Jiří Filip V dnešní recenzi se podíváme na nedávno představenou novou generaci legendárního iPadu Air. Ta si sice svou premiéru odbyla už v září, Apple však s jejím prodeji otálel skoro až do konce října, kvůli čemuž přinášíme jeho recenzi až nyní. Jaký tedy nový Air je?
Mohlo by vás zajímat
Letem světem Applem Design, zpracování a cena
Dlouhé roky vsázel Apple u svých tabletů na víceméně stejný design se zaoblenými hranami a relativně tlustými rámečky zejména na horní a spodní straně. Když však v roce 2018 představil výrazně designově změněný iPad Pro 3. generace s rámečky podobnými těm použitým u iPhonů 5, tak nějak muselo být všem jasné, že právě tudy se bude ubírat cesta iPadů v budoucnosti. A právě letos se na ní Apple rozhodl vykročit s iPadem Air, za což jsem osobně velmi rád. Hranatý design mi přijde oproti dřívějším zaobleným hranám o poznání modernější a navíc je zkrátka a dobře neokoukaný. Abych byl upřímný, nevadí mi vůbec ani to, že je iPad Air 4 de facto recyklátem šasi iPadu Pro 3. generace, jelikož byste u něj hledali při porovnání s tímto modelem jen stěží rozdíly. Jasně, budeme-li detailisti, všimneme si u Airu třeba většího Power Buttonu s jiným povrchem než který nabízí Pro 3, ale myslím si, že zrovna tohle jsou věci, které za designové kroky vpřed či naopak vzad označit snad ani nejde. Ve výsledku bych se tedy nebál říci, že pokud máte hranatý design iPadů Pro posledních let rádi, s Airem 4 budete zkrátka a dobře spokojení.
Fotogalerie
Tablet je jako již tradičně vyroben z hliníku a to celkem v pěti barevných variantách – konkrétně blankytě modré (kterou jsem měl na recenzi zapůjčenou i já), vesmírně šedé, stříbrné, zelené a zlatorůžové. Kdybych měl zhodnotit variantu, která mi dorazila na testy, hodnotil bych jí velmi kladně. Abych byl upřímný, čekal jsem jí sice trochu světlejší, protože na mě na propagačních materiálech Applu dost světle působí, ale její tmavost mi ve výsledku asi přeci jen sedí víc, protože působí vcelku elegantně. Vy se však na tento odstín stejně jako já dívat nemusíte a proto bych vám doporučil prohlédnout si kupovaný iPad nejdříve někde naživo, je-li to tedy možné.
Co se týče zpracování tabletu jako takového, zde nemá smysl Apple prakticky za nic kritizovat. Jedná se totiž jako již tradičně o mistrovsky vyrobený produkt bez jakéhokoliv viditelného kompromisu ve formě nelogicky zpracovaného prvku či čehokoliv podobného. Určitým zdviženým prstem sice může být plastová ploška pro nabíjení Apple Pencil 2. generace na boku hliníkového šasi, jelikož se právě ta u iPadů Pro ukázala jako největší slabina. v testech odolnosti, avšak pokud Apple stále nemá jiné řešení (což pravděpodobně nemá, protože totéž řešení použil i u iPadů Pro 4. generace letos na jaře), nedá se holt nic dělat.
Fotogalerie
Kdyby vás pak zajímaly rozměry tabletu, Apple u něj vsadil na 10,9” displej a i proto jej označuje jako 10,9” iPad. Nenechte se však tímto označením zmást. Rozměrově se totiž jedná o tablet shodný s 11” iPady Pro, jelikož jednu desetinu palce rozdílu tvoří širší rámečky kolem displeje na Airu. Jinak se však můžete těšit na tablet s rozměry 247,6 x 178,5 x 6,1 mm, což jsou až na tloušťku stejné rozměry, které nabízí i iPady Air 3. a 4. generace. Ty jsou nicméně tlusté jen 5,9 mm. A cena? Se základním 64GB úložištěm začíná tablet na 16 990 korunách, s vyšším 256GB úložištěm pak na 21 490 korunách. Prahnete-li po Cellular verzi, za základ zaplatíte 20 490 korun, za vyšší verzi pak 24 990 korun. Ceny se tedy nedají v žádném případě označit za nikterak šílené.
