Zavřít reklamu

Apple často rád upozorňuje na to, že jejich výrobky mají velké spektrum využití. Příkladně nedávná reklama na iPad místo technických detailů zobrazuje samotné zákazníky, kteří svoje zařízení používají opravdu rozličnými způsoby. Jablíčkáře zajímalo, jak situace vypadá mimo reklamní svět, a proto vám přinášíme sérii rozhovorů ohledně využití iPadu v české realitě.

Jako první jsme oslovili Mgr. Gabrielu Solnou, klinickou logopedku z Vítkovické nemocnice v Ostravě, která se rozhodla na neurologickém oddělení pracovat s tablety. Ty získala v rámci grantu ministerstva zdravotnictví a nyní se v nemocnici využívají dva iPady.

Paní doktorko, o jaký druh pacientů se ve vaší práci staráte?
Jako logopedka se starám zejména o pacienty po cévních mozkových příhodách, ale také v rámci ambulantní terapie u dospělých i dětských pacientů.

U jakých pacientů iPady používáte?
Téměř u všech, kteří jsou schopni nějakým způsobem spolupracovat. Samozřejmě ne u těžkých případů na JIPkách a podobně, ale kromě toho je to u pacientů na lůžkách i v ambulanci. Zejména potom v rehabilitančí fázi pro ty, kteří už jsou schopni alespoň chvíli vydržet sedět a s iPadem nějak pracovat.

Jaké používáte aplikace?
Na iPadu se dají využívat různé testy a terapeutické materiály. Existují i aplikace, v nichž se dají vytvořit materiály vlastní. Ty pak používám jak pro diagnostiku, tak i pro cílenou terapii. V ambulanci u dětí je to hodně široké, tam se dají využívat všechny možné aplikace na jednotlivé složky řeči, jako je rozvoj slovní zásoby, tvoření vět, artikulace, ale i učení barev, orientace v prostoru, grafomotorika, trénink zrakové i sluchové percepce, logického myšlení a dalších. Dá se tam využívat strašně moc věcí.

Jde o aplikace běžně dostupné, nebo specializované pro účely logopedie?
Dost těch aplikací je hodně jednoduchých, které se dají volně stáhnout. Jsou levné nebo úplně zdarma. Asi nejčaštěji používám aplikaci Bitsboard, ve které je možné tvořit materiály individálně pro jednotlivé pacienty a navíc je dále sdílet.
Tato aplikace je právě v tomto unikátní a úžasná. Jednotlivé obrázkové soubory si mohou stáhnout moji kolegové nebo rodiny pacientů, jejich učitelé apod. Takže se nemusí znovu s těmi obrázkovými sadami doma zabývat – nemusí to znovu namlouvat, mají to všechno hotové a v češtině. To se dá široce využít u dětských i dospělých pacientů. Můžeme vytvořit obrázky na téma byt, zvířata, slabiky, slova, hlásky, zvuky, cokoliv. Oni si to pak doma zdarma stáhnou a mohou sami trénovat to, co zrovna potřebují.

Takže reakce na tablety je většinou dobrá? Setkáváte se mezi pacienty nebo i mezi kolegy s odporem k moderním technologiím?
S podorem? To ani ne. Měla jsem pacienty i přes 80 a většinou se jim to líbí. Je legrace, jak si pletou pro ně nová slova, když napříkrad říkají „Jó, vy máte to tablo.“ Ale dokonce i pacienti, kteří mají poruchy kognitivních funkcí, to znamená pacienti s demencí, s iPady velmi intuitivně pracují.

Kde se vůbec vzal nápad použít v léčbě iPady?
Já jsem poprvé o využití tabletu v logopedii slyšela od kolegyně z Poděbrad. Oni tam vytvořili projekt s názvem iSEN (s jeho tvůrci již připravujeme rozhovor – pozn. red.), což je komunita kolem tamní speciální školy, kde to začali používat právě u postižených dětí a u dětí s mozkovou obrnou, autismem apod. Kolegyně potom pozvala další klinické logopedy a začala pořádat školicí kurzy. Já jsem začala s tabletem pracovat na oddělní, když jsem jej sama získala. Zbytek se už vyvinul sám.

