Zavřít reklamu

Válka megapixelů u kompaktních fotoaparátů je již běžná praxe, které se ale mobilní telefony moc neúčastnily. Většina mobilních telefonů se co do megapixelů drží relativně u země a končí kolem 8 Mpix. Co je ale opravdu podstatné pro kvalitní fotky? Opravdu je potřeba 41 Mpix?

Snímače

Druh a rozlišení snímače jsou určitě důležité, ale jen do určité míry. Velkou roli hraje také kvalita optické části, což je u mobilních telefonů největší problém. Pokud není kvalitní optika, nespasí vás ani rozlišení 100 Mpix. Na druhou stranu, za kvalitní optikou se prostě snímač s větším rozlišením dokáže předvést. Dalším podstatným ukazatelem mimo rozlišení je i druh snímače a také konstrukce jednotlivých fotobuněk.

Zajímavou technologií je i Back-illuminated sensor, který Apple používá od iPhone 4. Výhodou je, že tento druh snímače dokáže zachytit zhruba 90% fotonů, místo běžných cca 60% u klasického CMOS snímače. Tím se značně snížila úroveň digitálního šumu, na který CMOS snímače obecně hodně trpí. Což je i dalším zásadním ukazatelem kvality. Při horších světelných podmínkách se šum ve snímku objevuje velmi rychle a dokáže hodně degradovat kvalitu fotografie. A čím více megapixelů na malém prostoru (resp. čím je menší buňka snímače) tím je šum znatelnější, což je i hlavním důvodem, proč se fotomobily obecně drží v megapixelové válce spíše u země a Apple se tak ještě s iPhone 4 držel na 5 Mpix a až s iPhonem 4S přešel na 8 Mpix, kde zůstal i iPhone 5.

Ostříme

Velmi zásadní je i schopnost optiky ostřit… v dávné minulosti (iPhone 3G) byla čočka pevná a zaostření zafixováno na konkrétní vzdálenost – většinou na hyperfokální vzdálenost (tj. hloubka ostrosti končí přesně na úrovni nekonečna a začíná co nejblíže fotoaparátu, co to jen jde). Dnes již drtivá většina fotomobilů přešla na optiku schopnou ostřit, Apple tak učinil u iPhone 3GS s iOS 4.

Digitální fotokomora

Další důležitou součástí je obrazový procesor, který se stará o interpretaci dat ze snímače do výsledného obrázku. Majitelé digitálních zrcadlovek již asi znají formát RAW, který právě tento procesor „obchází“ a nahrazuje ho až softwarem na počítači (ale dnes již i tabletech). Obrazový procesor má za úkol několik věcí – odstranit šum (softwarově), vyvážit bílou (aby tóny barev odpovídaly skutečnosti – záleží na osvětlení na fotografii), pohrát si s tonalitou barev na fotografii (pro krajinky se přidává saturace zelené a modré, atd…), opravit kontrast fotografie a další drobné úpravy.

Existují i snímače, které mají právě oněch cca 40 Mpix a používají „trik“ na snížení šumu… Každý pixel se interpoluje z více fotobuněk (pixelů na snímači) a obrazový procesor se snaží trefit správnou barvu a intenzitu pro daný pixel. Tohle většinou funguje. Apple zatím na podobné techniky nepřistoupil a i tak se drží mezi lepšími. Dalším zajímavý trik se objevil poměrně nedávno (a v praxi se zatím u žádného fotomobilu nepoužil) – Dual ISO. To znamená, že polovina snímače snímá s maximální citlivostí a druhá polovina s minimální a opět se pomocí obrazového procesoru interpoluje výsledný pixel – tato metoda má zatím asi nejlepší výsledky potlačení šumu.

Zoom

Praktická vlastnost je i zoom, ale bohužel u mobilů není optický, ale většinou jen digitální. Optický zoom je pochopitelně lepší – nedochází k degradaci obrazu. Digitální zoom funguje jako obyčejný ořez fotografie, tj. okraje se oříznou a obraz pak působí jako zvětšený; bohužel na úkor kvality. Někteří výrobci jdou cestou 40Mpix snímačů, na kterých se pak digitální ořez dělá snáze – je z čeho brát. Výsledná fotka pak vzniká přepočtem z vysokého rozlišení na úroveň zhruba 8 Mpix.