Displej
Zatímco u iPhonů vsadil Apple letos primárně na OLED, u iPadů se i nadále drží klasického LCD – v případě Airu pak konkrétně Liquid Retiny s rozlišením 2360 x 140 pixelů. Je vám ten název povědomý? Aby taky ne. Jedná se totiž o typ displeje, který si odbyl premiéru už u iPhonu XR a kterým se chlubí jak obě poslední generace iPadů Pro. Asi vás proto nepřekvapí, že se s nimi displej iPadu Air 4 v naprosté většině vlastností jako například jemnosti, plném laminátování, barevném gamutu P3 či podpoře True Tone shoduje. jedinými většími odlišnostmi je nižší jas o 100 nitů, kdy Air nabízí “jen” 500 nitů, zatímco Pro 3. a 4. generace hned 600 nitů, a zejména pak podpora technologie ProMotion, díky které jsou tablety řady pro adaptivně zvyšovat obnovovací frekvenci displeje až na 120 Hz. Přiznám se, že tato absence mě u Airu vcelku mrzí, jelikož je na displeji vyšší obnovovací frekvence zkrátka vždy znát. Scrollování a podobné věci jsou totiž hned o poznání plynulejší, díky čemuž působí práce s tabletem celkově o poznání lepším dojmem. Na druhou stranu ale tak nějak chápu, že kdyby Apple ProMotion iPadu Air 4 dal, ve výsledku by mohl přestat prodávat iPad Pro, jelikož by mezi nimi a jím nebyly takřka žádné větší rozdíly, které by vás přiměly ke koupi dražšího Pročka. Navíc si tak nějak říkám, že když naprosté většině z nás stačí 60 Hz i na displeji iPhonu, který beztak držíme v ruce daleko častěji než iPad, lamentovat na stejnou hodnotou u iPadu Air asi nemá smysl. A pro koho to smysl má, pro pro něj není Air určený a musí si holt koupit Pro. Jinak tato rovnice řešitelná zkrátka není.
Jelikož se displeje Airu a řady Pro takřka shodují, asi vás nepřekvapí, že jeho zobrazovací schopnosti nemůžu zhodnotit jinak než jako výborné. Abych byl upřímný, Liquid Retina mě velmi překvapila už při své premiéře v roce 2018 u iPhonu XR, který se má krátce po odhalení dostal do ruky a u kterého jsem tak nějak pochopil, že její nasazení se za krok zpět oproti OLED tak nějak brát nedá. Zobrazovací schopnosti Liquid Retiny jsou totiž natolik dobré, že skoro až snesou s OLEDem srovnání. Jasně, bavit se o dokonalé černé či stejně sytých a živých barvách se u ní nemůžeme, i tak ale dosahuje kvalit, za které se zkrátka a dobře na ní nadávat nedá. Ostatně, kdyby dalo, určitě by jí Apple nepoužíval pro své nejlepší tablety současnosti. Pokud si tedy chcete tablet pořizovat podle toho, jak kvalitní má displej, ubezpečuji vás, že koupí Airu 4 nesáhnete stejně jakou koupí Pro 3. či 4. generace vedle. Jen možná škoda, že výše zmíněná tloušťka rámečků je v porovnání s řadou Pro trochu širší, čehož si zkrátka všimnout lze. Nejedná se ale naštěstí o žádnou katastrofu, která by člověka jakkoliv vyvedla z míry.
Zabezpečení
Dlouho se o tom spekulovalo, málokdo tomu věřil, nakonec to přišlo a všichni jsou nakonec ve výsledku rádi. Tak přesně takto bych ve zkratce popsal nasazení “nové” autentizační technologie Touch ID. Ačkoliv mají Airy design, který vyloženě volá po nasazení Face ID, Apple se zřejmě kvůli úsporám výrobních nákladů rozhodl jinak a já se po týdnu testování tak nějak nemůžu zbavit dojmu, že se rozhodl sakra správně. A mimochodem, tohle všechno píšu z pozice dlouholetého uživatele Face ID, který si jej opravdu oblíbil a který už by jej v klasickém Home Buttonu na iPhonu nechtěl.
