Daniel Hruška K počítačům Applu patří myš neodmyslitelně již od modelu Lisa uvedeného v roce 1983. Od té doby jablečná společnost neustále mění vzhled svých myší. Nejen že se lidské designérské chutě během let mění, ale mění se také způsoby, jakými interagujeme s našimi Macy.
Co se týče vývoje myší od roku 2000, existuje na světě jen málo lidí, kteří mají o celém procesu detailní informace. Jedním z nich je Abraham Farag, bývalý vedoucí inženýr strojírenství produktového designu. V současné době působí jako ředitel Sparkfactor Design, společnosti zabývající se konzultacemi ohledně vývoje nových produktů.
Farag figuruje jako jeden z držitelů patentu na vícetlačítkovou myš. Server Cult of Mac měl možnost popovídat si s Faragem o jeho působení v Applu, o práci, kterou v něm vykonával, a o jeho vzpomínkách z vývoje vícetlačítkových myší. I když je Jony Ive nejznámějším designérem Applu, společnost vždy zaměstnávala a zaměstnává více schopných lidí, jako byl například Farag.
Ten se k Applu přidal v březnu roku 1999. Byl přiřazen k projektu, který měl vyvinout myš, jež by nahradila kontroverzní „puk“ (na obrázku níže) dodávaný k prvnímu iMacu. Tímto vznikla první myš Applu „bez tlačítek“. Farag na ni vzpomíná jako na šťastnou náhodu.
„Všechno to začalo jedním modelem, na který jsme neměli dostatek času. Vytvořili jsme šest prototypů, abychom je mohli ukázat Stevovi. Byly kompletně hotové, se všemi dělícími křivkami pro tlačítka. Také barvy byly ukázány ve finálním podání.“
Na poslední chvíli se tým designérů rozhodl přidat ještě jeden model, který odrážel vzhled jednoho návrhu, jenž dal základ legendárnímu „puku“. Jediný problém byl ten, že model nebyl zcela hotov. Tým neměl čas dodělat obrysy tlačítek, aby bylo zřejmé, kde budou umístěny.
„Vypadalo to jako šedé cosi. Chtěli jsme tento nedodělek uložit do krabice, aby ho nikdo neviděl,“ vzpomíná Farag. Nicméně Jobsova reakce byla nečekaná. „Steve se podíval na celou modelovou řadu a pozornost upřel na onen nedodělek.“
„Tohle je geniální. Nepotřebujeme žádná tlačítka,“ řekl Jobs. „Máš pravdu, Steve. Úplně bez tlačítek,“ přidal se někdo do konverzace. A tak porada skončila.
„Bart Andre, Brian Huppi a já jsme opustili místnost a zastavili se na chodbě, kde jsme se na sebe podívali s výrazem ‚Jak to jako uděláme?‘. Kvůli nehotovému modelu jsme museli vynaleznout způsob, jakým vyrobit myš bez tlačítek.“
Celý tým to nakonec zvládl. Apple Pro Mouse (na obrázku níže) se začala prodávat v roce 2000. Nejen že se jednalo o první beztlačítkovou myš, ale také o první myš Applu, která namísto kuličky používala LED diody pro snímání pohybu. „Tým výzkumu a vývoje na tomto pracoval zhruba jedno desetiletí,“ tvrdí Farag. „Co jsem si vědom, byli jsme první společnost se spotřební elektronikou, která takovou myš prodávala.“
Apple Pro Mouse si vedla dobře, avšak tým byl odhodlaný posunout celý koncept ještě dále. Konkrétně chtěl od myši bez tlačítek přejít k myši s více tlačítky. Vyrobit takovou myš a zároveň ji udělat atraktivní, to byl těžký úkol. Přesvědčit Steva Jobse byl ale úkol ještě těžší.
