Pavel Jelič Jablečná společnost má ve svém portfoliu k dispozici přenosné MacBooky již po dobu několika dlouhých let. Před MacBooky však existovaly ještě starší přenosné počítače od Applu, které nosily jméno PowerBook. Tohle pojmenování Apple u svých přenosných počítačů využíval od roku 1991 do roku 2006, kdy přišel první MacBook Pro. Před pár dny se nám na naši facebookovou stránku ozval jeden z našich věrných čtenářů a oznámil nám, že na půdě jeden takový PowerBook našel. K našemu udivení se nám PowerBook rozhodl poslat, díky čemuž se na něj můžeme podívat více zblízka.
Mohlo by vás zajímat
Letem světem Applem Konkrétně nám náš věrný čtenář zaslal PowerBook 1400cs/166, který pohází z konce roku 1997. Tento PowerBook disponuje 166 MHz procesorem s označením PowerPC 603e, 16 MB operační paměti RAM a 1,3 GB paměti v úložišti. Produktová řada 1400 přišla jako první s vestavěnou mechanikou CD-ROM x12. Na tehdejší dobu byl PowerBook opravdu malý a perfektně přenosný, což už se v dnešní době rozhodně tvrdit nedá. Displej měl úhlopříčku 11.3″ a dokázal zobrazit 16-bit barvy na interním displeji, pokud jste k němu připojili externí displej, tak na něm bylo možné zobrazit 8-bit barvy. Celý PowerBook je poté zabalen v černém plastovém šasi, kdy na prakticky každé straně najdete nějakou formu konektivity (což nelze tvrdit o dnešních MacBoocích).
Na přední straně můžete najít celkem dva „moduly“, které se dají vyměnit za jiné. První modul je osazen baterií, druhý je poté osazen již zmíněnou CD-ROM mechanikou. Tento modul jste si mohli stisknutím tlačítka jednoduše „vycvaknout“ a vyměnit například za disketovou jednotku, v případě prvního modulu jste mohli „za chodu“ vyměnit baterii. Z levé strany se poté nachází dva sloty pro rozšiřující karty PC Card, díky kterým jste k PowerBooku mohli připojit další periferie, popřípadě mu přidat další funkce anebo rozšířit RAM. Ku příkladu: PowerBook 1400cs nedisponuje klasickým Ethernet konektorem, ale se zmíněnou PC Card jste mu jej mohli dodat. Celý proces pro zapojení Ethernetu je tedy následující – do portu zasunete rozšiřující kartu PC Card, do které zapojíte „redukci“. Do redukce lze poté Ethernet konektor zapojit, čímž získáte přístup k internetu. Využít lze samozřejmě oba dva porty najednou, tudíž jste tehdy mohli z tohoto PowerBooku udělat takový stroj, který může svým způsobem i s novějšími konektory „fungovat“ v dnešní době.
Fotogalerie
Na zadní straně PowerBooku najdete pod krytkou celkem tři konektory. První z nich je ADB (Apple Desktop Bus) k připojení myši či klávesnice, druhý pot MiniDIN8 k připojení tiskárny, modemu či AppleTalk. Posledním konektorem pod krytkou je HDI-30 SCSI, jenž slouží k připojení například externích disků či skenerů. Vedle krytky poté najdete dva 3.5mm konektory, sloužící k připojení sluchátek či mikrofonu. Vedle nich se poté nachází konektor k připojení nabíječky. Nechyběla ani možnost bezdrátového přenosu dat díky IR technologii. Pravá strana PowerBooku je poté jedinou stranou, jež je „hladká“, bez jakéhokoliv konektoru či portu. Na vrchní straně poté najdete odnímatelný průhledný plast – Apple tuhle možnost nazval BookCovers. Díky ní si mohl každý uživatel víko z vnější strany PowerBooku upravit podle svého gusta. Samotné víko PowerBooku lze odklopit posunutím pojistky na pravou stranu.
