Pavel Jelič Většina uživatelů, kteří se prací na počítači živí, nejspíše ví, jaký je rozdíl mezí jednotkami Mb/s, Mbps a MB/s. Bohužel se však stále častěji setkávám s lidmi, kteří tyto rozdíly jednoduše neznají a myslí si, že se jedná o totožné jednotky a dotyčnému se jen při psaní nechtělo držet klávesu Shift. Opak je však v tomto případě pravdou, jelikož rozdíly mezi jednotkou Mb/s či MB/s rozhodně jsou a je velmi nutné je rozlišovat. Pojďme si společně v tomto článku verze těchto jednotek rozebrat a vysvětlit si, jaký je mezi nimi rozdíl.
Mohlo by vás zajímat
Amaya Tomanová Úplně nejčastěji se můžeme s chybně udanými jednotkami setkat při měření rychlosti internetu. Poskytovatelé internetu nejčastěji využívají jednotek Mb/s či Mbps. Už nyní si můžeme říci, že tyto dva zmíněné zápisy jsou totožné – Mb/s je Megabit za sekundu a Mbps je anglicky Megabit per second. Pokud si tedy prostřednictvím nějaké aplikace naměříte rychlost stahování 100 Mb/s či Mbps, tak rozhodně nebudete stahovat rychlostí 100 megabajtů za sekundu. Poskytovatelé internetu prakticky vždy uvádí údaje právě v Mb/s či Mbps, jelikož jsou čísla vyjádřená v těchto jednotkách vždy větší a v tomto případě tedy platí čím více, tím lépe.
Bajt a bit
Abyste mohli porozumět zápisu Mb/s a MB/s, tak je prvně nutné si vysvětlit, co je to bajt a bit. V obou případech se jedná o jednotky velikosti určitých dat. Pokud za tyto jednotky přidáte písmeno s, tedy sekunda, tak se jedná o jednotku přenosu dat za sekundu. Bajt je v počítačovém světě větší jednotkou, než bit. Možná byste nyní mohli očekávat, že 1 bajt (velké písmeno B) je 10x větší, než bit (malé písmeno b). I v tomto případě se však mýlíte, jelikož 1 bajt má přesně 8 bitů. Pokud tedy uvedete rychlost například 100 Mb/s, tak se nejedná o rychlost přenosu 100 megabajtů dat za sekundu, nýbrž o přenos 100 megabitů dat za sekundu.
Pokud se tedy dozvíte, že je rychlost vašeho internetu 100 Mb/s, Mbps – zkrátka a jednoduše 100 megabitů za sekundu – tak stahujete rychlostí 100 megabitů za sekundu a nikoliv 100 megabajtů za sekundu. Abyste se dostali na reálnou rychlost stahování, kterou uvádí různí počítačoví klienti či webové prohlížeče, tak je nutné rychlost v (mega)bitech vydělit osmi. Pokud chcete vypočítat rychlost stahování, která se objeví ve vašem počítači, pokud máte naměřenou rychlost stahování 100 Mb/s či Mbps, tak provedeme výpočet 100:8, což je 12,5 MB/s, tedy 12,5 megabajtů za sekundu.
Takto stejně to samozřejmě funguje i u jiných jednotek v podobě kilobajt (kilobit), terabajt (terabit), atd. Pokud chcete převést bity na bajty, tak je tedy vždy nutné hodnotu v bitech vydělit 8, aby vám vyšel údaj v bajtech. Pokud chcete naopak převést bajty na bity, tak je vždy nutné hodnotu v bajtech vynásobit 8, aby vám vyšel finální údaj v bitech.
Fotogalerie
hezky vysvětleno, snad si to přečte a pochopí co nejvíce lidí
V pocitacovem svete se v urcitych pripadech pouziva i prepocet 1 Byte = 1O bitu. Myslim, ze by se to melo zminit. I kdyz je to clanek primarne zamereny na merne jednotky pouzivane v ramci internetu, po precteni clanku by se snadno dalo nabyt presvedceni, ze 1 Byte je vzdy a vsude 8 bitu. Je to na miste obzvlaste pro uzivatele Macu, kdyz se Apple pred nekolika lety rozhodl pocitat velikosti v macOS prave podle vzorce 1 Byte = 10 bitu.
Je rano a pisu blbosti. Smichal jsem dve veci dohromady a napsal kravinu. Prispevek se uz neda vymazat, tak ho, prosim, ignorujte.
