Zavřít reklamu

Kapitola, která se v Applu psala 6 let a která nese rukopis Scotta Forstalla, bývalého šéfa vývoje iOS, byla s poslední verzí operačního systému uzavřena. Pod taktovkou Jonyho Iva, jež ještě loni měl na starost pouze průmyslový design, byla otevřena kapitola nová a bude jistě psát minimálně dalších pět let.

Tématem iOS 7 je zcela nový vzhled, který dává sbohem skeuomorfismu a jde vstříc čistotě a jednoduchosti, i když to možná na první pohled nevypadá. Na tým pod vedením Jonyho Iva byly kladeny velké nároky, aby změnil vnímání systému jako zastaralého a nudného na moderní a svěží.

Z historie iOS

Když vyšel první iPhone, kladl si velice ambiciózní cíl – naučit běžné uživatele používat chytrý telefon. Dosavadní chytré telefony byly na ovládání pro většinu technicky méně zdatných lidí těžkopádné, Symbian ani Windows Mobile pro BFU prostě nebyl. Apple pro tento účel vytvořil co nejjednodušší systém, který dokáže ovládat pomalu i malé dítě a díky tomu dokázal přivést revoluci na trh telefonů a pomoct postupně vymýtit hloupé telefony. Nebyl to velký dotykový displej samotný, ale to, co se na něm odehrávalo.

Apple připravil pro uživatele několik berliček – jednoduchou nabídku ikon na hlavní obrazovce, kde každá ikona představuje jednu z aplikací/funkcí telefonu a na kterou se vždy jde vrátit jediným stisknutím tlačítka Home. Druhou berličkou bylo zcela intuitivní ovládání podpořené dnes již zavrhovaným skeuomorfismem. Když Apple odstranil většinu fyzických tlačítek, kterými jiné telefony oplývaly, musel je nahradit adekvátní metaforou, aby uživatelé rozhraní porozuměli. Vypouklé ikony téměř křičely „klepni na mě“, stejně tak „reálně“ vypadající tlačítka zvaly k interakci. Metafory k fyzickým předmětům kolem nás se objevovaly stále více s každou novou verzí, skeuomorfismus ve své absolutní podobě přišel až s iOS 4. Tehdy jsme poznali textury na obrazovkách našich telefonů, kterým dominoval textil, zejména pak len.

Díky skeuomorfismu dokázal Apple pro běžné uživatele proměnit chladnou technologii ve vřelé a známé prostředí evokující domov. Problém nastal, když se z vřelého domova staly za několik let povinné návštěvy u prarodičů. Co nám bylo blízké, ztratilo lesk a z roka na rok ve světle operačních systémů Android a Windows Phone se proměnil v digitální starožitnost. Uživatelé volali po vyhnání skeuomorfismu z iOS a jak žádali, tak jim bylo dopřáno.

Největší změna iOS od představení iPhone

Na první pohled se iOS skutečně změnilo k nepoznání. Všudypřítomné textury a plastické povrchy nahradily plné barvy, barevné přechody, geometrie a typografie. Ačkoliv se radikální přechod zdá velkým krokem vstříc budoucnosti, ve skutečnosti se jedná o návrat ke kořenům. Pokud něco iOS nápadně připomíná, tak je to stránka tištěného magazínu, kde hlavní roli hraje právě typografie. Jasné barvy, obrázky, zaměření na obsah, zlatý řez, to vše znají DTP operátoři už desítky let.

Základem dobré sazby je dobře vybraný font. Apple vsází na Helvetica Neue UltraLight. Helvetica Neue je sama osobně jedním z nejoblíbenějších webových bezpatkových fontů, Apple tedy vsadil na jistotu, navíc Helveticu a Helveticu Neue už používal v předchozích verzích iOS jako systémový font. UltraLight, jak název napovídá, je výrazně tenčí než regulérní Helvetica Neue, proto Apple využívá takzvaného dynamického písma, které mění tloušťku v závislosti na velikosti. V Nastavení > Obecné > Zpřístupnění > Velikost textu si můžete nastavit i minimální velikost písma. Písmo je dynamické i barevně, mění se v závislosti na barvách tapety, i když ne vždy zcela správně a občas bývá text nečitelný.