„Steve byl pevný zastánce názoru, že pokud vytvoříte dostatečně dobré UI, měli byste být schopni všechny akce vykonat pomocí jednoho tlačítka,“ říká Farag. „Těsně po roce 2000 bylo v Applu poměrně dost lidí, kteří navrhovali, že by se mělo začít pracovat na vícetlačítkové myši. Jenže přesvědčování Steva se spíše podobalo opotřebovací válce. Nejen že jsem mu ukazoval prototypy, ale také jsem ho přesvědčoval o pozitivním dopadu na UI.“
Projekt v počáteční fázi skončil fiaskem. Farag měl schůzku v designérském studiu, kde byl přítomen také Jony Ive a s ním i šéfové marketingu a inženýrství. „Steve nebyl na jednání pozván,“ vzpomíná Farag. „Ne že by nemohl – mohl jít v kampusu Applu kamkoli – jen jsme jednoduše probírali něco, co jsme mu ještě nechtěli ukázat. Prohlíželi jsme prototypy vícetlačítkových myší a byli jsme s vývojem poměrně daleko – měli jsme funkční součástky a dokonce proběhlo také uživatelské testování. Všechno bylo rozprostřeno na stole.“
Najednou šel okolo Jobs, protože se vracel z nějakého jednání. Na stole uviděl prototypy, zastavil se a přišel blíže. „Na čem, vy blbci, pracujete?“ zeptal se, když si uvědomil, na co se to dívá.
„V místnosti panovalo naprosté ticho,“ líčí Farag. „Nikdo se totiž nechtěl stát tím blbcem. Nakonec jsem však řekl, že tohle vše bylo na požádání oddělení marketingu a že se jedná o myš s více tlačítky. Dále jsem mu řekl, že vše bylo schváleno skrze firemní procesy, a tak jsme na tom začali pracovat.“
Jobs se na Faraga podíval: „Já jsem marketing. Jsem marketingový tým o jednom členu. A my tento produkt vyrábět nebudeme.“ V tom se otočil a odkráčel pryč.
„Takto jednoduše Steve zabil celý projekt. Naprosto ho odrovnal,“ říká Farag. „Nemohl jste opustit místnost, pokračovat na projektu a doufat, že si udržíte svou práci.“ Po následující rok byla vícetlačítková myš ve společnosti tabu. Potom však o ni začali lidé opět uvažovat a začali se snažit přesvědčovat Jobse.
„K obhajobě Steva – chtěl pro Apple jen to nejlepší. Ve svém jádru nechtěl přijít s produktem, který nabízejí všechny ostatní společnosti. Chtěl konkurenci přeskočit, a to vše s tehdejšími technologiemi,“ vysvětluje Farag. „Myslím si, že pro něho bylo držení se koncepce jednotlačítkové myši způsobem, jak přimět UI designéry, aby přišli s něčím dokonale čistým a jednoduchým. Co změnilo jeho názor, bylo to, že uživatelé byli ochotni přijmout kontextuální nabídky a myši s více tlačítky, která vykonávala odlišné akce. I když byl Steve ochoten na toto kývnout, nemohl akceptovat to, aby nová myš vypadala jako všechny ostatní.“
Hlavní inovací, která pomohla pohnout s Jobsem, byly kapacitní senzory umístěné přímo v těle myši. Tímto bylo docíleno efektu více tlačítek. V jistém smyslu tato problematika připomíná virtuální tlačítka iPhonu, která se v rámci každé aplikace mění podle potřeby. U myší s více tlačítky si mohou pokročilí uživatelé nakonfigurovat akce jednotlivých tlačítek, zatímco běžní uživatelé mohou na myš pohlížet jako na jedno velké tlačítko.
Abraham Farag odešel z Applu v roce 2005. Jeho tým v následujících letech vytvořil současný model – Magic Mouse –, který vylepšil to, na čem Farag pomáhal pracovat. Například posuvná kulička u Mighty Mouse se časem zanesla prachem, který bylo těžké odstranit. Magic Mouse ji nahradila ovládáním multidotykovými gesty, podobně jako tomu je u displejů iOS zařízení a trackpadů MacBooků.
Myš „puk“ jsem kdysi u G3 měl a bylo to naprosté ergonomické peklo. Ještě že tenkrát dělal Logitech dvojtlačítkovou průhlednou/zelenou myš „for Mac“. (na Marathon a Quaka povinnost :) )
Tak já si na ní zvyknul hned u Bondi Blue a rád jí používám občas i dodnes. Mně docela vyhovuje.
a zkoušel jsi hrát s tou myší Quaka? Nebo zalamovat časopis, či retušovat? Ještě že pak přisěl Wacom :)
Mám krátké prsty – vyhovuje mi. Final Cut Pro, DVD Studio Pro. Hrát QUAKE? Pro mne, co jede na Na Macích od roku 1987 (SE) opravdu ztráta času…
Pěkný, docela jsem se zasmál :)
Toto je dôvod, prečo mám rád tento server. Prosím Vás, viac takýchto článkov, idú Vám super ;) Máte na to šikovných ľudí, ktorí píšu dobre a chytľavo a to sa dnes už len tak nevidí :)