Jsem si říkal. :D
bohužel máš smůlu….historie se už nebude ptát, jestli to moudro vzniklo před snídaní či po ní…
**crying in binary system**
Jak to vzniklo?
bit – číslo v počítači – může mít jen hodnoty, 0 nebo 1
znak – písmeno, (velké, malé, národní abecedy), číslo, návrat vozu, … může s rezervou) potřebovataž 256 kombinací. A právě 8 čísel s hodnotu 0 nebo 1 dává 256 kombinací (2 umocněno na 8 = 256)
Hezky, díky.
bit vs. Byte (bajt) = 8 : 1
pravda.
ale najdou se i „švindlíři“, kteří hlavně, a předesílám, nemám na mysli přenosové rychlosti internetu, ale paměti, HDD/SSD/Flash atd. bezostyšně směšují decimální a binární systémy. …Magabajt (MB) a Mebibajt (MiB)… odtud možná ten omyl s 10-bit bajtem.
… a tak např. 1 TB (1000GB) HDD = např. 1 000 200 929 280 bajtů = 931,5 GiB (asi tak… větší číslo je vždy hezčí). přepočet mezi řády je 1024 ne 1000, ale marketingu na tom nesejde.
Autor je asi problematikou nepolíben, možná by bylo lepší si doplnit vzdělání a pak teprve psát články. Chápu, že čistě čecháčkovsky autor předpokládá že operátoři zveřejňují rychlosti v bps protože číslo vypadá větší, to ale vůbec není pravda, data se v sítí přenáší sériovou linkou a tedy skutečně po bitech – proto se rychlost uvádí v bps. Dalším důvodem je, že u některých protokolů spotřebují kontrolní a přenosová data nemalou část přenášeného objemu dat (a to i třetinu) ovšem operátor musí přenést všechna data, teda i ta primární, ale i ta technologická proto se rychlost počítá obecně ze všech přenesených bits. Což je další téma které autor úplně vynechal, stalo se nehezkým zvykem do bps započítat celou komunikaci ale do Bps jen přenesená zákaznická data ořezaná o technologická data – je to proto aby uvedené Bps seděly s rychlostí na výstupním eth portu – merketingově pochopitelné , ale takové číslo o skutečné přenosové rychlosti daného kanálu/linky neřekne vůbec nic – uživatel pak marně hledá rozdíl v rychlosti naměřený ma wan a lan portech.
Hlavně, že ty si políben, ty pako, píšeš nesmysly.
Naučili nás krásnou poučku, protože se stále plete, kterej je bit a kterej je bajt.
bit – Asterix, má méně písmenek – Asterix je menší – takže malé b
bajt – Obelix, má více písmenek – Obelix je, no větší :D – takže velké B
teba to někomu pomůže :)
Hele pochopil jsem to, ale nedá mi to abych si nerýpnul:+)
Asterix má víc písmenek, než Obelix:+))
Myslel tím, že „bajt“ má více písmen než „bit“.
Stačí znát základy angličtiny – bit = dilek, částečka….
– byte = slabika
Ještě dodám, že je li byte slabika, pak logicky vyšší jednotkou je word – slovo.
To už ale nemá pevně danou šířku (počet bitů) – je závislá na operačním systému.
Článek odpovídá jablíčkářům. Opravdu velmi slabé a mnohdy dezinterpretační. Z komentářů snad jen Pax má náhled na problém. Problém sériové komunikace je dostatečně popsán na Wiki, tak zkuste alespoň tento zdroj – pak se článku zasmějete a nebudete mít potřebu se dělit o nesmysly, jako autor.
Tak si sedni k těm svým windows s modrým oknem čekej na zázrak, třeba se rozjedou. :-D
Jak už psal kolega nohoře, tak jednoduché to opravdu není. To, že mám 10Mbps linku fakt neznamená, že „stahuji“ 12.5MBps. To opravdu jen znamená, že ke mně nějaká obecná data tak rychle tečou. Ale jak rychle stahuji především záleží na kódování/protokolu, který pro stahování používám.
Ve francii a v rumunsku mají místo Bajtu >Oktet
takže mají KO MO GO TO. Oktet znamená řecky osmi a rozhodně se jim to povedlo a míň se to plete než Kb a KB…
Na vysvětlení této problematky stačí jeden vtip: „Víte kolik je osm trilobitů? Jeden trilobajt“ ?
A kolik je 10 coulů ? No jeden-Rýbrcoul !!!
Já, jako technologický diletant, při čtení Vašich příspěvků jsem se docela pobavil. Otevřeli jste mi nový prostor. Dík?