[do action=“citace“]Dobrou fotografii nedělá fotoaparát, ale fotograf.[/do]

I když v tomto případě nedojde k nějaké zásadní degradaci rozlišení (po uložení je fotka vždy menší než je reálný počet bodů na snímači), dojde ale k degradaci na úrovni snímače, kde jsou jednotlivé body menší a tím pádem méně citlivé na světlo, což bohužel znamená větší šum. Obecně to ale není špatná cesta a má svůj smysl. Uvidíme, jestli se Apple přidá s novým iPhonem. Pro iPhone naštěstí existuje poměrně hodně snímatelných objektivů, které mohou přidat i optický zoom s minimálním dopadem na kvalitu – pochopitelně hodně záleží na kvalitě optických členů.

Blesk

Pro focení ve tmě je dnes již u většiny mobilů použit „blesk“, respektive bílá LED dioda, popřípadě xenonový blesk. Ve spoustě případů funguje a pomáhá, ale ve fotografii obecně se považuje blesk v ose objektivu za to nejhorší zvěrstvo. Na druhou stranu u mobilu je použití externího blesku (většího a těžšího než ten mobil) dosti nepraktické a tak ještě dlouho zůstane blesk mimo osu objektivu doménou poloprofesionálních a profesionálních fotografů v kategorii DSLR. Což ale neznamená, že iPhone nejde použít pro portrétní fotografii na profesionální úrovni Ostatně, podívejte se sami na profesionální focení s iPhone 3GS.

[youtube id=TOoGjtSy7xY width=“600″ height=“350″]

Kvalita snímků

Čímž se dostáváme k obecnému problému: „Takhle dobrou fotku přece nemohu vyfotit bez drahého fotoaparátu.“ Chyba. Můžete. Dobrou fotografii nedělá fotoaparát, ale fotograf. Digitální zrcadlovka s drahým kvalitním objektivem bude vždy lepší než mobil, ale jen a pouze v rukou zkušeného fotografa. Dobrý fotograf udělá mobilem lepší fotku než většina ne-fotografů drahou zrcadlovkou – mnohdy i po technické stránce.

Sdílíme snímky

Navíc velkou výhodou smartphonů a iOS obecně je dlouhý zástup aplikací na úpravu fotek a jejich snadné a rychlé sdílení, což i samotný iOS neustále zlepšuje a rozšiřuje. Výsledkem pak je, že fotka z iPhonu je hotová a nasdílená během několika minut, kdežto ze zrcadlovky trvá cesta na sociální sítě i několik hodin (započítána je i cesta domů a zpracování). Výsledky jsou pak mnohdy velmi podobné.

iPhone 4 a instagram vs. DSLR a Lightroom / Photoshop.

Vestavěná aplikace v iOS je sama o sobě poměrně schopná. Pro náročnější uživatele existuje opět velká skupina aplikací zaměřených na pokročilejší uživatele s větší škálou možností. Asi nejvíce možností pak nabízí aplikace PureShot, jejíž recenzi pro vás připravujeme. Na úpravy fotografií pak máme k dispozici druhou hromadu aplikací. Samostatnou skupinou jsou pak aplikace, které podporují jak focení, tak následné úpravy – například výborná Camera+.

Snad jediné omezení iPhonu je ostření… tedy možnost manuálního ostření. Jsou fotky, kdy jinak velmi dobré automatické ostření selže a je pak jen na šikovnosti fotografa „obejít“ omezení a fotku pořídit. Ano, zrcadlovkou a makro objektivem bych pořídil kvalitnější fotku s menší mírou šumu, ale při srovnání iPhonu a „běžného“ kompaktního fotoaparátu jsou výsledky již hodně srovnané a iPhone většinou vyhraje právě díky možnosti fotku okamžitě zpracovat a sdílet.

Témata:
.