Jiří Filip Recenze lokalizátoru Apple AirTag je po více než týdnu intenzivního testování tu. Pokud vás tedy zajímá, jaká je tato žhavá novinka z dílny kalifornského giganta, o jejíž existenci se spekulovalo již v roce 2019, v reálném životě, následující řádky by vám v tom měl udělat jasno.
Mohlo by vás zajímat
Letem světem Applem Zpracování, design a odolnost
Přestože je lokalizátor AirTag suverénně nejlevnějším smart produktem z dílny Applu, rozhodně si u něj nelze stěžovat na špatnou výrobní kvalitu. Kalifornský gigant si na něm dal zcela evidentně velmi záležet, díky čemuž působí v ruce z hlediska jakéhosi pocitu kvality takřka stejně jako jeho ostatní – a podstatně dražší – produkty. Záměrně nicméně říkám “takřka”. Na některých věcech totiž u něj Apple přeci jen šetřil, což se ve výsledku projevuje primárně na jeho odolnosti.
Fotogalerie
Že se leštěná kovová strana poměrně snadno poškrábe jsme mohli od prvních zahraničních recenzentů slyšet pouhých pár dní poté, co dostali AirTagy do rukou. Tutéž zkušenost mám bohužel i já, byť popravdě nechápu, jak je to vůbec možné. O recenzované produkty se totiž vždy starám s maximální péčí, ale i přesto se mi dva testované AirTagy (ze dvou aktivních) podařily poškrábat zřejmě o nějaká smítka v kapse. Takový je však holt úděl leštěných povrchů.
Co mě však štve asi ještě více, je nulová odolnost bílého loga Applu a nápisů kopírujících tvar lokalizátoru. Tyto prvky nejsou do AirTagu vygravírované, ale jsou na něj jen natisklé, jako tomu bylo třeba u iPodů shuffle. Pokud jste jej vlastnili, určitě si vzpomínáte na to, jak jednoduché bylo jablíčko na jeho klipsně škrábnout třeba i nehtem. A přesně takto se chová i potisk na AirTagu. A že skutečně vím, o čem mluvím – podařil se mi také škrábnout, konkrétně kovovým cvočkem pro zapínání originální klíčenky.
Fotogalerie
Možná se to nemusí na první pohled zdát, ale s odolností velmi úzce souvisí i design AirTagu. Ten je v mých očích skutečně parádní a když budu opět upřímný, dokázal bych si ho představit na klíčích či batohu nosit i kdyby se jednalo jen o “hloupý” přívěšek. Jak tvar, tak kombinace materiálů je za mě zvolená skutečně skvěle. Je tu ale jedno velké ale. Veškeré škrábanečky a oděrky krásný design samozřejmě degradují a punc luxusu je tak rázem fuč. Pokud byste jej pak chtěli zachovat, není jiná možnost než AirTag “obléct” do robustního obalu a tím jej ze všech jeho stran ochránit. Ani to ale není samozřejmě designová výhra, protože působí nejlépe holý, jako tomu je třeba i u iPhonů. Ve výsledku se tak budete muset stejně jako já smířit s tím, že nějaký ten škrábaneček jinak velmi povedený design zkrátka pošlape.
Propojení s iPhonem a integrace do systému
Jestli si na něco Apple dlouhé roky potrpí, je to uživatelská přívětivost a jednoduchost. Asi vás proto nepřekvapí, že se v tomto duchu nese i spárování AirTagu s iPhonem. Mimochodem, jelikož využívá ke své funkčnosti síť Najít, není kompatibilní s Androidy, ale skutečně jen s iPhony, jako je tomu třeba i u Apple Watch. Vraťme se ale ještě k samotnému párování jako takovému, které je otázkou několika málo vteřin. Stačí jen AirTag vybalit z krabičky, sejmout z něj fólii a vytáhnout její část pod baterií, čímž jej zaktivujete a to vše učinit v blízkosti telefonu, se kterým jej chcete spárovat, a volià, je hotovo.