Jak velký je vlastně váš projekt a jak vypadalo jeho financování?
Na lůžkových odděleních je pacientů s řečovými nebo kognitivními poruchami v průměru pět až osm. Většinu z nich obejdu každé dopoledne a 10–15 minut s nimi na iPadu pracuji. Takže nebylo třeba, aby těch tabletů bylo nějaké velké kvantum. iPad jsem získala v rámci grantu ministerstva zdravotnictví.

A víte ze svých zkušeností, jestli už stát počítá s tím, že by nemocnice takovýto druh zařízení rády používaly?
Já si myslím že ano, protože kolegyně ve fakultní nemocnici v Ostravě si zažádaly u vedení a teď také pracují se dvěma tablety. Kolegyně v městské nemocnici v Ostravě má už iPad také. I v lázních v Klimkovicích už tablety využívají, stejně tak lázně v Darkově. Severní Morava už je co se týče nemocnic iPady celkem pokrytá.

Měly by se tablety a jiné moderní pomůcky rozšiřovat i do ostatních odvětví zdravotnictví nebo třeba i do školství?
Zrovna dnes mi volala paní učitelka jednoho chlapce, který chodí k nám na logopedii. On má lehkou mentální retardaci a největší obtíže mu činí komunikace. Je v páté třídě a stále má problém číst i krátká slova. Na iPadu jsou přitom skvělé aplikace na tzv. globání čtení, což je přiřazování jednoduchých slov k obrázkům. A ta paní učitelka mi volala, že se jí to strašně líbí a chtěla znát můj názor, zda by se tento přístup nehodil i pro ostatní děti. Myslím si, že do speciálních škol změna přijde velmi rychle.

A mimo váš obor?
Já sama mám pětiletá dvojčata a myslím si, že to je hudba budoucnosti. Děti nebudou tahat do školy učebnice, ale půjdou s tabletem. Budou se s ním učit jednoduché úkony na počítání, češtinu, ale třeba i přírodopis. Umím si představit, že když se děti budou učit o zebrách, tak si v iBooks otevřou učitelem připravou knížku, uvidí obrázek zebry, dozví se o ní různé informace, pustí si krátký film, přečtou si o ní zajímavosti a ve výsledku jim to dá mnohem víc než jen nějaký článek s ilustrací v knize. iPad působí na více smyslů, proto je jeho využití v učení tak dobré – děti se budou učit hrou a snadněji.
Nehledě na to, že prvňáci někdy tahají na zádech i dvanáct kilo. Proto si myslím, že to tak časem dopadne. Bylo by to super.

Klíčové tedy bude, zda se najde vůle ze strany státu. Financování by jinak bylo asi poměrně obtížné.
Zmiňovaná paní učitelka se mě ptala, kolik ty tablety asi tak stojí. Odpověděla jsem, že se zatnutými zuby tak deset tisíc. Ona byla překvapivě docela pozitivní a říkala, že to není tak moc, jak si myslela. Speciální školy jsou na tom v tomhle směru hodně dobře, mohou si sehnat financování a dostávají granty. Horší to bude u běžných základek.
Téhle paní učitelce se to navíc hodně líbilo, protože si už dopředu dokázala představit, jak tablety ve výuce využije. Ono hodně záleží na učiteli, jestli bude umět s iPadem pracovat a vůbec po technické stránce pro děti připravovat materiály.

Myslíte si, že je mezi iPadem a jinými tablety velký rozdíl?
Na to se lidé ptají pořád, jestli bude stačit levnější tablet s Androidem. Odpovídám jim: „Můžete to zkusit. Ale i když se budete stavět na hlavu, ty dobré vzdělávací aplikace tam prostě nejsou nebo je jich mnohem menší výběr.“ Proto jim doporučuji raději koupit i použitý iPad, což se v dnešní době už bez problému dá. Zkrátka pokud jde o moje obory – tedy vzdělávání a klinickou logopedii –, je iPad světelné roky před ostatními tablety.

Pokud se chcete o terapii za pomoci tabletu dozvědět více, podívejte se na web www.i-logo.cz. Najdete tam příklady aplikací, které se v logopedií používají, a také více informací přímo od Mgr. Solné.

.