Jiří Filip V dnešní recenzi se podíváme na soundbar TCL TS9030 RayDanz, který nám před pár týdny dorazil do redakce a který od té doby intenzivně testuji, abych si na něj udělal co nejlepší obrázek. Vyplatí se podobné zařízení domů pořizovat, nebo je to kočkopes, kterému byste se měli při tvorbě vašeho multimediálního domácího koutku vyhnout? Přesně na tuto otázku se vám pokusím odpovědět v následujících řádcích. Recenze TCL TS9030 RayDanz je totiž tu.
Technické specifikace
Ještě než se pustíme do záživného testování produktu, seznámím vás s jeho technickými specifikacemi. Ty jsou vskutku impozantní a myslím, že díky nim budete schopni i řádky týkající se testování lépe pochopit. Už samotné technické specifikace vám totiž velmi slušně poodhalí, s jakým monstrem (v dobrém slova smyslu) máme tu čest. Pojďme tedy na to.
TCL TS9030 RayDanz je 3.1kanálový soundbar doplněný o bezdrátový subwoofer, který se může pochlubit úctyhodným 540W zvukovým výkonem v maximu. Už nyní je vám tedy asi jasné, že se nejedná o žádného nazdárka, nýbrž o ozvučení, které dokáže rozechvět místnost více než solidně. Aby byl zvukový zážitek ze soundbaru co možná nejlepší, nechybí u něj podpory Dolby Atmos a dokonce ani technologie akustických reflektorů RayDanz. Tu výrobce popisuje jako technologii používající precizně kalibrované reflektory a měniče v úhlech namísto digitálního zpracování tak, aby nabídla původní nezkreslený zvuk a celkově co nejpřirozenější zvukový zážitek. Dolby Atmos pak asi nemá příliš smysl popisovat – s prostorovým zvukem se přeci jen setkal už nejspíš každý. Pokud by vás pak zajímala frekvence soudbaru, ta je 150 až 20 000 Hz, citlivost je pak 100 dB/mW a impedance 6 Ohm.
Co se týče kabelové konektivity, počítat můžete u soundbaru s porty HDMI, 3,5mm Jack, digitálním optickým portem a AUX. O bezdrátové připojení se pak stará Bluetooth ve verzi 5.0 a WiFi, díky které se můžete těšit na Chromecast a AirPlay. Třešničkou na dortu je pak USB-A zdířka, která umožňuje přes soundbar přehrávat i věci z flashky.
Bluetooth není využíván jen komunikaci se zdrojem zvuku, ale i ke komunikaci se subwooferem. Ten je zcela bezdrátový, což je dle mého jeho obrovská devíza. Zapojit ho díky tomu můžete prakticky kamkoliv v místnosti – stačí mít jen k dispozici zásuvku s elektrickým proudem. Výrobce nicméně doporučuje zapojení subwooferu ve vzdálenosti zhruba tří metrů od soundbaru, čehož jsem se přidržel i já. O tom ale až později.
Pokud se pro pořízení tohoto setu rozhodnete, počítejte s tím, že vám doma nějaké to místo zabere. To vám ostatně velmi pravděpodobně dojde ihned poté, co vám kurýr přiveze krabici skrývající soundbar se subwooferem – malá totiž rozhodně není. Co se pak týče konkrétních rozměrů, reproduktor měří 105 cm, je vysoký 5,8 cm a široký 11 cm, subwoofer pak měří do výšky 41 cm a do šířky a hloubky shodně 24 cm.
Doporučená maloobchodní cena soundbaru TCL TS9030 RayDanz spolu se subwooferem je 9990 Kč.
