Když se v roce 2019 konala tradiční vývojářská konference WWDC, prakticky každého zajímalo, jaké novinky přinese iOS 13. Apple nás při této příležitosti každopádně dokázal také překvapit. Konkrétně představením iPadOS 13. Ve své podstatně jde o takřka totožný systém jako iOS, akorát nyní, jak název napovídá, je přímo určen pro jablečné tablety, u kterých by měl benefitovat z jejich větších obrazovek. Jenže když se na oba systémy podíváme, můžeme v nich vidět řadu podobností. Prakticky jsou totiž (až dodnes) stejné.
Nabízí se proto otázka, proč je Apple vlastně začal rozdělovat, když mezi nimi prakticky nejsou žádné rozdíly? Možná vás na první dobrou může napadnout, že je to pouze z důvodu, aby se uživatelé dokázali v systémech lépe zorientovat a ihned věděli, o co se vlastně jedná. Tohle celkově dává smysl a nepochybně je to i jedním z důvodů, proč se cupertinský gigant k něčemu takovému vůbec uchýlil. Zásadní důvod je ale trošku jiný.
V hlavní roli vývojáři
Jak už jsme zmínili výše, hlavní důvod spočívá tak trošku v něčem jiném, co vlastně ani jako uživatelé nemusíme vůbec vidět. Apple se tímto směrem vydal především kvůli vývojářům. Vytvořením dalšího operačního systému, který běží jen a pouze na jablečných tabletech, jim totiž značně usnadnil práci a dal řadu užitečných nástrojů posunujících vývoj vpřed. Vždy je lepší mít nezávislé platformy, než jednu pro úplně všechna zařízení, což nám krásně ukazuje například Android. Ten běží na stovkách druhů zařízení, kvůli čemuž se nemusí dané aplikace chovat vždy tak, jak vývojáři zamýšleli. Tento problém je však pro Apple až cizí.
Dobře si to také můžeme ukázat na příkladu z praxe. Předtím totiž vývojáři pracovali na své iOS aplikaci tak, aby zajistili, že v nějaké podobně bude fungovat jak na iPhonech, tak i iPadech. Lehce se ale mohli dostat do potíží. Kvůli tomu například na iPadech nemuselo fungovat rozložení aplikace v okamžiku, kdy měl uživatel tablet na šířku, jelikož se původně iOS appka nedokázala roztáhnout či využít plný potenciál landscape režimu. Vývojáři kvůli tomu museli dělat, v lepším případě, úpravy v kódu, nebo v tom horším software přepracovat pro iPady obecně. Stejně tak mají i další výhodu v tom, že mohou lépe přistupovat k exkluzivním funkcím a implementovat je do svých nástrojů. Skvělým příkladem jsou gesta pro kopírování, využívající tři prsty.
Dočkáme se dalších rozdílů?
Primární důvod rozdělení na iOS a iPadOS je tedy jasný – díky tomu se usnadňuje práce vývojářů, kteří tak mají více prostoru a možností. Samozřejmě se také nabízí otázka, zdali se tak Apple nepřipravuje na významnou změnu. Gigant totiž delší dobu čelí nemalé kritice směřované na jablečné tablety, které sice nabízejí prvotřídní výkon, ale kvůli značným limitacím ze strany iPadOS jej ani nedokážou využít. Většina uživatelů si proto přeje přiblížení systému k macOS, především s vidinou lepšího multitaskingu. Současná možnost Split View totiž není zrovna převratná.
Jestli se takovýchto změn vůbec někdy dočkáme je prozatím bohužel nejasné. Aktuálně se v jablečných kuloárech o ničem podobném nehovoří. Každopádně 6. června 2022 se odehraje vývojářská konference WWDC 2022, během které nám Apple ukáže nové operační systémy iOS 16, iPadOS 16, watchOS 9 a macOS 13. Můžeme tedy doufat, že se máme na co těšit.