Petr Šourek Během mého života mne neustále fascinuje starodávné Japonsko. Doba, kdy existovala čest a pravidla. Doba, kdy v bojích rozhodovalo to, jak člověk ovládal svou zbraň a ne to, že umí zmáčknout kohoutek nebo tlačítko. Vysněná doba, i když se na ni koukám poněkud romanticky, a určitě žít v ní nebylo jednoduché. Hra Samurai II nás do této doby alespoň na chvíli vrací.
Když jsem před loňskými Vánocemi našel hru Samurai: Way of the warrior, která tehdy byla ve slevě, a nainstaloval si ji, koukal jsem jak vyoraná myš. Nechápal jsem, jak si někdo může koupit něco tak „otřesného“, co se nedalo pomalu ani ovládat. Jelikož jsem ale houževnatý a líbila se mi hra nejen graficky, ale i začínajícím příběhem, dal jsem jí ještě šanci. Následně se stala jednou z mých nejoblíbenějších her pro iZařízení vůbec. To, co jsem na ovládání nechápal a považoval za něco neergonomického a neovladatelného, se pro mne stalo něčím naprosto geniálním. Hra se tehdy ovládala pomocí gest. Ťuknutím na obrazovku šel Daisuke tam kam jste mu řekli a v soubojích jste na obrazovku kreslili gesta, podle nichž Daisuke prováděl hmatové kombinace. Příběh byl sice jednoduchý, ale přiměl Vás dohrát hru až do konce. Prostě hra podle mého gusta. Jediné, co bych jí vytkl, bylo to, že když jsem se do hry pořádně ponořil, nastal konec.
Když jsem zaslechl, že Madfinger games chystají druhý díl, srdce mi zaplesalo. Těšil jsem se na pokračování této akční hry a stříhal metr k datu jejího vydání. Příběh navazuje tam, kde předchozí skončil a Daisuke se vydává za odplatou. Opět bojuje proti hordám nepřátel, proti tyranskému vládci, který utlačuje spousty nevinných lidí.
Po nainstalování jsem však dostal studenou sprchu v podobě změněného ovládání. Už žádná gesta, ale virtuální joystick a 3 tlačítka. Zklamaně jsem se pustil do hraní hry a chvíli mi trvalo si na nové ovládání zvyknout. Musím se však, přes předchozí zklamání, firmě Madfinger games omluvit. Ovládání je přesné a intuitivní, stejně jako u předchozího dílu. Na levé straně je virtuální joystick a na straně pravé jsou 3 tlačítka (X, O, „úhybný manévr“). Zatímco tlačítka X a O pomáhají s tvorbou hmatových kombinací, tak „úhybný manévr“ pomáhá uhnout útokům nepřátel.
Systém tvorby hmatových kombinací je naprosto jednoduchý. Stačí v určitém pořadí zmáčknout kombinaci X a O tlačítek a Daisuke se sám postará o její provedení. Pokud ovšem nedostane zásah od nepřítele, v tom případě je potřeba kombinaci namačkat znovu. Myslím, že tvůrci odvedli skvělou práci v tom, že nemusíte zběsile mačkat tlačítka, aby se kombinace provedla, ale relativně v klidu kombinaci namačkáte a Daisuke ji provede. Zkrátka ovládání je přizpůsobeno dotykové obrazovce a přes první dojem musím říci, že si autoři dali velkou práci s jeho odladěním. Pokud máte velké prsty, není problém si ovládací prvky přetahat na obrazovce tak, jak Vám bude příjemné.
