Michal Žďánský Mobilní hráči po oznámení herních ovladačů pro iOS 7 v červnu minulého roku čekali dlouhé měsíce na první vlaštovky, které přislíbili výrobci Logitech, MOGA a další. Logitech je jeden z renomovaných výrobců herního příslušenství a jako jeden z prvních přišel na trh s ovladačem pro iPhone a iPod touch.
Švýcarská firma zvolila standardní rozhraní a koncept obalu, jenž iPhone promění v Playstation Vita s iOS, a využívá k tomu Lightning konektor, přes který se přístroj s ovladačem spojí. Tedy žádné párování přes Bluetooth, pouze zastrčení iPhonu nebo iPodu do přiléhavého prostoru. Herní ovladače v sobě skrývají velký potenciál pro seriózní hráče hledající herní zážitek i na mobilních zařízeních. Naplnila však první generace controllerů pro iOS 7, konkrétně Logitech PowerShell, očekávání? Pojďme to zjistit.
Design a zpracování
Tělo ovladače je vyrobené z kombinace matného a lesklého plastu, přičemž lesklý povrch naleznete pouze na bocích. Matná část působí vcelku elegantně a zdaleka neevokuje „levnou Čínu“ jako konkurenční ovladač od MOGA. Zadní část má lehce pogumovaný povrch proti klouzání z ruky a je na postranní části lehce vytvarovaný. Funkce má být čistě ergonomická, aby prostředníčky, kterými zařízení objímáte, sedly přesně pod vystouplou část. Ve skutečnosti ergonomii příliš nepřispívají, Sony PSP s rovnými zády se ve srovnání s PowerShellem od Logitechu drží o něco pohodlněji, navíc strukturovaný povrch v oblasti, kde ovladač držíte, nepříjemně škrábe, než aby plnil funkci proti klouzání.
Na levém boku se nachází zapínací tlačítko, které aktivuje napájení, dále zde pod ním najdeme microUSB port pro dobíjení akumulátoru a úchyt pro připevnění pásku. V přední části se nachází většina ovládacích prvků – směrový ovladač, čtyři hlavní tlačítka, tlačítko pro pauzu a nakonec malé šoupací tlačítko, které mechanicky zatlačí na vypínací tlačítko iPhonu, je však zapotřebí větší síly, aby jej mechanismus domáčkl, navíc s iPodem touch nefunguje. Nahoře se pak nachází dvě boční tlačítka podobně jako na PSP. Jelikož se jedná pouze o standardní rozhraní, chybí zde další dvojice bočních tlačítek a dvě analogové páčky vepředu.
Celý herní ovladač funguje jako obal, do kterého iPhone zasunete. To třeba provádět zešikma z menšího úhlu, aby Lightning port dosedl na konektor, poté stačí zatlačit na horní část iPhonu nebo iPodu touch, aby přístroj do výřezu zapadl. Pro vyndavání slouží výřez dole kolem čočky fotoaparátu, který svou velikostí počítá s vyndaváním tlakem prstu na horní část, aniž byste se dotýkali čočky nebo diody.
Jedna z předností PowerShellu je přítomnost akumulátoru o kapacitě 1500 mAh, což bez problému stačí na dobití celé baterie iPhonu a dvojnásobně tak prodlouží výdrž. Nemusíte se proto bát, že si intenzivním hraním vybijete telefon a budete po pár hodinách bez energie. Akumulátor také lépe ospravedlňuje vysokou pořizovací cenu.
Kromě samotného ovladače najdete v balení ještě dobíjecí kabel, gumovou podložku pro iPod touch, aby v obalu neplandal, a nakonec speciální prodlužovací kabel pro sluchátkový výstup, protože PowerShell obepíná celý iPhone a nebylo by jak sluchátka připojit. Proto je po směru sluchátkového výstupu v ovladači otvor, do kterého se prodlužovací kabel s 3,5mm jackem na konci zastrčí, a do samice pak připojíte libovolná sluchátka. Díky zahnutí do „L“ kabel rukám nepřekáží. Pokud sluchátka používat nechcete, obal má také speciální štěrbinu, kterou zvuk z reproduktoru směřuje přední částí ven. Co se týče audia, řešení Logitechu skutečně nemá chybu.
Rozměrově je PowerShell zbytečně široký, svými více jak 20 cm přesahuje délku PSP o tři centimetry a shoduje se tak s výškou iPadu mini. Alespoň vám příliš nezatíží ruce. I přes vestavěný akumulátor si drží příjemnou hmotnost 123 gramů.
Tlačítka a směrový ovladač – největší slabina ovladače
Na čem herní ovladače stojí a padají, jsou samotná tlačítka, dvojnásob to platí pro iOS 7 controllery, jelikož mají představovat lepší alternativu pro dotykové ovládání. Bohužel právě ovládací prvky jsou největší slabinou PowerShellu. Čtyři hlavní tlačítka mají sice poměrně příjemný stisk, i když možná s větším zdvihem, než by bylo ideální, jsou zbytečně malá a často tak budete omylem mačkat více tlačítek najednou. Tlačítka by rozhodně měla být větší a dál od sebe, podobně jako na PSP. K dobru mají alespoň fakt, že nejsou příliš hlasitá při mačkání.
O něco hůř jsou na tom boční tlačítka, která působí trochu lacině, a stisk také není ideální, mnohdy si nejste jisti, zda jste tlačítko skutečně stiskli, ačkoliv senzor je naštěstí správně citlivý a neměl jsem problém, že bych musel tlačítko domačkávat.
