Zavřít reklamu

Spolu s nejnovějším iOS 12 představila společnost Apple na letošní červnové WWDC také funkci Čas u obrazovky, s jejíž pomocí mohou uživatelé aktivně snižovat dobu, kterou tráví na svém iOS zařízení, a také do jisté míry kontrolovat způsob, jakým smartphone používají jejich děti. Právě tuto funkci vyzkoušel redaktor serveru Seattle Times. Jak test dopadl?

Brian X. Chen, který funkci Čas u obrazovky pro SeattleTimes testoval, přiznává, že on sám má problém s neustálým nutkavým braním telefonu do ruky. „Když Apple oznámil svou novou funkci, která pomůže lidem omezit čas, strávený s jejich iPhony, věděl jsem, že ji na sobě musím otestovat,“ píše Chen. Majitelé smartphonů mají sklon k závislosti na kontrole aktualizací sociálních sítí, hraní her a dalšímu ne příliš nezbytnému zacházení s přístrojem. Tyto nezdravé návyky mohou v extrémních případech vést ke zhoršenému soustředění, spánkové deprivaci a dokonce i depresi. Chen se rozhodl funkci Čas u obrazovky vyzkoušet nejenom u sebe, ale i u Sophie, čtrnáctileté dcery svého svého kolegy. Té byl pro účely testu zapůjčen iPhone X s betaverzí nejnovějšího mobilního operačního systému od Applu.

Jak Čas u obrazovky funguje? Funkce Čas u obrazovky nabízí možnosti správy a přehledu o době, kterou uživatel – případně svěřená osoba – tráví na svém iPhonu. Po určité době od svého spuštění vám nabídne denní i týdenní přehledy o tom, u kterých aplikací trávíte nejvíce času a jak často svůj smartphone berete do ruky. Umožní vám ale také nastavit omezení pro určité typy aplikací, jako jsou sociální sítě nebo hry.
Zatímco Sophie podle statistik strávila nejvíce času chatováním s přáteli na Snapchatu, největší množství Chenova času spolykala mobilní verze Twitteru – Chen proto pro obě aplikace nastavil limity, což zejména Sophie zprvu nesla velice těžce a stěžovala si své matce, že se cítí „rozhozená“. Často podle svých vlastních slov prostě jen odemkla telefon a upřeně zírala na ikonky aplikací. Ke konci klesla doba, kterou Sophie na svém telefonu trávila, z původních šesti hodin o polovinu.

Používání nové „restriktivní“ funkce bylo těžké nejen kvůli závislosti obou testovaných subjektů, ale také proto, že k testování docházelo v době, kdy funkce byla v beta fázi, takže nepracovala zcela spolehlivě. Po první aktualizaci, která chyby opravila, už ale bylo možné využívat Čas u obrazovky naplno.

Chen Sophii nastavil třicetiminutový limit pro herní aplikace a šedesátiminutový limit pro aplikace sociálních sítí. Nastavil také takzvaný klidový čas na dobu mezi 22.30 a 6.30 – po tuto dobu byly funkce telefonu značně omezené a jeho snížené používání by mělo výrazně zlepšit kvalitu spánku.

Zejména rodičům náctiletých ratolestí se to bude zdát neuvěřitelné, ale Sophie si po čase nejenom na nastavené omezení zvykla, ale postupně začala žádat i o omezení pro další aplikace včetně Netflixu nebo Safari, kde si podle svých vlastních slov četla zbytečně mnoho článků. Nakonec se ukázalo, že s trávením příliš dlouhé doby na iPhonu má větší problém Chen, než Sophie. I jemu se ale postupem času podařilo tuto dobu v průměru snížit na něco málo přes tři hodiny. Oba „testované subjekty“ nakonec s potěšením konstatovaly, že se jim lépe spí a svůj čas využívají mnohem efektivněji.

.