Zpracování a design
Jelikož si soundbar TCL TS9030 RayDanz odbyl svou světovou premiéru relativně nedávno, měl jsem o něm ještě předtím, než mi došel na testy, vcelku slušnou představu a to zejména díky jeho designu. Za ten získal prestižní designovou cenu iF Product Design Award 2020, kterou každoročně uděluje uznávaná organizace iF International Forum Design. I mě totiž design soundbaru velmi zaujal, protože se velmi liší od většiny ostatních soundbarů na současném trhu a to v kladném světle. TS9030 není v žádném případě takový ten nudný podlouhlý repráček, který si položíte před televizi a tolerujete ho tam pro jeho fajn zvuk. Tento soundbar je alespoň pro mě osobně doslova pastvou pro oči, která se mi i přesto, že na ní koukám každý den zhruba poslední měsíc ne a ne okoukat. Matné plasty kontrastují s lesklými, mřížkovaný bok s výdechy reproduktorů plynule navazuje na plný přední oblouk a displej řešení bílými led diodami je skryt pod hustou šedou síťovinou, díky čemuž budete mít dojem, že tam vlastně ani není. Za mě osobně tedy skutečně povedený kousek, který design vašeho obýváku kazit nebude. Jedinou výtku mám k tomu, jak moc přitahuje prach. Přestože se snažím luxovat ve svém bytě co nejčastěji a prachu v něm mám minimálně, matná tmavá strana soundbaru je na prach doslova magnetem. Počítejte tedy s tím, že si s jejím utíráním užijete zábavy až na půdu.
Pokud bych pak měl zhodnotit i design subwooferu, ani zde nemám výtky. Jedná se zkrátka a minimalisticky působící basák, kterého si i přes jeho rozměry právě díky nenápadnému designu (a při šikovném umístění v bytě) skoro ani nevšimnete a nebude vás tedy vizuálně jakkoliv rušit.
Nejen za design si zaslouží TCL velkou pochvalu. I zpracování produktu jako takové je dle mého na skutečně vysoké úrovni. V posledních několika letech mi rukama prošlo nesčetně reproduktorů a to jak v nižších, tak i vyšších cenových kategoriích, díky čemuž mohu říci, že se TS9030 z hlediska zpracování řadí k těm nejlepším audio produktům, které jsem kdy viděl a tipnul bych si u něj klidně i vyšší cenu. Vše na mě u něj působí skvěle promyšleným a dotaženým dojmem a jen stěží bych hledal něco, co by mě na něm byť jen minimálně štvalo. Výrobce si pohrál dokonce i s takovým detailem, jakým je krytí portové výbavy. K té se dostanete odklopením zadní krytky s tím, že po zapojení potřebných kabelů krytku snadno vrátíte na její místo a kabely vytáhnete jen skrze malinký otvor v ní. Díky tomu se tak nemusíte být, že by vám trčely z jednoho takříkajíc ze všech stran.
Zapojení a prvotní nastavení
Zapojení celé sestavy je otázkou na několik málo vteřin, protože stačí de facto jen jí vybalit a pospojovat jí kabely se vším, co přes ní chcete přehrávat. Univerzální radu, jak na to vám však v následujících řádcích dávat nebudu – nemělo by to vzhledem k tomu, že každý má jiné preference a jiné televizní a konzolové setupy, smysl. Za sebe mohu nicméně doporučit využití HDMI-ARC, nabízí-li ho tedy i vaše televize. Pokud se jej rozhodnete využít, bude soundbar ovladatelný přes televizní ovladač, což je rozhodně fajn. Ve všech ostatních případech se budete muset spokojit s ovladačem přímo pro soundbar, což sice není nic hrozného, ovládání jedním ovladačem všeho je však samozřejmě praktičtější. Další mou radou je pak postavení či posazení subwooferu (a ideálně i soundbaru) na nějaký kvalitní materiál – tedy třeba masivní dřevo. Zvuk vydávaný při postavení na něm je totiž mnohem kvalitnější než zvuk při postavení na dřevotřísce či jiných méně kvalitních materiálech. Věřím však, že jste tuto poučku slyšeli už tolikrát, že je skoro až zbytečné jí nyní opakovat.
