Zavřít reklamu

Minulý týden představil americký demokratický zástupce David Cicilline novou protimonopolní reformní legislativu, která by společnosti Apple zakazovala „předinstalaci“ vlastních aplikací. Také vám nedává smysl, proč by Apple na své platformě v rámci svých zařízení nemohl nabízet své aplikace? Nejste jediní. Podle zprávy agentury Bloomberg Cicilline říká, že „návrh zakazující technologickým gigantům zvýhodňovat jejich vlastní produkty před konkurenčními by znamenal, že by Apple nemohl na své platformě iOS v rámci svých zařízení předinstalovat své aplikace.“ Společnost Apple je zde nicméně uvedena jako příklad, návrh se týká i ostatních, jako Googlu, Amazonu, Facebooku a dalších. Dává ale takové věc vůbec nějakou logiku?

Co je v pozadí? 

Tento protimonopolní „balíček“ je součástí zákona o regulaci velkých technologických společností, o čemž slyšíme v poslední době více než hodně. To samozřejmě v souvislosti s kauzou Epic Games vs. Apple, ale i s ohledem na to, že už v březnu chtěla Arizonská sněmovna předat návrh zákona o App Store, který by vývojářům v tomto konkrétním státě umožnil obejít platební systémy v obchodech s aplikacemi a vyhnout se tak provizím ve výši 15 % nebo 30 %, které si společnosti účtují. Po značném lobování společností Apple i Google byl ale nakonec stažen. 

A k tomu je zde ještě Británie a její Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy, který tento týden oznámil zahájení oficiálního vyšetřování ekosystému mobilních zařízení s odvoláním na účinný duopol společností Apple a Google. Ačkoli je tedy App Store v centru pozornosti toho, zda se jedná o monopol Applu nebo ne, tento návrh zákona jde za rámec všeho, co bylo dosud jakkoli uváděno a interpretováno.

Už v roce 2019 však bylo zahájeno vyšetřování, zda se technologičtí giganti dopustili protisoutěžního chování. Apple byl jednou z vyšetřovaných společností, přičemž i Tim Cook dokonce musel svědčit před samotným Kongresem. Apple pak byl mezi těmi technologickými společnostmi, u nichž bylo zjištěno „hluboce znepokojující“ protisoutěžní chování.

Původně se očekávalo, že výsledkem bude jediný protimonopolní zákon navržený k řešení všech odhalených problémů – od technologických společností, jako je Facebook nakupující konkurenční platformy sociálních médií (Instagram), až po Apple, který upřednostňuje své vlastní aplikace před těmi třetích stran. Nakonec právě z tohoto vychází aktuálně navržená protimonopolní legislativa. Analytik Ben Thompson tak věří, že by mohla váže ohrozit ekosystém Applu, pokud ten nebude připraven činit v rámci jeho App Store jisté kompromisy. Skutečně totiž existuje nebezpečí, že zákonodárci mohou vnímat různé složky ekosystému mobilních platforem jako protisoutěžní.

Opravdu tohle chce i někdo jiný, než vývojáři? 

Ať už se podíváte na situaci v USA nebo Evropě či ostatně i jinde po světě, každá vláda chce diktovat Applu, co a jak má dělat. A ptá se někdo uživatele? Proč se někdo nezeptá nás? Protože by zjistili, že my jsme spokojení. Že nám vlastně nevadí, že vývojáři musí odvádět procenta ze zisku Applu, že nám nevadí, že už od koupi iPhonu a jeho vybalení jej můžeme ihned používat, aniž bychom museli instalovat aplikaci na zprávy, telefon, poznámky, mail, kalendář, webový prohlížeč atd. Jaký titul bychom vlastně vybrali? Apple nám doporučuje ty svoje a když nám nevyhovují, tak přeci můžeme sáhnout po alternativě, tak jak to má být.

Jen v Rusku je situace jiná. Tam musí před spuštěním zařízení ještě nabídnout tamní aplikace. Byl by to způsob i nového řešení, kde bychom si v průvodci vybrali daný titul z řady dalších? A víte, jak by takový seznam musel vypadat například u aplikace na úkoly? A kde by byla ta od Applu? První, nebo raději až poslední, aby někdo nemohl remcat?

Možná se nakonec opravdu vše změní. Po koupi zařízení v něm bude jen systém a poté už budeme muset trávit dlouhé hodiny v App Store, potažmo App Marketu nebo App Shopu, či kdo ví kde jinde, abychom si nainstalovali patřičné aplikace, bez kterých by byl iPhone jen hloupým nástrojem bez užitku. A to si myslím, že není správná cesta ani pro Apple, ani pro uživatele. Leda tak pro vlády, které si poté budou moci říci: „To jsme s těmi GIGANTY ale zatočili.“ Díky, nechci.

.