost hardware i software. Budeme tedy nuceni si udržovat staré počítače pro staré dokumenty, protože firma 123 už přestala existovat a vytvořená data za několik let buď nejde vůbec převést a nebo to znamená vytvořit kompletně nové dokumenty? Co budu dělat, až jednoho krásného dne počítač nenastartuji a nebude možné ho ani opravit? Nebo je řešením přistoupit na nekonečnou hru: co dva roky upgrade software a co čtyři roky nový hardware? A co budou říkat naše děti na haldy plastů, které jim zanecháme jako dědictví?

Pro fandy Apple je úžasné, že roste tržní podíl společnosti, prodává se více počítačů, přehrávačů a tabletů. Pokrok se prostě nezastaví. Před ničím. Apple je společnost jako každá jiná a snaží se dosáhnout co největšího zisku a minimalizovat náklady. Dílenské zpracování počítačů za posledních deset let má kolísavou a spíše klesající kvalitu. Kvůli úspoře financí se montuje v Číně. A paradoxně se sem svážejí potřebné díly z celého světa.

Apple (a nejen on) nasadil v posledních letech velmi účinnou marketingovou strategii jak přinutit zákazníky ke koupi nového zboží. Zdůrazňuje se in efekt (kdo nemá poslední model, jako by ani nebyl). Krásným příkladem je telefon iPhone. Necelé tři roky starý model již není možno aktualizovat na nejnovější plnohodnotnou verzi iOS a jsou kladeny různé umělé omezení (není možné natáčet video), které vás ke koupi novinky přinutí. Apple na rozdíl od loňska letos ani nečekal na letní uvedení nového iPhone. Podporu modelu 3G zařízl o více jak sedm měsíců dříve. Pro podnikání Apple to možná dobré je, pro mne jako zákazníka nikoliv. Budu si tedy kupovat co dva roky nový model, aniž bych jedinkrát vyměnil baterii v telefonu? Za cenu, která je plus mínus stejná jako Mac mini?

Počítače a chytrá technika je všude kolem nás. Závislost na nich neustále roste. Je z této utahující se smyčky nějaká cesta ven?

.