Apple se v iOS 7 rozhodl pro celkem radikální krok ohledně tlačítek – nejen, že odstranil plastičnost, ale zrušil i ohraničení kolem nich, není tedy na první pohled poznat, zda se jedná o tlačítko či nikoliv. Uživateli má napovědět pouze jiná barva oproti textové části aplikace a případně název. Pro nové uživatele může být tento krok matoucí. iOS 7 je zjevně určeno pro ty, kteří již dotykový chytrý telefon používat umějí. Ostatně v tomto duchu se nese celý redesign systému. Ne vše ztratilo ohraničení, například přepínací nabídka, jakou můžeme vidět v iOS 7, je stále viditelně ohraničená. V některých případech dávají tlačítka bez ohraničení z estetického hlediska smysl – například když se v liště nachází více než dvě.

Odstranění plastického vzhledu můžeme vidět  v celém systému počínaje zamknutou obrazovkou. Dolní část s jezdcem pro odemknutí nahradil pouze text se šipkou, navíc již není potřeba přesně chytit jezdce, zamčenou obrazovku lze „odtáhnout“ odkudkoliv. Dvě malé horizontální čáry pak dávají uživateli vědět o ovládacím a oznamovacím centru, které lze stáhnout z horního a dolního okraje. Máte-li aktivní zabezpečení heslem, odtažením se posunete právě na obrazovku pro zadání hesla.

Hloubka, nikoliv plocha

O iOS 7 se často mluví jako o systému s plochým designem. To však není úplně pravda. Jistě, rozhodně je plošší než jakákoliv předchozí verze, ale k plochosti, jakou oplývá například Windows Phone, má hodně daleko. Mnohem lépe podobu systému vyjadřuje „hloubka“. Zatímco iOS 6 vytvářelo iluzi vystouplých povrchů a reálných fyzických materiálů, iOS 7 má v uživateli vyvolat pocit prostoru.

Prostor je pro dotykový displej příhodnější metafora, než tomu bylo u skeuomorfismu. iOS 7 se v přeneseném slova smyslu skládá z vrstev a Apple k tomu používá několik grafických prvků a animací. V přední řadě je to průhlednost spojená s rozmazáváním (Gaussian Blur), tedy efekt mléčného skla. Když aktivujeme notifikační nebo ovládací centrum, pozadí pod ním jakoby ono sklo překryje. Díky tomu víme, že nás obsah se stále nachází pod danou nabídkou. Zároveň se tím řeší problém s výběrem ideálního pozadí vhodného pro všechny. Mléčné sklo se vždy přizpůsobí tapetě plochy nebo otevřené aplikaci, žádná přednastavená barva nebo textura. Zvlášť s vydáním barevných telefonů dává tento krok smysl a iPhone 5c vypadá, jako by bylo iOS 7 stvořeno přímo pro něj.

Další prvek, který nám dává pocit hloubky, jsou animace. Když například otevřete složku, obrazovka se jakoby přiblíží, abychom viděli na ikony obsažené v ní. Při otevření aplikace jsme do ni vtáhnuti, při opuštění zase takřka „vyskočíme“ ven. Podobnou metaforu můžeme vidět například v Google Earth, kde pohled přibližujeme a oddalujeme a podle toho se také mění zobrazený obsah. Tento „zoom efekt“ je pro člověka přirozený a jeho digitální podoba dává větší smysl než cokoliv jiného, co jsme mohli u mobilních operačních systémů vidět.

