Zavřít reklamu

Uživatelé iPhonu X a novějších si už tak nějak zvykli na komfort, který přináší odemykání telefonu nebo placení pomocí Face ID. Technologie snímání obličeje zde funguje skvěle a i když já osobně vidím přínos zejména v možnosti využití pro Motion Capture, pro mnohé je to spíše řešení, jak zvýšit bezpečnost. No zatímco Apple dbá na zachování soukromí uživatelů, u jiných výrobců to vždy platit nemusí. Již brzy to ale může být jinak, pokud chtějí tito výrobci prodávat svá řešení na území Evropské unie.

Ta totiž připravuje novou legislativu, díky které by museli poskytovatelé obdobných řešení jako je Face ID dodržovat striktní pravidla o ochraně soukromí, jako je třeba GDPR. Unie si je totiž vědoma nižšího dodržování těchto pravidel v jiných regionech včetně třeba USA, kde se například minulý rok na internet dostala databáze citlivých údajů herních novinářů a influencerů a celý problém byl vyřešen omluvou. V Číně rovnou zavedli bodový systém jako z dystopického sci-fi. Že mnohé firmy vycházejí vstříc tamní vládě, jen vyzdvihuje rozdíly v ochraně soukromí mezi Evropou a asijskou velmocí.

A co vlastně zvažuje Evropská komise? V polovině února/februára by mělo být představeno nové nařízení, které by nutilo výrobce produktů se schopností rozeznávat obličeje dodržovat striktní opatření, jaká aktuálně představuje třeba GDPR. Nevypadá to, že by legislativa měla nějak ovlivnit funkčnost Face ID na iPhonech v rámci EU, může to ovšem způsobit, že Apple ztratí exkluzivní pozici výrobce, kterému záleží na soukromí uživatelů. Nově by jím byl totiž prakticky každý výrobce, jehož produkty by měly být využívány v členských zemích.

Spoluředitel německého think tanku Stiftung Neue Verantwortung Stefan Neumann v souvislosti s legislativou prohlásil, že čelíme dosud neviděnému riziku ztráty soukromí a nebýt regulací, anonymita na veřejnosti by zcela vymizela. Nutno také dodat, že až třetinu všech kamer na trhu dodávají čínské společnosti Hangzhou Hikvision Digital Technology Co. a Zhejiang Dahua Technology Co., které také podle Deutsche Bank AG dohlížejí na londýnské metro.

Nařízení počítá s tím, že aby bylo zařízení certifikováno pro použití v Evropě, výrobce musí odevzdat podrobné dokumentace svého řešení, včetně programového kódu a přesnosti technologie. I když se technologie postupně vylepšují, v některých případech mohou selhat. Třeba když v roce 2010 Microsoft poprvé vydal pohybový senzor Kinect, kamera nedokázala identifikovat lidi tmavé pleti ve zhoršených světelných podmínkách. Tato chyba byla později opravena.

O to, jakým způsobem funguje snímání obličejů, by se ovšem neměli dělit jen výrobci, ale také firmy, které tyto technologie používají. Dá se také očekávat, že společnosti, které by se dopustily prohřešků, by byly sankcionovány. Zajímavostí také je, že původní verze nařízení počítala se zákazem užívání snímačů na veřejných prostranstvích, nyní se ovšem zdá, že byl tento bod vypuštěn. Zde totiž dochází ke konfliktu ochrany soukromí a ochrany obyvatel před zločinci.

face id

Zdroj: Bloomberg

.