Grafika zůstala skoro stejná. Na mém 3GS nemohu soudit, ale přijde mi, že je jemnější než u předchůdce, což je nejspíše kvůli retina displeji (budu moci posoudit zhruba za týden). Hra je opět vykreslena v manga grafice, která je naprosto úchvatná. Objekty, domy i postavy jsou vykresleny do nejmenších detailů. Také jednotlivé úkony při soubojích jsou precizně animované a což teprve pokud se Vám povede tzv. „dokončovák“, kdy nepřítele přeseknete vejpůl, useknete mu hlavu atp. Dokonce pokud nepřítele s lukem přeseknete vejpůl a on má před sebou luk, je přeseknut i ten luk. Jsou to detaily, ale jistě potěší. Jediné, co se na 3GS dá vytknout, je to, že se hra občas na chvíli zpomalí, ale za celých 7 kapitol se mi to stalo zhruba 3-4 krát. (Mohlo být způsobeno uploadem Achievementů do Game Centra, což Apple opravuje v iOS 4.2.)
Zvukový doprovod je také vydařený. Na pozadí zní orientální hudba, která je nevtíravá a dokresluje celou atmosféru hry (inspirovaná samurajskými filmy). Nevím, jestli bych si ji poslechl, pokud by vyšla na samostatném soundtracku, každopádně jako celek hry je úchvatná. Také doporučuji mít zvuky zapnuty, protože díky nim poznáte, pokud na Vás útočí nepřátelé s luky (po objevení se ozve jakési lupnutí tětivou), neb ti, pokud se nezabijí včas, Vám mohou způsobit řadu komplikací.
Hratelnost je také nebývale dobrá. O ovládání jsem se zmínil výše, ale zbývá mi se zmínit o hratelnosti jako celku. Hra se drží přímé linie od začátku do konce, tudíž nehrozí žádný větší zásek. Na iTunes je napsáno, že hra používá „environmental“ puzzles. Většinou se jedná o přepnutí páky, nebo schození kostky, což následně spustí bránu, most, atp. Ve hře se také nachází spousta nástrah, ať to jsou špičaté kůly v zemi, nebo různá ostří, která Vás mohou zranit či zabít a musíte se před nimi mít na pozoru.
Ve hře jsou i prvky RPG, které zlepšují celkový dojem ze hry. Při zabíjení nepřátel získáváte karmu, kterou pak využíváte při nákupu lepších hmatových kombinací a dodatečné energie.
Bohužel hra je opět velmi krátká, dá se dohrát za zhruba 4-5 hodin (7 kapitol), ale o to je větší motivace si ji zahrát znovu. Pro mne je tato hra zaručená koupě, neb za 2,39 Eur je skoro zadarmo. Ačkoliv je krátká, bavil jsem se u ní více než u některých delších titulů a už teď vím, že si ji zahraji znova na těžší obtížnost, nebo prostě jen, když se budu chtít odreagovat.
[xrr rating=5/5 label=“Moje hodnocení“]
AppStore link: zde
Nwm proc ale pripada mi ze na appstoru je dost techto her s identickym ovladanim jen pokazde jinou grafikou a jinym nazvem….jo a obcas jsou zadara..
Ano, na AppStore je takovyhle her spousta, kazdopadne tahle mne zaujala uz od 1 dilu. Je to preci jen neco jineho nez jsem doposud hral. A to ze sleduju „blockbustery“, ktere se dostanou na 20 a min korun ;) Ale narozdil od nich, mne tato hra bavila i na 2 a 3 hrani ;) Ovladala se dobre (napriklad vcera jsem rozehral IronMan II, super grafika vsechno, ale hlavni postava obcas udela uplne neco jineho nez chcete, to se mi tady nestalo).
A teda je fakt, ze jsem to nikde nezminil, je to od tymu tvurcu z Brna ;)
Hmm dohral jsem opet 1 a chystam se opet na 2, ano jsem asi vazne blazen, ale me to bavi narozdil od zbytku her, ktere dohraju jednou a stacilo (vyjimkou jsou logicke jako Mahjong Artefacts nebo the dig)
Možná by stálo za zmínku,že Samurai I získal několik prestižních ocenění a byl také po právu vyhlášen za jednu z 10 nejlepších her roku 2009.A také může někoho zajímat,že společnost,která tuto hru vydala je z ČR. :)