Na iPhonu, ve kterém musí běžet operační systém iOS 14.5, záhy vyskočí upozornění na spárování, které potvrdíte, AirTag dále donastavíte například navolením ikony, pod kterou bude v Najít viditelný, a je hotovo. Od této chvíle je pod vaším Apple ID a především pak viditelný v Najít. Je však trochu škoda, že zde celá integrace víceméně končí. Nepočítejte například s ukazatelem stavu jeho baterie v bateriovém widgetu či s jakýmikoliv možnostmi dalšího nastavení třeba ve formě upozornění na odpojení od Bluetooth “mateřského” iPhonu. Nic takového se bohužel nekoná, což je dle mého poměrně dost škoda. Kvůli absenci jakýchkoliv notifikací se totiž můžete dostat například do situace, kdy někde ztratíte klíče a zjistíte to až ve chvíli, kdy stojíte před vchodovými dveřmi bez nich. Přitom by stačilo tak málo – tedy cinknutí notifikace ve chvíli, kdy by se klíče s AirTagem odpojily od Bluetooth, a bylo by vše vyřešeno.
Abych byl upřímný, celkově si myslím, že Apple pojal integraci AirTagu do systému svým způsobem nešťastně nebo minimálně až přehnaně skromně. Systémově šlo z této novinky “vytřískat” rozhodně mnohem víc. Kromě absence upozornění či bateriového widgetu mě napadá třeba i chybějící widget Najít pro neustálou kontrolu polohy AirTagu hned z plochy iPhonu, chybějící podpora zobrazení jeho polohy na Apple Watch, nemožnost sdílet jeho polohu s někým jiným (a to ani v rámci rodiny, což je vzhledem k tomu, že u ní lze sdílet skoro vše, poměrně zarážející) či jeho absence ve webové verzi Najít na iCloudu. Zkrátka a dobře, je toho dost, co se dalo ještě nasadit, ale nenasadilo. Škoda.
Abych však jen nekritizoval, například takové precizní vyhledání AirTagu pomocí iPhonu s čipem U1 mi přijde opravdu působivé. Jasně, aby bylo funkční, je potřeba od něj být zhruba 8 až 10 metrů, což není žádná sláva, ale jakmile se do této vzdálenosti dostanete, komunikace mezi čipy je bezchybná a vy díky tomu naváděni velmi přesně. Příjemná je pak i haptická odezva, kterou vás telefon stimuluje při směřování za šipkou.
Testování
Mé dojmy z testování AirTagu začneme možná trochu netradičně oslím můstkem. Nejprve je totiž potřeba si v krátkosti vysvětlit, jak vlastně AirTag funguje – respektive z čeho nejvíce těží. Jeho největší výhodou oproti veškeré konkurenci na trhu je to, že se dokáže napojit do sítě Najít sdružující stovky miliony Apple produktů po celém světě a přes tu se nechat trackovat. To probíhá tak, že se lokalizátor dokáže velmi rychle nakrátko připojit k cizím Apple produktům a přes ně odeslat svou polohu na servery Applu, ze kterých je následně nasdílena do aplikace Najít majitele lokalizátoru. Zdánlivě skvělá myšlenka má však jednu vadu na kráse, za kterou ale ve výsledku nemůže prakticky nikdo. Jak už vám asi došlo, aby byl AirTag využitelný, je třeba jej ztratit v místech “zamořených” jablíčkáři, skrze které bude schopen komunikovat se servery Applu a svou polohu oznámit majiteli. A právě na tom nejenže vše stojí, ale mnohdy i padá.
Tracker jsem testoval skutečně poctivě a to jak na nejrůznějších místech, tak i v nejrůznějších situacích včetně sledování aut, lidí či ztracených předmětů. Určitě vás nepřekvapí, že výsledky těchto testů se výrazně lišily v závislosti na tom, kde byly zrovna uskutečněny. Jinými slovy, pokud jsem se snažil někoho nebo něco trackovat třeba v lese mimo civilizaci, informace o poloze AirTagu, který sledování zajišťoval, jsem získával třeba i po dvou hodinách čekání. To proto, že lokalizátor obsahuje antisledovací systém, který zabraňuje tomu, aby byl cizí iPhone využíván k posílání polohy na servery Applu více než jedenkrát za určitý čas. Aby se mi tedy poloha AirTagu u někoho, kdo s ním byl v lese aktualizovala, bylo potřeba, aby má “oběť” potkala nějakého jablíčkáře, jehož telefon byl využit k odeslání polohy. A to je samozřejmě na odlehlých a málo frekventovaných místech problém.