Fotogalerie
Po otevření vás ihned do očí trkne malinký trackpad společně s klávesnicí, jenž má obrovský zdvih. Pokud opět porovnáme neporovnatelné, tedy tento PowerBook s novými MacBooky, tak zjistíte, že došlo k několikanásobnému zvětšení trackpadů a na druhou stranu k několikanásobnému zmenšení zdvihu kláves. Na pravé straně rámečku displeje poté najdete tlačítka pro úpravu jasu a zvuku, v pravém horním rohu se nachází dioda, jež značí aktivitu PowerBooku. Na spodní části rámečku se nachází označení zařízení, uprostřed poté duhové logo Applu. Tento PowerBook byl schopný na baterii za dobrých podmínek vydržet až čtyři hodiny, vzhledem ke stáří baterie už je ale tohle v našem případě samozřejmě nemožné. Náš PowerBook na baterii vydržel jen pár sekund, než se kompletně vypnul. Nutno podotknout, že další zapnutí po vybití není tak jednoduché – PowerBook je nutné pomocí malého tlačítka vzadu resetovat, až poté jej lze opět zapnout.
Fotogalerie
Co se týká softwaru, tak tento PowerBook běží na macOS 8.6. Podporuje sice i macOS 9, na ten se ale nedoporučuje aktualizovat, a to kvůli tomu, že se poté stává zařízení nepoužitelné. Pocit ze samotného systému je takový, jaký byste mohli očekávat od 23 let starého počítače – na všechno musíte čekat desítky sekund, co se týká zapnutí, tak mezi stisknutím zapínacího tlačítka a naběhnutím systému se stihnete nasnídat a vypít si kávu. Na tu dobu se ale jednalo o skvělý stroj, na kterém jste už tehdy mohli provozovat třeba Photoshop, Illustrator a podobné programy. Displej vás v dnešní době rozhodně neohromí, ale i přesto se nejedná o nic, na co by se nedalo dívat. S PowerBookem jsem si hrál dohromady snad několik hodin a kdybych se měl vžít do doby 23 let nazpět, kdy tohle zařízení vyšlo, rozhodně bych nebyl zklamán. I přes delší čekací doby se dá v rámci macOS 8.6 fungovat.
Fotogalerie
Co si budeme nalhávat, v dnešní uspěchané době by na tomto zařízení nemohl pracovat jednoduše nikdo – maximálně takový uživatel, který by si rád potrénoval svou trpělivost. V tomto případě jste si totiž museli předem rozmyslet, na co kliknete. Pokud jste kliknuli špatně, bylo třeba vyčkat, než dojde k načtení jednoho procesu, a až poté šlo provozovat druhý. Šířka PowerBooku 1400cs je 28 cm, délka poté 22 cm. Dokud někdo nezmíní tloušťku v podobě 5 cm či váhu 3,3 kg, tak byste si asi řekli, že se jedná o vskutku kompaktní zařízení. Máte doma i vy nějaké staré jablečné zařízení? Pokud ano, určitě se o něj s námi podělte v komentářích.
Fotogalerie
Děkujeme našemu čtenáři Jakubovi D. za zaslání tohoto PowerBooku.
Moc pěkný výlet do minulosti. Pochvala za článek.
Moc děkuji!
souhlas, moc pěkně napsané
Trochu mi tam chybi (coz se tyka pouziteho OS), ze pri nacitani zobrazuje nactene doplnky, takze bylo mozne zjistit, ktere se nenacetli (byly preskrtnute) a ktere jsou nainstalovane. Take zmena systemoveho disku byla mozna pouhym prekopirovanim slozky System na jiny disk a oznacenim jej za bootovaci. Jak rikam, s hw to sice nesouvisi, ale jednoduchost prace na PB byla proti dnesnim systemum nekde uplne jinde.
Tedy abych to upresnil, mluvim o tehdejsim systemu (uz nevim oznaceni), ktery byl originalne nainstalovan v te dobe. Instalovat na to dnesni MacOS je samozrejme nesmysl.
Mám doma Apple PowerBook G3 Wallstreet s OS 9, originální nabíječkou, a baterkou (bez vydržel) a CD-ROM.