David Hanák Vývojář David Barnard, který stojí za celou řadou úspěšných aplikací, se na svém blogu zaměřil na popis deseti nejpoužívanějších a nejpodlejších taktik, které využívají ostatní vývojáři k propagaci svých, často až podvodných aplikací. Na deseti příkladech uvádí, jak snadno se dá v dnešní době podvádět v App Store a ještě na tom velmi dobře vydělat.
Na Barnardovo seznamu se nachází klasické a relativně známé postupy, jako je třeba nákup falešných recenzí, které aplikace posouvají v žebříčku směrem vzhůru a pomáhají také s viditelností. Některé metody však tak známé nejsou a o to více jsou pro běžné uživatele nebezpečné. Součástí seznamu je také kritika Applu, který musí problematice vědět, nic proti tomu však nedělá.
Jedna z možností, jak co nejvíce upoutat svou aplikací, nebo si zajistit dobrou pozici ve vyhledávání, je použití základních a velmi často hledaných hesel, jako je třeba weather, calculator, solitaire apod. Většina těchto hesel je však již zabraná a Apple nepodporuje duplicitní pojmenování několika různých aplikací. Vývojáři se tak uchylují například k tomu, že k některému z obecných hesel, jako je například již zmiňované počasí, přidají nějaký znak navíc. Například „Weather ◌“. Vyhledávací algoritmus App Store pak primárně upřednostňuje schodu hledaných hesel se jmény aplikací s tím, že speciální znaky vynechává. Aplikace pojmenovaná „Weather ◌“ má tak zaručené jedno z nejlepších míst v případě vyhledávání hesla „Weather“.
Fotogalerie
Další z nekalých praktik, které vývojáři používají, jsou krádeže zdrojových dat. Když už jsme u počasí, každá aplikace o počasí vyžaduje zdrojová data, která uživateli zprostředkovává. Tato data jsou však nákladná a jejich použití vyžaduje minimálně nějaké licenční poplatky. Mnozí vývojáři to tedy dělají tak, že své aplikace napojí přes ukradená API na cizí (třeba defaultní aplikaci Počasí) a data berou odtud. Nestojí je to ani korunu, naopak na své aplikaci vydělávají.
Dalším častým neduhem je agresivní monetizace a na první pohled „bezvýchodné“ nabídky s předplatným, kdy tlačítko značící nezájem není téměř vidět, nebo je schované úplně. Samozřejmostí jsou další podvodné prvky, které pracují s grafickým rozhraním a snaží se uživatele oblbnout.
Příkladů takovéhoto jednání je v původním článku mnoho (včetně několika grafických ilustrací). Jedním ze závěrů je to, že by se na podobné chování měl Apple ještě více zaměřit, neboť v mnoha případech dochází k cílenému podvodnému jednání na úkor uživatelů. O tom, že dochází k porušování pravidel App Store snad ani není třeba mluvit.
Je to tak používal jsem aplikaci infuze a odmítal jsem přechod na měsíční předplatné (koupil jsem ji před tím) až přestala fungovat a já ji musel kupovat znovu. Psal jsem do Applu a nic.
„Na Bernardovo seznamu“? To psal nějaký negramot…