Na druhou stranu, pokud byste se polohu předmětu, auta a v krajním případě i člověka snažili sledovat ve městě, poloha AirTagu se bude obnovovat třeba i po pěti minutách, jelikož bude mít kolem sebe dostatek možností, jak o sobě dát vědět. Skoro by se mi až chtělo říci, že je díky tomu AirTag skvěle využitelný právě pro sledování vozů, ale to samozřejmě jen do chvíle, dokud se ty potkávají s jinými auty, v nichž sedí jablíčkáři. Pokud totiž sledovaný vůz sjede na nějakou polňačku, po které se dvakrát za rok projede traktor, můžete se s rychlým obnovováním polohy rozloučit. AirTag je tedy v globálu potřeba vnímat jako něco, co je jen tak dobrý, jak dobrá je síť Najít kolem něj. Je-li ta dostatečně kvalitní, bude AirTag fungovat super. Je-li však špatná kvůli nízkému počtu jablíčkářů kolem vás, dobrých výsledků se velmi pravděpodobně nedočkáte.
Pokud by vás pak zajímalo, o jakých že dosazích se tu vlastně bavíme, budu k vám upřímný. Ač jsem se na to snažil celý týden přijít, přesné číslo vám nejsem schopná dát. Počítat ale můžete minimálně s nějakými dvaceti metry, jelikož právě na tuto vzdálenost je ještě schopný s ním komunikovat “mateřský” iPhone. Jiné to tedy pravděpodobně nebude ani u cizích Apple produktů využívaných jen ke sdílení polohy.
Sledovat lidi lze, ale …
Vraťme se ale ještě chvíli k antisledovacímu systému AirTagu, který jsem popsal výše. Ten je totiž skutečně zajímavý a i relativně funkční, byť samozřejmě za přispění “oběti”, která navíc musí mít u sebe iPhone. V takovém případě dokáže její telefon AirTag velmi brzy detekovat coby potenciálně nebezpečný a svého majitele na něj po uplynutí určité doby či jeho návratu na místo, na kterém se často vyskytuje (typicky domov) upozorní notifikací s informacemi, že je potenciálně sledován AirTagem i návodem na jeho deaktivaci, kterou provedete vytažením jeho baterií. Do deaktivace AirTagu je nicméně jeho majitel jeho polohu schopen sledovat – byť opět v závislosti na tom, jak často se oběť setkává s jinými jablíčkáři.
Fotogalerie
Pokud má sledovaný člověk telefon s Androidem, s jakoukoliv upozorňovací notifikací na sledování samozřejmě počítat nemůže. Zároveň je ale potřeba říci, že tento nedostatek svým způsobem kompenzuje fakt, že AirTagu tím pádem nenabídne ani jednu jednou možnost dát přes něj o sobě vědět jeho majiteli. Sledování androiďáka je tak plně závislé na okolních jablíčkářích, což je pro majitele AirTagu zkrátka hop, nebo trop.
Při ztrátě je potřeba víc štěstí, než by se mohlo zdát
Stejně jako u trackování, i u ztraceného AirTagu lze svým způsobem říci, že jej lze využít jen tak, jak dovolí jeho okolí. Pokud byste jej skutečně ztratili a chtěli byste, aby byl schopný jablíčkáře či androiďáky informovat o tom, že patří zrovna vám a můžou vám jej tedy vrátit, je potřeba jej nejprve označit za ztracený. Na to ale musí být dostupný v Najít, do které se dostane zase jen přihlášením přes cizí Apple zařízení. Pokud by tedy AirTag neoznačený jako ztracený našel někdo s Androidem, budete mít holt smůlu. Musí jej totiž najít někdo s iPhonem, kdo mu de facto zprostředkuje informaci o tom, že je ztracený, a tím z něj umožní zobrazovat informace o majiteli – tedy samozřejmě ty, které dovolíte.
Resumé
Lokalizátor Apple AirTag je v mých očích skutečně užitečná vychytávka, která však naráží na limity její největší zbraně – tedy sítě Najít. I tak si ale myslím, že z něj byl Apple schopen vytěžit skoro maximum možného a to, co mu chybí z hlediska softwarových funkcí, z něj bude ještě schopen dotěžit zpětně díky aktualizacím firmware. Zdá se totiž, že ten aktualizovatelný bude. Pokud tedy chcete fajn gadget, který zvýší vaše šance na nalezení ztracených věcí, jsem přesvědčen o tom, že AirTagem vedle nesáhnete – tím spíš, když se prodává jen za 890 Kč, což je na poměry Applu skutečně příznivá cena. Za sebe bych tedy tento doplněk klidně doporučil, máte-li tedy pro něj alespoň nějaké využití.
Lokalizátor AirTag lze zakoupit zde