Přiznám se, že zatímco s připojením soundbaru k televizi a konzoli, potažmo subwooferu k soundbaru jsem neměl žádný problém, s připojením soundbaru k WiFi a tedy jeho zaktivování v AirPlay jsem už trochu bojoval. Aby vše fungovalo tak, jak má, bylo potřeba jej nejprve zaktualizovat, na což jsem samozřejmě zapomněl a kvůli tomu zprvu nastavil AirPlay trochu polovičatě. Vše jsem však naštěstí dohnal obnovením soundbaru do továrního nastavení a aktualizací firmwaru (tu jsem musel provést přes flashku, avšak jakmile je soundbar připojen k WiFi, už by měl dle výrobce zvládat updaty automaticky skrze internet), po které už šel AirPlay nastavit dle představ.
Soundbar šel navíc samozřejmě zařadit i do HomeKitové aplikace Domácnost, díky čemuž si s ním můžete hrát skrze různé automatizace a tak podobně. Za mě jakožto jablíčkáře se tedy jedná svým způsobem o splněný sen a produkt, u kterého bych si snad nemohl přát lepší propojitelnost s ekosystémem Applu. Na druhou stranu je třeba říci, že nastavovací proces jako takový mohl být určitě přívětivější. Dělá se totiž celý přes ovladač, což už je samo o sobě dost krkolomná záležitost. Ne vždy se navíc podaří požadované úkony spustitelné nejrůznějšími kombinacemi a dlouhými či krátkými stisky tlačítek vyvolat. Například takový režim spánku namísto úplného vypnutí (které deaktivuje AirPlay a proto jej doporučuji taktéž přenastavit na spánek, ve kterém je AirPlay stále dostupný) jsem aktivoval pěkných pár minut, než se mi to povedlo. Kdyby tedy TCL do budoucna přišlo s aplikací pro správu jeho soundbarů, rozhodně bych to kvitoval.
Testování
A jaký je tedy TCL 9030 RayDanz v praxi? Jedním slovem fenomenální a to bez jakéhokoliv přehánění. Začnu-li u zvuku, upřímně jsem dlouho nic lepšího neslyšel. Ať už jsem na něm sledoval filmy či seriály, poslouchal hudbu nebo hrál hry, vždy jsem z něj byl doslova a do písmene nadšený.
U filmů a seriálů oceníte vynikající podání prostorového zvuku Dolby Atmos, které vás neskutečným způsobem vtáhne do děje. Nejednou jsem se přistihl, že jsem se při večerním sledování snímku, když už bylo všude ve městě ticho, otáčel za zvukem po mých bocích, jelikož jsem měl zkrátka a dobře pocit, že vychází odsud. Na 3.1kanálový soundbar husarský kousek, nemyslíte? Naprosto úžasně se přes něj sledují i sporty – zejména pak hokej, fotbal a obecně sporty, které mají u hřiště dostatek ruchových mikrofonů. Já měl to štěstí, že mi reproduktor na recenzi dorazil v průběhu letošního hokejového mistrovství světa a já si tak mohl díky němu a zejména pak díky dunění subwooferu vychutnat nárazy puku do mantinelu, které člověk hned díky němu vnímá mnohem intenzivněji a má z celého zápasu o poznání intenzivnější dojem. Totéž pak platí i u fotbalu, kdy každé ruchovým mikrofonem zaznamenané kopnutí do míče rázem slyší člověk takřka tak, jako kdyby sám seděl v první řadě na stadionu.
Jakožto milovník hraní na herní konzoli jsem soundbar pořádně otestoval i ve spojení s Xboxem Series X a to u celé řady her. Ať už se bavíme o Assassin’s Creed Valhalla, nových Call of Duty: Black Ops Cold War či Modern Warfare nebo třeba sériích NHL a FIFA, opět se při jejich hraní dočkáme díky fenomenálnímu zvukovému výstupu zážitku, o kterém jste si mohli při používání interních reproduktorů televize (které jsem doposud používal) jen snít. Jasně, zde se můžeme bavit o tom, zda by nebylo pro hraní lepší využívat velká náhlavní sluchátka a díky těm se ponořit do děje ještě lépe. Z hraní se sluchátky jsem ale už tak nějak vyrostl a proto jsem rád, že si může dopřát vysoce kvalitní zvuk “alespoň” takto.
