Zavřít reklamu

Velice zajímavý experiment provedl Anshel Sag, celoživotní uživatel služeb Googlu a mobilních telefonů s operačním systémem Android, který pro Forbes popsal, jak si pořídil svůj první produkt od Applu. Stal se jím iPhone 7 Plus, načež Sag hodnotí: „Cítím, že mnoho důvodů, proč jsem nikdy nepřešel na Apple, je pryč, zatímco ostatní zůstávají.“

Anshel Sag, který se v analytické firmě Moor Insights & Strategy zaměřuje na uživatelské platformy, ve svém textu popisuje, proč se rozhodl právě pro iPhone 7 Plus, jakou měl zkušenost s přechodem do jiného ekosystému a co se mu na jablečném telefonu líbilo, nebo nelíbilo, nicméně zajímavé v tom jsou dvě zmínky o konkrétních detailech.

Také si nemohu vynachválit mou zkušenost s Force Touch. Musíte si to osahat a prozkoumat, ale některé aplikace jako Instagram jsou s Force Touchem jednoduše úžasné. Přeji si, aby mělo Force Touch více zařízení, protože jsem upřímně přesvědčen, že tohle je budoucnost rozhraní chytrých telefonů.

Chvála Force Touch, respektive 3D Touch, od dlouholetého uživatele Androidu je upřímně vcelku překvapivá. Technologie, kdy silnější stlačení displeje vyvolá další funkci, totiž prozatím získávala spíše smíšené reakce. A zejména pak právě ze strany uživatelů Androidu, kteří 3D Touch často označují za zbytečnost, jež jen komplikuje ovládání, protože na takovou funkcionalitu bohatě stačí tzv. long press, tedy delší podržení prstu na tlačítku.

Je pravda, že podobné výtky byly až donedávna kolikrát opodstatněné, protože až operační systém iOS 10 je na 3D Touch významněji navázaný a pokud nemáte nejnovější iPhone, jste o mnoho šikovných funkcí ochuzeni. Apple ale bude mít ještě dost práce s tím, aby tuto „druhou ovládací vrstvu“ skutečně naplno prosadil, protože i on sám často místo svého vlastního řešení používá zmíněný dlouhý stisk.

Zářným příkladem je například systémové Safari, v němž je mnoho užitečných zkratek ukryto právě pod dlouhým stisknutím tlačítka a nikoliv 3D Touchem (více viz 10 tipů pro efektivnější ovládání Safari v iOS 10). Nebylo by na tom nic špatného, ale jde spíše o to, že uživatel takto musí sám prozkoumávat, na jaké interakce vlastně jednotlivé prvky reagují.

Na druhou stranu je problém, že 3D Touch mají jen iPhony 6S a iPhony 7, takže Apple nemůže delší stisk tím silnějším zcela nahradit, jelikož by majitelé starších iPhonů a všech iPadů nemohli některé funkce vůbec využít, což by byl problém. Definitivní smysl bude celý 3D Touch dávat, až ho Apple nasadí také do iPadů, aby celou uživatelskou zkušenost sjednotil.

Majitelé novějších iPhonů nicméně jistě dají za pravdu, že jakmile si na 3D Touch zvyknete, je to opravdu šikovná záležitost, jejíž využití roste s tím, jak 3D Touch nasazují také vývojáři třetích stran. Chvála od uživatele Androidu je tak spíše příjemným překvapením. Co však naopak shledá jako překvapení i mnoho zarytých jablečných uživatelů, je následující Sagova zkušenost:

Vedle Force Touch jsem používal také AirDrop, což je zdaleka nejrychlejší a nejsnazší způsob sdílení audio souborů mezi dvěma zařízeními, jaký jsem kdy viděl. Bylo to opravdu šokující.

V principu je AirDrop skutečně velice snadný způsob, jak mezi dvěma zařízeními sdílet libovolné soubory a dokumenty, jenže praxe je bohužel jiná. Z vlastní zkušenosti pamatuji jen málo jiných funkcí, které v iOS fungují méně spolehlivě. Ať už posílám soubory z iPhonu na iPhone, na iPad nebo na Mac, mohu si hodit mincí, jestli se obě zařízení v AirDropu vůbec uvidí. Výsledky bývají opravdu padesát na padesát.

Stačí, když se u navázání spojení musíte zastavit jen na pár vteřin, a uživatelský zážitek jde závratnou rychlostí k zemi. Pro přenos obrázku je kolikrát rychlejší na Macu otevřít Fotky, kam se vám mezitím synchronizovala fotka pořízená na iPhonu.

Když se přenos přes AirDrop podaří, jde skutečně o vysoce efektivní záležitost, jenže Applu se ani za několik let spojení k dokonalosti vyladit nepodařilo. Můžeme jen doufat, že v Cupertinu ještě přeci jen na AirDropu a propojování svých zařízení zapracují, protože pokud ho takto chválí dlouholetý uživatel Androidu, je to mimo jiné důkaz jeho šikovnosti. Byla by tak škoda, kdyby byla tato funkce nevyužívána jen kvůli tomu, že nefunguje spolehlivě.

Je nicméně zajímavé přečíst si celou Sagovu zkušenost s iPhonem 7 Plus a ekosystémem Applu, do něhož neměl příliš problémů proniknout, přestože funguje výhradně na službách Googlu. „Co pro mě bylo zajímavé, že když spárujete Apple se službami Googlu, dostanete velmi dobrý zážitek,“ popisuje svá zjištění Sag a potvrzuje mimo jiné to, že Google se o své aplikace na iOS opravdu stará.

.