Největší problém tkví ve směrovém ovladači. Jelikož se nejedná o rozšířenou verzi rozhraní ovladače, chybí analogové páčky a směrový ovladač je tak jediný způsob pro pohybové příkazy. Proto představuje nejdůležitější prvek na celém PowerShellu a měl by být sakra dobrý. Jenže opak je pravdou. D-pad je neuvěřitelně tuhý a jeho okraje jsou navíc celkem ostré, a tak je každé stisknutí nepříjemnou zkušeností, při krouživém pohybu se k tomu ozývá zřetelné křupání.
[do action=“citace“]Při neustálém tlaku na směrový disk vás zaručeně do patnácti minut začne bolet ruka a budete nuceni hraní odložit.[/do]
Co hůř, i když se naučíte vynakládat dostatečnou sílu palcem pro zmáčknutí směru, iPhone příkaz mnohdy nezaznamená a je tedy třeba ovladač ještě více domáčknout. V praxi to znamená, že budete muset palcem pořádně tlačit, abyste svou herní postavu vůbec dostali do pohybu, a u her, kde je směrové ovládání klíčové, například v Bastion, budete mizerný D-pad neustále proklínat.
Při soustavném tlaku na směrový disk vás zaručeně do patnácti minut začne bolet ruka a budete nuceni hraní odložit, nebo ještě lépe odložit jen PowerShell a pokračovat ovládáním na dotykovém displeji. Pro zařízení, které mělo hraní usnadnit a přenést naše prsty ze skla na fyzická tlačítka, to je asi nejhorší forma potupy, jaká může být.
Herní zkušenosti
V současné chvíli podporuje herní ovladače pro iOS 7 více jak 100 her, mezi nimi nechybí tituly jako GTA San Andreas, Limbo, Asphalt 8, Bastion nebo Star Wars: KOTOR. Zatímco u některých absence analogových páček problém nedělá, u titulů jako San Andreas nebo Dead Trigger 2 jejich nepřítomnost pocítíte, jakmile budete nuceni mířit zase na dotykovém displeji.
Zkušenost se skutečně liší hru od hry a nekonzistentní implementace tak trochu ničí celý herní zážitek, který měly ovladače vylepšit. Například Bastion správně namapoval ovládací prvky, virtuální tlačítka na displeji zůstala a přes připojený ovladač zbytečný HUD zabírá nezanedbatelnou část obrazovky.
Naproti tomu se Limbo ovládalo bez problémů, nicméně hra využívá jen minimum tlačítek a díky mizernému směrovému ovladači tak ovládání spíše drhlo. Asi nejlepší zážitek poskytla hra Death Worm, kde naštěstí nemusíte stále mačkat směrová tlačítka, navíc titul využívá pouze dva směry místo osmi. Podobně na tom je i Trials Extreme 3.
Každá delší herní seance, tedy delší než 10–15 minut, nutně skončila vždy stejně, pauzou kvůli bolesti v levém zápěstí v důsledku špatného směrového ovladače. Nepříjemné nebylo hraní jen pro palec, ale i pro prostředníčky sloužící jako opora z protilehlé strany. Textura v zadní části skutečně začne po delší době dřít, zvlášť máte-li citlivou kůži. Naproti tomu na PSP jsem mohl strávit i několik hodin bez znatelné újmy na rukou.
Fotogalerie
Všechny drobné nedostatky by se daly prominout nebýt tak mizerného směrového ovladače, kterým PowerShell disponuje a který by nevykoupila ani mamutí knihovna podporovaných her s bezchybnou implementací, což je představa na hony vzdálená realitě. Logitech ve svém nejdůležitějším úkolu při vývoji herního ovladače fatálně selhal a nelze ho tak doporučit ani největším herním nadšencům, kteří s napětím očekávali první controllery pro iOS 7.
PowerShell je tak investice, která nestojí ani za zvážení, zvlášť při doporučené ceně přes 2 700 Kč, až se ovladač dostane na náš trh v průběhu zimy. A to ani při zvážení vestavěného akumulátoru. Hledáte-li dobrý herní mobilní zážitek, raději zůstaňte u her dobře optimalizovaných pro dotek, kupte si dedikovaný handheld nebo počkejte na příští generaci, která bude pravděpodobně levnější a kvalitnější.
Herní ovladače si jistě mezi uživateli iOS své místo najdou, zvlášť pokud Apple skutečně představí Apple TV s podporou her, v současné době jsou však controllery pro iOS zařízení ozvěnou minulosti, kterou nebude pro špatné zpracování a vysoké ceny ještě nějakou dobu slyšet.
[one_half last=“no“]
Výhody:
[checklist]
- Integrovaný akumulátor
- Slušné zpracování
- Řešení pro sluchátka
[/checklist][/one_half]
[one_half last=“yes“]
Nevýhody:
[badlist]
- Mizerný směrový ovladač
- Příliš široký
- Přemrštěná cena
[/badlist][/one_half]
Ti vám určitě zase něco zapůjčí. :-D Ale jo, super. Jen tak dál, páč někdy člověk aby nějakou méně shovívavou recenzi pohledal. :-)
Ahoj,
ovladač PowerShell a s většinou souhlasím.
Design se jim opravdu povedl, hlavně miluju když při nabíjení ovladače tak to “G“ LOGO zezadu svítí modře :).
K tomu prodlužovacímu kabelu pro sluchátkový výstup – čekám kdy ho ztratím :D, ale asi jiná možnost jak vyřešit tento problém se sluchátkama nebyla, hlavní je že ten kabel v ruce nezavazí.
S tím že Vás začne bolet ruka taky souhlasím, ale na to si časem zvyknete.
S ovladačem hraji jenom GTA SA a naprosto mi vyhovuje.
Uplně z tý jedný fotky vidim jak je to držený křečovitě, žádná pohoda. To by se moje starý nintendo zranění objevilo rychle… a to nemluvim o karpálním tunelu :-D. Trocha více ergonomie pro pařany neuškodí – a tady zrovna ergonomii nevidim.