Suverénně nejčastěji jsem přes soundbar konzumoval hudbu, kterou jsem si přehrával přes AirPlay. I ta z něj totiž zní naprosto perfektně (s ohledem na jeho cenu) a proto bych dal ruku do ohně za to, že uspokojí i náročnější uživatele. V hloubkách a výškách si je soundbar velmi jistý a zvládá je bez jakéhokoliv zkreslení, středy jsou pro něj pak dle očekávání naprostá malina. Zvuk jako takový z něj zní velmi přirozeně a živě. Obávat se nemusíte žádného plechového zkreslení či “zastření”, jako by se vše odehrávalo za nepropustnou oponou. Zvuk ze soundbaru jsem si dokonce oblíbil natolik, že jsem jej začal upřednostňovat před HomePody mini ve stereo režimu, které jsme doposud používal jakožto hlavní audio hračku mé domácnosti. A pro rýpaly – ano, bohatě mi tento setup stačil, nejsem žádným audiofilem.
Jestli je na zvuku něco super kromě jeho kvality, jsou to široké možnosti jeho modifikace. Zvukový projev si lze totiž skrze ovladač přizpůsobit s trochou nadsázky na sto způsobů. Ať už máte rádi výraznější basy či výraznější hlas zpěváka, nebude s tím problém – vše se dá zvýraznit či naopak utlumit tak, aby vám zvukový projev seděl na 100 %. Pokud se vám navíc nechce “drbat” s manuálním štelováním zvuků, spolehnout se můžete na některý z předpřipravených režimů (konkrétně film, hudba a hra), který jej přizpůsobí danému obsahu co možná nejlépe. Právě tyto režimy jsem upřímně začal po pár dnech hraní si s manuálním přizpůsobením používat neustále, protože jsou nastaveny natolik dobře, že je zkrátka zbytečné se spoléhat sám na své vjemy (tedy minimálně v případě, že nemáte čas nazbyt).
Abych však jen nechválil, jsem tu věci, které mě na soundbaru při jeho používání trochu štvaly, byť se nejedná o žádné extrémy. Tou první je jeho ovladatelnost přes ovladač. Ten ne vždy reaguje “na první dobrou”, takže se musíte smířit s tím, že některá tlačítka budou holt občas potřeba stisknout víckrát po sobě, než byste čekali. Nejprve jsem si myslel, že se tak ovladač chová kvůli slabým bateriím, ale když mu toto chování zůstalo i po jejich výměně, smířil jsem se s tím, že ovládání přes něj bude holt občas vyžadovat trochu trpělivosti. Rozhodně se ale nedá říci, že by se nechytlo každé druhé stlačení tlačítka. I občasné vynechání ale zkrátka nepotěší.
Druhá věc, se kterou jsem při používání soundbaru trochu bojoval, je jeho minimální hlasitost. Osobně mám moc rád, když si můžu hudbu pustit čas od času skoro neslyšitelně na pozadí některých činností, aby mě absolutně nerušila, ale jen mě podvědomě stimulovala. U TS9030 je ale potřeba počítat s tím, že i nejnižší hlasitost je stále poměrně hlasitá a vy jí tak budete možná stále vnímat víc než je vám v danou chvíli příjemné. Na druhou stranu, maximální hlasitosti bych klidně pár decibelů ubral, protože ta je opravdu brutální a upřímně si nemyslím, že na planetě žije někdo, kdo soundbar na maximální volume pravidelně šťaví.
Resumé
Jak tedy soundbar TCL TS9030 RayDanz v pár větách závěrem zhodnotit? Dle mého názoru jako naprosto skvělý kousek do každého obýváku, který je jako stvořený nejen pro jablíčkáře, ale zkrátka pro všechny, kteří si chtějí užít u filmů, her nebo zkrátka jen při sezení na gauči s hudbou vysoce kvalitní zvuk bez nutnosti instalovat mnohakanálové audio systémy kolem sebe. Tato 3.1čka stojí zkrátka za to a pokud nad podobným řešením přemýšlíte, myslím si, že jste právě našli favorita. Jasně, její cena není nejnižší, ale dostanete za ní skutečně skvostný kousek elektroniky ve všech parametrech, na které si jen vzpomenete.
Jake BT kodeky to zvladne?