Od chvíle, kdy britský designér Imran Chaudhri poprvé navrhl uživatelské rozhraní, díky kterému si miliony lidí poprvé vyzkouší smartphone, uplynulo již deset let. Chaudhri nastoupil do společnosti Apple v roce 1995 a brzy se vypracoval až na vedoucí pozici ve svém oboru. V příslušné pracovní skupině byl jedním z členů šestičlenného týmu, který navrhl iPhone.
Za těch deset let se toho ve světě pochopitelně hodně změnilo. Počet uživatelů iPhonů prudce narůstá, stejně jako narůstají schopnosti iPhonu a jejich rychlost. Všechno má ale své mouchy – a mouchách, které má zrovna iPhone, bylo popsáno již mnoho stránek. Na jednom z negativ iPhonu se ale vlastně podílíme my sami. Jedná se o jeho nadměrné využívání, o čas, strávený u obrazovky. V poslední době je toto téma čím dál více diskutované a uživatelé sami vyvíjejí úsilí na snížení doby, kterou se svým iPhonem tráví. Digitální detox se stal celosvětovým trendem. Nemusíme být zrovna géniové, abychom chápali, že všeho moc škodí – i používání iPhonu. Nadměrné využívání smartphonů může v extrémních případech vést až k závažným psychickým problémům.
Chaudhri opustil společnost Apple v roce 2017, poté, co strávil téměř dvě dekády navrhováním uživatelského rozhraní nejenom pro iPhone, ale také pro iPod, iPad, Apple Watch a Apple TV. Chaudri po svém odchodu rozhodně nezahálel – rozhodl se založit vlastní společnost. Navzdory velkému vytížení si ale našel čas i na rozhovor, v němž promluvil nejen o své práci u cupertinské společnosti. Rozpovídal se nejenom o výzvách, kterým jako designér v tak obrovské společnosti musel čelit, ale také o tom, že Apple záměrně neposkytoval uživatelům dostatek nástrojů ke kontrole jejich zařízení.
Myslím si, že většina designérů, kteří opravdu rozumí svému oboru, dokáže předpovídat, které věci by mohly být problematické. A když jsme pracovali na iPhonu, věděli jsme, že mohou nastat problémy s rušivými notifikacemi. Když jsme začali sestavovat první prototypy telefonu, několik z nás mělo tu čest vzít si je s sebou domů … Jak jsem telefon používal a sžíval se s ním, přátelé z celého světa mi neustále psali a telefon cinkal a rozsvěcel se. Došlo mi, že aby bylo možné s telefonem normálně koexistovat, potřebujeme něco jako vrátného. Záhy jsem navrhl funkci Nerušit.
Chaudhri se ale v rozhovoru rozpovídal i na téma postoje společnosti Apple k možnosti mít iPhone co nejvíce pod kontrolou.
Přesvědčit ostatní, že se rozptylování stane problémem, bylo těžké. Steve tomu rozuměl … myslím, že vždycky existoval problém s tím, jak moc chceme lidem umožnit kontrolu nad jejich zařízeními. Když jsem spolu s hrstkou dalších lidí hlasoval pro větší kontrolu, neprošla navrhovaná úroveň marketingem. Slyšeli jsme věty jako: ‚nemůžete do udělat, protože pak by ta zařízení nebyla cool‘. Ovládání je tu pro vás. (…) Lidé, kteří systému opravdu dobře rozumí, z něj mohou těžit, ale lidé, kteří nevědí, jak změnit tapetu nebo vyzváněcí tón, tím opravdu mohou trpět.
Jak to bylo s možností chytřejšího iPhonu s prediktivními notifikacemi?
Mohli byste nainstalovat deset aplikací během odpoledne a odsouhlasit jim používání fotoaparátu, polohy, nebo zasílání notifikací. Pak najednou zjistíte, že Facebook vaše data prodává. Nebo se u vás rozvine porucha spánku, protože vám ta věc každou noc bliká, ale vy vás to ve skutečnosti až do rána nezajímá. Systém je dostatečně inteligentní na to, aby poznal, že jsou aplikace, kterým jste povolili využívání vašich dat, a že na notifikace, které jste zapnuli, ve skutečnosti nereagujete. (…) Opravdu tyto notifikace potřebujete? Opravdu chcete, aby Facebook využíval data z vašeho adresáře?
Proč se Apple konečně začal starat?
Funkce, které v iOS 12 pomáhají sledovat využití vašeho telefonu, představují rozšíření práce, kterou jsme započali s funkcí Nerušit. Není to nic nového. Ale jediným důvodem, proč to Apple zavedl, bylo to, že lidé po takové funkci volali. Nezbývalo nic jiného, než na to odpovědět. Je to dobré pro všechny, protože zákazníci i děti dostanou lepší produkt. Dostávají ten nejlepší produkt? Nikoliv. Protože záměr není správný. Skutečným záměrem byla právě zmíněná odpověď.
Je podle Chaudhriho možné řídit svůj „digitální“ život stejně, jako člověk řídí své zdraví?
Můj vztah s mým zařízením je velice jednoduchý. Nedovolím mu, aby mne přemohlo. Mám tutéž černou tapetu, kterou jsem měl od prvního dne iPhonu. Nenechám se jen tak rozptýlit. Na své hlavní stránce mám jen několik aplikací. Na tomhle ale ve skutečnosti nesejde, tyto věci jsou opravdu osobní. (…) Musíte si zkrátka dávat pozor, tak jako u všeho: kolik kávy vypijete, zda opravdu musíte vykouřit krabičku denně, a tak dále. Vaše zařízení je na stejné úrovni. Psychické zdraví je důležité.
Chaudhri dále v rozhovoru uvedl, že jasně vnímá přirozený vývoj od vytáčení na číselníku, zakroucených kabelů, přes mačkání tlačítek k gestům a posléze k hlasu a emocím. Podotýká, že pokaždé, když se děje něco nepřirozeného, postupem času začne docházet k problémům. A interakci lidí se stroji považuje za nepřirozenou, proto je toho názoru, že vedlejším účinkům takovéto interakce se nelze vyhnout. „Musíte být dost chytří na to, abyste jim mohli předcházet a předpovídat je,“ uzavírá.
Zdroj: FastCompany