Když Apple Touch ID v Power Buttonu iPad Air 4 poprvé ukázal, říkal jsem si, aby nebylo jeho používání stejně “příjemné” jako se škrábat levou nohou za pravým uchem. Na podobné myšlenky jsem pak narazil nesčetněkrát i na Twitteru, což mě tak nějak jen utvrdilo v tom, že nové řešení Applu zrovna standardní není. Jakékoliv černé myšlenky týkající se špatné funkčnosti Touch ID ve formě neintuitivního ovládání však zmizely prakticky ihned poté, co jsem si jej poprvé vyzkoušel. Nastavení této vychytávky probíhá stejně jako v případě klasických kulatých Home Buttonů. Tablet vás tedy vyzve k přikládání prstu na příslušné místo – v našem případě tedy Power Button -, které je třeba pro zaznamenání otisku několikrát po sobě opakovat. Pak už stačí jen v dalším kroku měnit úhly pokládání prstu a je hotovo. Vše je naprosto intuitivní a hlavně velmi rychlé – pocitově snad dokonce rychlejší než přidávání otisku prstu do zařízení s Touch ID 2. generace, což mi přijde super.
Totéž se dá ve výsledku říci i o používání čtečky při běžném používání tabletu. Váš otisk prstu totiž dokáže rozpoznat bleskurychle, díky čemuž se do tabletu dostanete vždy velmi plynule. Pokud jej budete otevírat klasicky přes Power Button, otisk prstu je zpravidla rozpoznán už ve chvíli dokončování stisku tohoto tlačítka, takže po sejmutí prstu z něj už můžete rovnou pracovat v odemčeném prostředí. Čas od času se sice čtení “na první dobrou” nepovede a vy tak musíte na tlačítku zanechat prst trošku déle, o žádnou tragédii se však v žádném případě nejedná – tím spíš, když se to stává snad ještě méně než v případě vynechání Face ID.
Určité úskalí však Touch ID v Power Buttonu přesto nabízí. S neintuitivností toto vychytávky se totiž setkáte v případě využívání funkce Tap to wake – tedy buzení tabletu dotykem. Zatímco v případě nasazení Face ID by se tablet okamžitě snažil přes TrueDepth kamerku hledat známou tvář, aby vás mohl pustit hlouběji do systému, u Airu se zkrátka čeká na aktivitu uživatele ve formě přiložení prstu na Power Button. Rozhodně bych teď nechtěl vyznít jako blbec, kterému vadí pohyb navíc, ale v porovnání s Face ID se v tomto směru o intuitivnosti zkrátka moc mluvit nedá. Sám na sobě nicméně po týdnu testování pozoruji, že mi při probuzení přes Tap to wake už jde ruka k Touch ID automaticky, takže ve výsledku ani zde nějaké velký ovládací problém nebude. Škoda jen, že je v tomto případě řešením vytvoření návyku pro své tělo a nikoliv vychytávka v tabletu.
Výkon a konektivita
Srdcem tabletu je čipset A14 Bionic, kterému sekundují 4 GB RAM paměti. Jedná se tedy o stejnou výbavu, kterou disponují nejnovější iPhony 12 (nikoliv řada Pro). Už s ohledem na tuto skutečnost vás tak asi příliš nepřekvapí, že je iPad skutečně pekelně výkonný, což ostatně dokazuje dnes a denně v nejrůznějších benchmarcích. Abych však byl upřímný, tyto testy mě nechávají vždy vcelku chladným, jelikož si pod nimi lze představit jen velmi málo a jejich výsledky jsou někdy až trochu šílené. V živé paměti mám například testy loňských či předloňských iPhonů, které v určitých částech výkonnostních testů válcovaly dražší MacBooky Pro. Jasně, na první dobrou to zní svým způsobem super, ale když se nad tím zamyslíme, jak jsme vlastně schopni využít výkon iPhonu či iPadu a jak výkon Macu? Rozdílně, samozřejmě. Že v tom hraje velkou roli i otevřenost operačních systémů na jednotlivých platformách asi nemá smysl ani zmiňovat, jelikož je tato role nesmírně velká. Ve výsledku se dá nicméně právě tímto příkladem poukázat na to, že benchmarková čísla jsou sice hezká, ale realita bývá ve výsledku dost jiná – a to nikoliv ve smyslu úrovně výkonu, jakožto spíš jeho “zpracovatelnosti” nebo chcete-li využitelnosti. A přesně proto v této recenzi hrotit benchmarkové výsledky nebudeme.