Podobně funguje i tzv. paralaxní efekt, který využívá gyroskopu a dynamicky mění tapetu tak, abychom měli pocit, že jsou ikony přilepené na skle, zatímco je tapeta někde pod nimi. Nakonec je tu i všudypřítomné stínování, díky kterým si uvědomujeme pořadí vrstev, pokud například přecházíme mezi dvěma obrazovkami v aplikaci. To se hodí společně se systémovým gestem pro návrat na předchozí obrazovku, kdy odtahujeme aktuální nabídku pryč a odhalujeme předchozí nabídku, která je jakoby pod ní.

Obsah v centru dění

Všechny výše zmíněné radikální změn v grafickém rozhraní a metaforách mají za úkol jednu hlavní věc – nestát v cestě obsahu. Právě obsah, ať už se jedná o obrázky, text nebo obyčejný seznam, je v centru dění a iOS nadále neodvádí pozornost texturami, které v některých případech zašly až příliš daleko – vzpomeňte si třeba na Game Center.

[do action=“citace“]iOS 7 představuje slibný nový začátek, na kterém je možné stavět, ale bude potřeba ještě hodně tvrdé práce, aby byl dotažen k pomyslné dokonalosti.[/do]

Apple iOS pocitově neuvěřitelně odlehčil, někdy i doslova – zmizely například zkratky pro rychlé tweetování nebo psaní příspěvků na Facebook, stejně tak jsme přišli o widget počasí zobrazující předpověď na pět dní. Změnou designu ztratilo iOS kus své identity – do důsledku vyvedené textury a intuitivní rozhraní bylo jeho (patentovanou) obchodní značkou. Dalo by se říct, že Apple vylil vaničku i s dítětem.

iOS 7 ve své podstatě nepřináší žádnou revoluci, ale dramaticky vylepšuje stávající věci, řeší některé dosavadní problémy a stejně jako každý nový operační systém přináší problémy nově.

I mistr tesař…

Nebudeme si nic nalhávat, iOS 7 rozhodně není bez chyb, naopak. V celém systému je vidět, že byl šit horkou jehlou a po čase narazíme na velkou řadu problémů, jako je občas nekonzistentní ovládání nebo vzhled. Gesto pro návrat na předchozí obrazovku funguje je v některých aplikacích a jen na určitých místech a například ikona Game Center vypadá jak z jiného OS.

Ikony ostatně byly častým terčem kritiky, pro svou podobu i nekonzistentnost. Některé aplikaci získaly spíše ošklivější ikonu (Game Center, Počasí, Diktafon), u kterých jsme doufali, že se v průběhu betaverzí změní. Nestalo se tak.

iOS 7 na iPadu vypadá přes původní skepsi poměrně dobře, bohužel aktuální ostrá verze iOS obsahuje velké množství chyb, jak v API, tak obecně, a způsobují pády nebo restartování zařízení. Nedivil bych se, kdyby se iOS 7 stalo verzí systému s největším počtem aktualizací, jelikož rozhodně je na čem pracovat.

Ať už je změna v grafickém rozhraní jakkoliv kontroverzní, iOS je stále solidní operační systém s bohatým ekosystémem a nyní i s modernějším vzhledem, na který si budou muset uživatelé dosavadních verzí iOS chvíli zvykat a noví uživatelé se zase budou déle učit. I přes na první velké změny se však jedná stále o staré dobré iOS, které tu je s námi sedm let a které stihlo za svou existenci nabalit kvůli novým funkcím velké množství balastu a jarní úklid byl zapotřebí.

Apple má hodně co vylepšovat, iOS 7 představuje slibný nový začátek, na kterém je možné stavět, ale bude potřeba ještě hodně tvrdé práce, aby byl dotažen k pomyslné dokonalosti. Bude zajímavé sledovat, co Apple přinese příští rok s iOS 8, do té doby můžeme sledovat, jak se s novým vzhledem poperou vývojáři třetích stran.

Ostatní části:

[related-posts]

.