Fotogalerie
Namísto toho jsem se výkon tabletu snažil ověřit tak, jak jej bude ověřovat naprostá většina světa dnes a denně – tedy aplikacemi. Za poslední dny jsem na něj nainstaloval nesčetně her, grafických editorů, střihačských aplikací a bůhvíčeho všeho ještě, aby nyní mohl do recenze napsat jen jedno – vše mi jelo sakra dobře. I náročnější “srandy” jako například Call of Duty: Mobile, které je jednou z nejnáročnějších her v App Store dnešní doby, sviští na novém procesoru naprosto skvěle a i jeho načítací doby jsou velmi krátké a to i oproti loňským či předloňským iPhonům. Zkrátka a dobře, výkonnostní rozdíl je tu vcelku znát, což určitě potěší. Na druhou stranu však musím říci, že ani na iPhonech XS či 11 Pro netrvá načítání hry nějak dlouho a totéž platí i o její plynulosti při hraní. Rozhodně se tedy nedá říci, že je A14 nějakým velkým úskokem kupředu, kvůli kterému byste měli okamžitě svá iZařízení hodit do koše a začít pořizovat jen kousky osazené tímto typem procesoru. Jasně, je skvělý a 99 % z vás bude vlastně stačit na veškeré vaše úkony, které na tabletu provádíte. O game-changera se však nejedná.
Zatímco navýšení výkonu tabletu vás dle mého může nechat vcelku chladnými, nasazení USB-C už tak úplně ne. Jasně, od mnohých z vás pravděpodobně uslyším, že je Lightning to nejlepší, co na konektorovém poli je a jeho nynější nahrazení USB-C je ze strany Applu naprosté zvěrstvo. S těmito názory však v žádném případě nesouhlasím, jelikož si díky USB-C otevírá nový iPad Air dveře do úplně nových končin – konkrétně do končin obrovského množství USB-C příslušenství a zejména pak do končin kompatibility například s externími displeji, které samozřejmě podporuje. Jasně, i přes Lightning lze připojit příslušenství či monitor, ale bavíme se tu stále o jednoduchosti? Určitě ne, bez nejrůznějších redukcí se totiž zkrátka neobejdete, což je prostě otrava. Za USB-C bych tedy Apple rozhodně pochválil a tak nějak doufám, že se jej v brzké době dočkáme všude. Sjednocení portů by totiž bylo zkrátka super.
Zvuk
S pochvalami ještě nekončíme. Další si ode mě totiž iPad Air vyslouží za velmi solidně znějící reproduktory. Tablet se chlubí konkrétně dvoureproduktorovým zvukem, kdy jeden z reproduktorů je umístěn na spodní straně a druhý pak na horní straně. Díky tomu tak při sledování multimediálního obsahu dokáže tablet se zvukem velmi dobře pracovat a vy jste tak daleko lépe vtaženi do děje. Kdybych pak měl zhodnotit kvalitu zvuku jako takovou, i ta je dle mého názoru více než dobrá. Zvuky z reproduktorů totiž zní vcelku hutně a živě, ale zároveň přirozeně, což je zejména u filmů určitě super. Stěžovat si u tabletu nebudete ani na nízkou hlasitosti, jelikož na maximum “řve” tato hračka skutečně brutálně. Za zvuk si tedy Apple u iPadu Air zaslouží palec nahoru.
Fotoaparát a baterie
Přestože si myslím, že je zadní fotoaparát na iPadu tou nejzbytečnější věcí na světě, krátkému fototestu jsem jej vystavil. Tablet totiž nabízí vcelku solidní fotosoustavu skládající se z pětičlenného 12 MPx širokoúhlého objektivu se clonou f/1,8, která ho předurčuje ke snímání skutečně velmi solidních snímků. Co se pak týče natáčení videa, tablet zvládá až 4K při 24, 30 a 60 fps, samozřejmostí je pak i slo-mo v 1080p při 120 a 240 fps. Přední fotoaparát pak nabízí 7 Mpx. Nejedná se tedy o hodnoty, které by jakkoliv výrazněji oslnily, ale na druhou stranu ani neurazí. Jak fotky z tabletu vypadají se můžete podívat v galerii vedle tohoto odstavce.
Fotogalerie
Kdybych pak měl v krátkosti zhodnotit výdrž baterie, řekl bych o ní, že je naprosto dostačující. První dny testování jsem tablet skutečně “šťavil”, abych se o něm dozvěděl co nejvíce, přičemž při tomto používání jsem jej byl schopný vybít za zhruba 8 hodin, což není dle mého vůbec zlý výsledek – tím spíš, když sám Apple uvádí, že se výdrž tabletu při pouhém prohlížení webu pohybuje kolem 10 hodin. Když jsem pak tablet používal méně – tedy jinými slovy pár desítek minut či maximálně jednotky hodin denně -, vydržel mi bez problému v provozu čtyři dny, po kterých už si vyžádal nabití. Rozhodně bych se tak nebál říci, že na každodenní používání je jeho baterie naprosto dostačující a pokud jste uživateli příležitostnými, uspokojí vás díky nikterak častému nabíjení ještě více.
Resumé
Nový iPad Air 4 je skutečně krásným kouskem technologie, který bude dle mého názoru naprosto vyhovoval 99 % všech majitelů iPadů. Jasně, pár věcí jako například ProMotion u něj zkrátka chybí, ale na druhou stranu je důležité brát v potaz to, že je osazen tím nejnovějším procesorem z dílny Applu, který mu zajití dlouholetou softawrovou podporu, je designově velmi vyzrálý a hlavně je cenově poměrně dostupný. Když k tomu navíc přičteme spolehlivé zabezpečení, kvalitní reproduktory a displej a bezproblémovou výdrž baterie, dostávám tablet, který zkrátka dává smysl pro naprostou většinu běžných či středně náročných uživatelů, jelikož je svými vlastnostmi ukojí na maximum. Jeho koupě bych se tedy být vámi rozhodně nebál.
K čemu je vlastně tablet? Nechápal jsem to když před deseti lety přišly a nechápu to ani teď.
Na používání v jedné ruce je to velké, na práci je to malé a neohrabané. Články na netu čtu na mobilu, videa sleduju na PC, nebo na televizi. A samozřejmě to má všechny nevýhody mobilního systému.
Ok někdo po tom patlá tužkou, ale to je myslím minimum kupujících. Takže – k čemu to vlastně je?
Dobrý den,
díky iPadOS se tablety od Applu hodí k práci, perfektní využití si najdou také ve školství, ať už pro učitele, tak při samotném studiu. Dokoupit k němu můžete klávesnici a Apple Pencil, pokud chcete, vezmete si jen tablet, ve chvíli, kdy potřebujete psát nebo vytvářet něco složitějšího, připojíte klávesnici, myš či monitor. Aplikací v App Storu je poměrně velké množství, mnoha lidem tedy iPad jako úplná, nebo alespoň částečná náhrada počítače dostačuje.
To je zkopírované přímo z marketingového oddělení Applu?
U nás na základce učitelé dostali ipady a kdyby se na tom nevyplňovala docházka, tak to nikdo ani nevytáhne.
Ano přeskakuji, nepřijde mi to jako opruz. Prostě na PC dělám jiné věci než na mobilu. Od toho ho mám.
Ne, sám iPad používám jako hlavní pracovní nástroj, a jak vidíte z komentářů ostatních, mají to tak i další uživatelé. Samozřejmě souhlasím, že ne každému to může vyhovovat, od toho tady ale máme iPady i počítače.
Já mám teda iPad v ruce denne dele nez iphone a uz tuplem nez Mac. To jako preskakujete ze zarizeni sem tam? Ja si ctu clanky(cteni na mobilu je proste opruz a to mam max), knihy, odpovidam na zpravy maily a postim videa na YT pokazdy kdyz timu vyhranim cas. A kdyz to ma byt nejak audiovizualni zazitek tak pres airplay poslu do tv se soundbarem ktera se sama zapne. Proste je to vsechno pohodlnejsi. Nechtit dobry fotaky v telefonu tak jdu letos do mini protoze nic navic nez max mi stejne neukaze a ta pohodlnost cteni tabletu nesaha ani po kotniky.
K ipad air. Sahl bych ted stejne po pro verzi. Pri 256gb uz neni ten rozdil takovy abych nebyl radsi za faceid,promotion a 4 repro
Loni děti dostali ipady 2019 k vánocům a byla to perfektní volba. Zvládají veškerou distanční výuku, hraní a komunikaci. Jdou na tom snad všechny věci od Googlu, Microsoftu, jde na tom netflix, hbo, je to stále svizne, rozhodně by se mi tento líbil pro mě.